Kolem Země proletí asteroid, který vypadá jako lidská lebka. Může jít o mrtvou kometu

Za necelý měsíc se k Zemi přiblíží planetka, která je z vědeckého hlediska velmi důležitá – může jít totiž o zbytek mrtvé komety. Pozornost laiků si ale získává spíše svým tvarem – vypadá totiž jako lidská lebka. Alespoň tak ji zachytily objektivy dalekohledů při minulém průletu.

Roku 2015 objevili astronomové asteroid, který dostal poněkud nudné jméno 2015 TB145. Všimli si ho, když prolétal kolem naší planety – stalo se to přesně v předvečer Všech svatých. Planetka proletěla v těsné blízkosti Země, jen 486 tisíc kilometrů daleko.

Letos v polovině listopadu ji její dráha přivede k Zemi znovu, ale tentokrát už to nebude zdaleka tak blízko jako minule – k naší planetě se přiblíží jen na 38 milionů kilometrů. Riziko srážky tedy neexistuje; přesto se o asteroidu zřejmě bude psát hodně.

Může za to jeho podoba. Když roku 2015 letěl kolem Země, podařilo se astronomům pomocí špičkových dalekohledů pořídit hned několik fotografií tohoto vesmírného tělesa. Na obrázcích se objevil v podstatě kulatý kámen, ale v místech, kde by měla lidská lebka oči, má dvě prohlubně – alespoň z některých úhlů. 

Nejlépe je to vidět na radarovém snímku, který pořídili vědci observatoře na Arecibu – je na této fotografii:

Radarový snímek asteroidu 2015 TB145
Zdroj: NAIC-Arecibo/NSF

Asteroid je podle studie z roku 2017 v průměru velký asi 625 metrů, z hlediska vesmíru je tedy spíše drobnější. Pro srovnání: asteroid, který vymazal ze zemského povrchu dinosaury, měřil přibližně 10 kilometrů.

Ani v roce 2015, ani nyní nebude mít jeho průlet na Zemi žádný dopad, ale o to zajímavější je pro vědce. Podle NASA totiž jak jeho dráha, tak i jeho rychlost naznačují, že by mohlo jít o mrtvou kometu, která už nemá svůj nejtypičtější symbol – ohon. Zřejmě o něj přišla příliš mnoha průlety kolem Slunce; trvá to podle odhadů vědců přibližně 500 obletů komet kolem Slunce.

Věda o těchto tělesech moc neví. Astronomové spekulují, že mrtvými kometami může být mnoho asteroidů ve sluneční soustavě – teoreticky až polovina všech asteroidů, které se pohybují v blízkosti Země. Pozorování této komety tak může vědcům pomoci lépe pochopit jejich chování a vlastnosti.

Za 11 let se jiný asteroid přiblíží na pouhých 40 tisíc km

Navíc to bude na dlouhou dobu poslední šance pozorovat toto těleso zblízka. V letech 2024, 2028 a 2037 ho totiž jeho dráha zanese mnohem blíže k Venuši a Merkuru než k Zemi. Příštího setkání se zemí se tak většina čtenářů tohoto článku nedožije: podle údajů NASA se k Zemi vrátí znovu až roku 2082, kdy by se měl dostat na přibližně třetinovou vzdálenost mezi Zemí a Sluncem. 

Pozemšťané ale o těsné průlety asteroidů ani tak nebudou v blízké budoucnosti ochuzení. Už v srpnu 2027 totiž jen 299 tisíc kilometrů od Země proletí asteroid 1999 AN10. A v polovině dubna 2029 by měl pouhých 37 400 kilometrů od Země proletět asteroid 99941 Apophis. Toto těleso pojmenované po egyptském božstvu smrti se tedy dostane asi do desetinové vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
před 11 hhodinami

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
včera v 08:01

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026
Načítání...