Kolumbijské banány zasáhla panamská nemoc. Jihoameričané se bojí o práci, svět růstu ceny

Banány na plantáži v Kolumbii u hranic s Venezuelou zasáhla varianta takzvané panamské nemoci, potvrdily srpnové testy. Tato houbovitá plíseň kdysi téměř zlikvidovala celý druh banánů. V červenci vyhlásilo několik zemí Latinské Ameriky takzvanou fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření této nemoci. Obavy vyvolává hrozba rozkladu odvětví, které je významnou součástí ekonomik některých zemí, i možné zvýšení ceny tropického ovoce.

„Riziko této nemoci je potřeba brát velmi vážně, rychle se totiž šíří a v půdě přežívá až třicet let,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Andrés Valencia, který se už kvůli tomu sešel se zástupci banánového průmyslu i s prezidentem země Ivánem Duquem.

Valencia nicméně připomněl, že tato nemoc banánovníků nepředstavuje žádné zdravotní riziko pro lidi. Pokud se ale rozšíří, může postihnout jen v Kolumbii skoro milion lidí, kteří se produkcí banánů živí. Kolumbie je šestým největším exportérem této plodiny, takže případná tamní epidemie by měla vliv i na světové ceny včetně českého trhu.

Fytosanitární kontroly se v Kolumbii provádí na hranicích, v přístavech i na letištích. I díky nim se zatím podařilo chorobu udržet izolovanou na relativně malé rozloze 175 hektarů v oblasti La Guajira na pouhých šesti plantážích.

Opatření už přijaly i další země regionu včetně Ekvádoru, který je největším vývozcem banánů na světě a kde je na jejich produkci závislá skoro pětina ekonomicky aktivní populace. Kontroly zavedly také Guatemala, Panama a Salvador.

Kolumbie se příchodu této choroby obávala už od roku 2016, hlavním zdrojem obav jsou nižší kontroly na hranici s Venezuelou sužovanou dlouhou ekonomickou a politickou krizí. „Migrace z Venezuely nám v tomto smyslu způsobila už jiné problémy,“ uvedl kolumbijský ministr zemědělství Valencia. Dodal, že například v roce 2018 řešili v pohraničí slintavku a kulhavku skotu.

Zhouba banánů

Houbovitá plíseň fusarium R4T je mutací takzvané panamské choroby, která se u banánů objevila koncem 19. století v Panamě. V polovině minulého století prakticky zničila oblíbený druh Gros Michel. Tomu se říkalo Big Mike a ještě v padesátých letech dvacátého století to byla nejrozšířenější odrůda.

Pak ale přišla panamská choroba, která v Americe tuto odrůdu v podstatě vymýtila. Dnes se tam pěstuje jen na několika izolovaných plantážích a nadále roste také v Thajsku a Malajsii, hlavně jako export pro Čínu.

Odrůda Gros Michel byla nahrazena dnes nejpopulárnějším Cavendishem, který tvoří přes polovinu všech prodávaných banánů. Plíseň však nyní útočí i na něj. 

Cavendish má výhodu v dozrávání až po sklizení, což umožňuje jejich bezproblémový transport po celém světě. Nemají však semena, rozmnožují se jen nepohlavně, a tak nevznikají genetické mutace. Všechny jsou úplně stejné, takže jedna choroba může vymýtit celou populaci.

Co s tím?

Vědci hledají nejrůznější cesty, jak se vyhynutí banánů typu Cavendish vyhnout. Doufají, že vytvoří odrůdu, která bude mít jejich pozitivní vlastnosti, ale současně bude odolná proti panamské plísni.

„Zatímco na obiloviny a zejména pšenici se celosvětově soustřeďuje velká pozornost, banánovník je ve výzkumu poněkud opomíjenou plodinou. Přitom ale hraje významnou roli při zajišťování výživy velké části rozvojového světa, kde trpí mnoho obyvatel nedostatkem potravy. V těchto zemích jsou právě škrobové typy banánů základní potravinou,“ upozorňuje vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd Jaroslav Doležel.

Olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky na tomto poli podle Doležela přispívá k vědeckému poznání luštěním dědičné informace hlavních pěstovaných typů banánovníku, analýzami šlechtitelských materiálů a také studiem genového bohatství pěstovaných odrůd i planých druhů.

Nahrávám video
Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 16 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 21 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 22 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 22 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...