Mlhovina Koňská hlava má známý tvar, nový snímek ji ale odhalil v takovém detailu, že jsou místo slavné siluety vidět i detaily prachu uvnitř ní. Snímek zveřejnila Evropská kosmická agentura, podle níž Webbův teleskop při nejnovějším pozorování pořídil zatím nejostřejší infračervený snímek zvětšené části mlhoviny Koňská hlava.
Webbův vesmírný dalekohled zachytil detailní pohled na oblaka prachu a plynu, která tvoří mlhovinu Koňská hlava. Ta leží „jen“ 1375 světelných let od Země a je častým cílem pozorování. Jednak pro její ikonický tvar připomínající obřího hřebce, ale hlavně proto, jak dobře se pozoruje – je totiž ideálně osvětlená okolními zdroji, konkrétně červeným světlem emisní mlhoviny, která se nachází za ní.
Snímek ukazuje vlastně jen malou část Koňské hlavy. Dalekohled zachytil horní část oblaku plynu a prachu v nebývalých detailech, díky čemuž odhalil doposud nepozorovanou složitost osvětlených okrajů mlhoviny. Webbův dalekohled také poprvé detekoval síť tenkých vláken prachových částic, které jsou unášené zahřátým plynem pryč z oblaků.
Vědci popsali tuto interpretaci snímku v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Uvedli v něm, že nejnovější pozorování mlhoviny jim umožňuje lépe pochopit vícerozměrný tvar mlhoviny a studovat, jak prach blokuje a vyzařuje světlo.
Astronomové budou dál studovat získaná spektroskopická data z mlhoviny, aby vysvětlili vývoj fyzikálních a chemických vlastností pozorovaného materiálu v mlhovině.
Příběh jedné mlhoviny
Mlhovina Koňská hlava je obrovská. Jen její „hlava“ měří v průměru přes tři světelné roky. Nachází se přímo pod hvězdou Alnitak, nejvýchodnější hvězdou pásu Orionu. Vznikla z oblaku hmoty, který se hroutí a rozpadá. Díky tomu bude v budoucnosti stále méně výrazná a podmínky pro její pozorování se budou pomalu horšit. Nikoliv ale v horizontu lidského života. Podle odhadů bude tento rozpad obřích kosmických mračen trvat asi ještě pět milionů let.
Právě v oblasti hlavy je koncentrace plynu a prachu v této oblasti nejhustější, proto tak dobře vyniká oproti pozadí.
Vzhledem ke své blízkosti je mlhovina Koňská hlava ideálním cílem pro vědce, kteří mohou studovat molekulární vývoj plynu a prachu ve vztahu k okolnímu prostředí a interakci záření s mezihvězdnou hmotou. Díky nově pořízeným snímkům se astronomové zaměří také na spektroskopická data, aby získali poznatky o tom, jak se v průběhu času vyvíjely fyzikální a chemické vlastnosti pozorovaného materiálu napříč mlhovinou.
