Kosi v Česku vymírají, ze středních Čech téměř zmizeli. Kosí je africký virus

Kos černý vymizel z téměř poloviny českých zahrad poté, co v létě udeřilo virové onemocnění Usutu, uvedl Český svaz ochránců přírody. V Praze a středních Čechách tento pták skoro vyhynul, přitom až do loňska byl podle dat o dlouhodobém výskytu jednotlivých druhů nejběžnějším ptákem zahrad.

Zatímco předloni se při vánočním pozorování ptáků především na krmítku kos vyskytoval na 98 zahradách ze sta, nyní už jen zhruba na 58. Pravděpodobnou příčinou úbytku je podle ochránců původně africký virus, na který jsou kosi z prozatím neznámých důvodů náchylnější než jiní ptáci.

Co je virus Usutu?

Usutu virus (USUV) je africký flavivirus, patřící do skupiny japonských encefalitid. Tento ptačí virus přenášejí členovci, především komáři z rodu Culex pipiens. Je dobře známo, že volně žijící ptáci, včetně migrujících druhů, mají potenciál šířit určité patogenní mikroorganismy.

„Usutu virus byl nedávno zanesen do Evropy a šíří se Rakouskem, Maďarskem, Itálií, Španělskem a Švýcarskem a způsobuje onemocnění ptáků a lidí. Tak jako západonilský virus (West Nile virus, WNV), se i USUV může stát rezidentním patogenem v Evropě, a proto by měly být zvažovány důsledky jeho výskytu pro veřejné zdraví,“ varuje Státní zdravotní ústav.

Virus byl poprvé zjištěn v Africe v roce 1959. Do Evropy se rozšířil v roce 1996, kdy způsobil hromadné úhyny kosů v Itálii. Od té doby se dostal i do dalších evropských zemí včetně Česka – první mrtvý pták, u kterého se prokázal virus Usutu, byl kos nalezený v Brně v roce 2011. Protilátky proti viru byly zjištěny také u lysky černé.

Kromě kosů jsou na virus citliví také puštíci bradatí. „Virus byl ale zjištěn i u mnoha dalších druhů pěvců i nepěvců včetně sýkor, vrabců, vlaštovek, labutí, motáků nebo například strakapoudů. V letošním roce mohlo k šíření viru přispět dlouhotrvající teplé počasí, které komárům vyhovuje,“ popsala Česká společnost ornitologická.

Na virus neexistuje žádná vakcína ani lék. Nakažení ptáci tak buď uhynou, nebo prodělají nemoc a vytvoří si protilátky. „Virus se přenáší i na člověka. Nákaza ale u lidí probíhá zcela bez příznaků, takže si jí ani nevšimneme. Jen naprosto výjimečně může mít vážnější průběh u osob s výrazně sníženou imunitou,“ dodávají ornitologové.

Českým zahradám vládnou koňadry

Nejčastěji pozorovaným druhem letos byla sýkora koňadra, jež se vyskytovala na 91 procentech zahrad. Český svaz ochránců přírody organizuje program Živá zahrada s cílem pozorovat divoká zvířata na zahradách od roku 2004, účastnit se jej může každý se zahradou. Pozoruje se vždy v určitých termínech, nejbližším je čtvrtý víkend v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 5 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 7 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.