Korálové útesy neohrožují jen klimatické změny, ale i krysy

Korálové útesy, křehké mořské ekosystémy ohrožované globálním oteplováním, značně trpí také kvůli krysám a potkanům. Zjistila to nová studie mořských ekologů Lancasterské univerzity. Krysy, které dopluly na mnoho tropických ostrovů na lodích před více než 200 lety, nepoškozují přímo korálové útesy, ale spustily řetězec škodlivých následků pro život na zemi i v moři.

Krysy zpustošily populaci mořských ptáků na 90 procentech světových souostroví, tvrdí mořský ekolog z Lancasterské univerzity v Anglii Nick Graham, který vedl studii srovnávající ostrovy zamořené krysami s těmi, kam se tito hlodavci nedostali.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Naděje pro vymírající koráli
Zdroj: ČT24

„Tam, kde jsou krysy, je nebe prázdné a samotné ostrovy jsou velmi tiché. Pokud se dostanete na ostrov, kde krysy nejsou, najdete nebe plné mořských ptáků, kteří jsou velmi hluční – a všude je cítit pronikavý pach guana, tedy ptačího trusu,“ řekl Graham agentuře Reuters.

Korály bez guana nefungují

A je to právě guano – respektive jeho nedostatek – co korálům škodí. Velké ptačí populace na ostrovech bez přítomnosti krys produkují guano, z nějž se do půdy dostává dusík, který poté voda vyplavuje do moře, kde svědčí jak korálům, tak dalším organismům včetně ryb.

Studie provedená na Čagoských ostrovech uprostřed Indického oceánu zjistila, že v okolí ostrovů bez krys je o 50 procent vyšší množství ryb. „Ryby mají v korálových útesech jedinečnou roli, zajišťují důležité funkce, které pomáhají udržovat zdraví útesu,“ řekl Graham. „Po narušení ho čistí od řas, aby se na něm mohli usadit noví koráli a útes začal znovu růst.“

„Biologicky také z útesu odstraňují mrtvý korálový substrát, aby vznikl pevný povrch, na němž mohou růst noví korálové. Tyto dva procesy byly až čtyřnásobně větší v okolí ostrovů s mořskými ptáky v porovnání s těmi, na nichž jsou krysy,“ dodal Graham.

Studie, kterou zveřejnil časopis Nature, vyzývá ke kontrole krysí populace na tropických ostrovech s cílem chránit korálové útesy. „Vyhlazení krys je relativně snadné. Víme, jak na to, není to přehnaně nákladné, a jakmile budou krysy pryč a vrátí se mořští ptáci, víme, že to posílí produktivitu i funkčnost těchto ekosystémů,“ uvedl Graham.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 17 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 20 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...