Kolumbijské banány zasáhla panamská nemoc. Jihoameričané se bojí o práci, svět růstu ceny

Banány na plantáži v Kolumbii u hranic s Venezuelou zasáhla varianta takzvané panamské nemoci, potvrdily srpnové testy. Tato houbovitá plíseň kdysi téměř zlikvidovala celý druh banánů. V červenci vyhlásilo několik zemí Latinské Ameriky takzvanou fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření této nemoci. Obavy vyvolává hrozba rozkladu odvětví, které je významnou součástí ekonomik některých zemí, i možné zvýšení ceny tropického ovoce.

„Riziko této nemoci je potřeba brát velmi vážně, rychle se totiž šíří a v půdě přežívá až třicet let,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Andrés Valencia, který se už kvůli tomu sešel se zástupci banánového průmyslu i s prezidentem země Ivánem Duquem.

Valencia nicméně připomněl, že tato nemoc banánovníků nepředstavuje žádné zdravotní riziko pro lidi. Pokud se ale rozšíří, může postihnout jen v Kolumbii skoro milion lidí, kteří se produkcí banánů živí. Kolumbie je šestým největším exportérem této plodiny, takže případná tamní epidemie by měla vliv i na světové ceny včetně českého trhu.

Fytosanitární kontroly se v Kolumbii provádí na hranicích, v přístavech i na letištích. I díky nim se zatím podařilo chorobu udržet izolovanou na relativně malé rozloze 175 hektarů v oblasti La Guajira na pouhých šesti plantážích.

Opatření už přijaly i další země regionu včetně Ekvádoru, který je největším vývozcem banánů na světě a kde je na jejich produkci závislá skoro pětina ekonomicky aktivní populace. Kontroly zavedly také Guatemala, Panama a Salvador.

Kolumbie se příchodu této choroby obávala už od roku 2016, hlavním zdrojem obav jsou nižší kontroly na hranici s Venezuelou sužovanou dlouhou ekonomickou a politickou krizí. „Migrace z Venezuely nám v tomto smyslu způsobila už jiné problémy,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Valencia. Dodal, že například v roce 2018 řešili v pohraničí slintavku a kulhavku skotu.

Zhouba banánů

Houbovitá plíseň fusarium R4T je mutací takzvané panamské choroby, která se u banánů objevila koncem 19. století v Panamě. V polovině minulého století prakticky zničila oblíbený druh Gros Michel. Tomu se říkalo Big Mike a ještě v padesátých letech dvacátého století to byla nejrozšířenější odrůda.

Pak ale přišla panamská choroba, která v Americe tuto odrůdu v podstatě vymýtila. Dnes se tam pěstuje jen na několika izolovaných plantážích a nadále roste také v Thajsku a Malajsii, hlavně jako export pro Čínu.

Odrůda Gros Michel byla nahrazena dnes nejpopulárnějším Cavendishem, který tvoří přes polovinu všech prodávaných banánů. Plíseň však nyní útočí i na něj. 

Cavendish má výhodu v dozrávání až po sklizení, což umožňuje jejich bezproblémový transport po celém světě. Nemají však semena, rozmnožují se jen nepohlavně, a tak nevznikají genetické mutace. Všechny jsou úplně stejné, takže jedna choroba může vymýtit celou populaci.

Co s tím?

Vědci hledají nejrůznější cesty, jak se vyhynutí banánů typu Cavendish vyhnout. Doufají, že vytvoří odrůdu, která bude mít jejich pozitivní vlastnosti, ale současně bude odolná proti panamské plísni.

„Zatímco na obiloviny a zejména pšenici se celosvětově soustřeďuje velká pozornost, banánovník je ve výzkumu poněkud opomíjenou plodinou. Přitom ale hraje významnou roli při zajišťování výživy velké části rozvojového světa, kde trpí mnoho obyvatel nedostatkem potravy. V těchto zemích jsou právě škrobové typy banánů základní potravinou,“ upozorňuje vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd Jaroslav Doležel.

Olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky na tomto poli podle Doležela přispívá k vědeckému poznání luštěním dědičné informace hlavních pěstovaných typů banánovníku, analýzami šlechtitelských materiálů a také studiem genového bohatství pěstovaných odrůd i planých druhů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.