Mlhovina Koňská hlava má známý tvar, nový snímek ji ale odhalil v takovém detailu, že jsou místo slavné siluety vidět i detaily prachu uvnitř ní. Snímek zveřejnila Evropská kosmická agentura, podle níž Webbův teleskop při nejnovějším pozorování pořídil zatím nejostřejší infračervený snímek zvětšené části mlhoviny Koňská hlava.
Koňská hlava v neuvěřitelném detailu. Astronomové zveřejnili nový snímek slavné mlhoviny
Webbův vesmírný dalekohled zachytil detailní pohled na oblaka prachu a plynu, která tvoří mlhovinu Koňská hlava. Ta leží „jen“ 1375 světelných let od Země a je častým cílem pozorování. Jednak pro její ikonický tvar připomínající obřího hřebce, ale hlavně proto, jak dobře se pozoruje – je totiž ideálně osvětlená okolními zdroji, konkrétně červeným světlem emisní mlhoviny, která se nachází za ní.
Snímek ukazuje vlastně jen malou část Koňské hlavy. Dalekohled zachytil horní část oblaku plynu a prachu v nebývalých detailech, díky čemuž odhalil doposud nepozorovanou složitost osvětlených okrajů mlhoviny. Webbův dalekohled také poprvé detekoval síť tenkých vláken prachových částic, které jsou unášené zahřátým plynem pryč z oblaků.
Vědci popsali tuto interpretaci snímku v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Uvedli v něm, že nejnovější pozorování mlhoviny jim umožňuje lépe pochopit vícerozměrný tvar mlhoviny a studovat, jak prach blokuje a vyzařuje světlo.
Astronomové budou dál studovat získaná spektroskopická data z mlhoviny, aby vysvětlili vývoj fyzikálních a chemických vlastností pozorovaného materiálu v mlhovině.
Horní část mlhoviny Koňská hlava
Příběh jedné mlhoviny
Mlhovina Koňská hlava je obrovská. Jen její „hlava“ měří v průměru přes tři světelné roky. Nachází se přímo pod hvězdou Alnitak, nejvýchodnější hvězdou pásu Orionu. Vznikla z oblaku hmoty, který se hroutí a rozpadá. Díky tomu bude v budoucnosti stále méně výrazná a podmínky pro její pozorování se budou pomalu horšit. Nikoliv ale v horizontu lidského života. Podle odhadů bude tento rozpad obřích kosmických mračen trvat asi ještě pět milionů let.
Snímky galaxie Koňská hlava z kosmického teleskopu Euclid
Právě v oblasti hlavy je koncentrace plynu a prachu v této oblasti nejhustější, proto tak dobře vyniká oproti pozadí.
Snímek mlhoviny Koňská hlava (upraven do nepravých barev) byl pořízen v noci 28. února 2003
Vzhledem ke své blízkosti je mlhovina Koňská hlava ideálním cílem pro vědce, kteří mohou studovat molekulární vývoj plynu a prachu ve vztahu k okolnímu prostředí a interakci záření s mezihvězdnou hmotou. Díky nově pořízeným snímkům se astronomové zaměří také na spektroskopická data, aby získali poznatky o tom, jak se v průběhu času vyvíjely fyzikální a chemické vlastnosti pozorovaného materiálu napříč mlhovinou.
