Řada neziskových organizací protestovala desítky let proti pokusům na zvířatech. Od letošního roku americká administrativa část jejich proseb vyslyšela a přišla se změnou pravidel.
Na konci prosince 2022 podepsal americký prezident Joe Biden zákon, který zásadně mění vývoj nových léčiv. Podle něj už nemusejí být nové léky testovány na zvířatech. Organizace na ochranu zvířat o tuto změnu usilovaly už dlouho – považují ji tedy za svou výhru a zásadní přelom.
„Je to obrovsky důležitá věc,“ uvedla pro odborný časopis Science Tamara Drakeová, která vede výzkum a regulační politiku v neziskové organizaci Centrum pro humánní ekonomiku – a současně byla tím, kdo snahu o tuto změnu spustil. Podle ní je výsledek výhrou pro průmysl i pacienty.
Nikoliv zákaz – ale více možností
Tato změna další výzkum na zvířatech nezakazuje, ale nabízí vědcům novou možnost – testovat potenciální léky bez živých tvorů. Doposud takovou cestu využít nemohli – podle nařízení z roku 1938 musela být všechna léčiva z hlediska bezpečnosti i účinnosti testována právě na zvířatech.
Podle Drakeové a dalších podporovatelů změny je to možné díky zásadnímu vědeckému pokroku. Dlouho opravdu neexistovaly metody, jak zvířata nahradit, nyní už je ale vědci mají běžně k dispozici – zejména počítačové modelování a takzvané organoidy, miniaturní verze opravdových orgánů.
Kritici tvrdí opak. Podle zástupců organizace Americans for Medical Progress, která má za cíl prosazovat výzkum na zvířatech, jsou tyto technologie zatím v plenkách a v reálném světě ještě nebudou schopné zvířata a jejich roli nahradit.
Současnost
Aby mohl být lék ve Spojených státech schválen, FDA až doposud obvykle vyžadovala testy toxicity na jednom druhu hlodavců – tedy nejčastěji myši nebo potkanovi, a na jednom druhu nehlodavců – nejčastěji psu nebo nějakém druhu opice či primáta.
Farmakologické společnosti k těmto testům každoročně využívají desítky tisíc zvířat. A přesto jsou léčiva, jež touto fází výzkumu projdou, pozoruhodně neúspěšná. Science tvrdí, že více než devět z deseti léků, které se dostanou do klinických zkoušek na lidech, selže – ať už z důvodu nebezpečnosti nebo neúčinnosti. Jak je to možné? Zvířata se v mnoha ohledech od lidí liší; mnohdy v nečekané spoustě detailů.
Budoucnost
„Zvířecí modely se mýlí častěji než mají pravdu,“ potvrzuje Donald Ingber, bioinženýr z Harvardovy univerzity, jehož laboratoř vyvinula technologii orgánových čipů, které představují jednu z potenciálních cest, jak se bez zvířat obejít.
Takové čipy se obvykle skládají z dutých kanálků vložených do polymerů na bázi silikonu o velikosti náprstku. Jsou vyplněné živými buňkami a tkáněmi z orgánů, jako jsou mozek, játra, plíce a ledviny. Proudí jimi tekutiny, které napodobují krev, takže tyto modely velmi dobře připomínají procesy v živých orgánech.
Na konci loňského roku vyšla studie, která tuto technologii prozkoumala – podívala se konkrétně na čipy simulující funkci jater. A ty správně identifikovaly 87 procent léků, které v testech na zvířatech uspěly, ale pak u lidí selhaly.
