Kočky se šířily světem na palubách vikinských lodí, prokázala analýza jejich DNA

Nejrozsáhlejší genetická analýza koček odhalila, jak se druhý nejlepší přítel člověka šířil po Evropě. Uměl při tom využít všech prostředků – včetně lodí nejobávanějších bojovníků středověku.

Zatím největší studie analyzující DNA prastarých koček přinesla celou řadu nečekaných objevů. Například to, že kočky se do Evropy dostaly už s první vlnou pastevců, kteří kontinent kolonizovali.

  • Výzkum kočičí DNA je dnes zatím jen v začátcích. Například podobné studie na psech se prováděly na více než 1000 exemplářích.

Nová studie vyšla v časopise Nature. Její autoři analyzovali DNA 290 koček z 30 archeologických nalezišť po celé Evropě, z Blízkého východu i Afriky. Snažili se vytvořit co nejpestřejší vzorek koček; proto se mezi nimi objevily egyptské mumie i kočky z vikinských pohřebišť v severním Německu. Stejně pestré to bylo i časově – z patnáctého tisíciletí př. n. l. až do 18. století našeho letopočtu.

Základním poznatkem výzkumu je, že se kočky dostaly do Evropy ve dvou vlnách. Nejprve přišly s prvními farmáři přes východní Středomoří, jak naznačují analýzy DNA kočky nalezené v 9500 let starém hrobě na Kypru. Už tehdy musel být vztah mezi lidmi a kočkami podobně silný jako dnes – jinak by zvíře nebylo pohřbené společně s člověkem.

Druhá vlna vyšla o tisíce let později z Egypta. Šířila se přes severní Afriku a Asii, do Evropy pravděpodobně kočky pronikly přes Balkán – stopy vedou přes dnešní Turecko a Bulharsko.

Kočky zachraňovaly životy

Vědci se domnívají, že přátelství mezi lidmi a kočkami pochází z dob, kdy člověk přešel k zemědělství jako hlavnímu zdroji obživy. Zatímco pes je „reliktem“ z dob, kdy se lidé živili jako lovci a pastevci, kočka je zvíře čistě zemědělské. První doklady o kočkách v lidské přítomnosti pochází z dob, kdy se začaly uskladňovat sklizně. Zrní totiž nutně přitahovalo myši, krysy a další hlodavce. A když se do sýpek dostali, nastal hladomor, jehož důsledkem byla podvýživa a ta zase vedla k úmrtím.

Kočky byly tehdy v podstatě jedinou možnou obranou, která tehdy proti myším existovala. K lidským sídlům se začaly stahovat divoké kočky, pro něž byly přežrané a přemnožené myši snadnou kořistí. A lidé se logicky blízkosti koček nebránili – dokonce ani tehdy, když se usazovaly v domech. Myši byly všudypřítomné, kočky tedy nebylo nutné živit – přinášely lidem jen prospěch.

Kočky na palubách

Ze stejného důvodu se kočky dostávaly na paluby lodí, zejména na delší výpravy. Námořníci tehdy ani nyní nedokázali zabránit tomu, aby se mezi náklad nedostaly myši, a tak se kočky staly základní zbraní proti ohrožení zásob. Dokladem, že se to dělo od nejstarších časů, je například vikinský hrob z 8. století našeho letopočtu.

Díky námořní dopravě se dokázaly kočky šířit po planetě mnohem rychleji než například psi. To také vysvětluje, proč kočky způsobily během lidských expedic mnohem více vyhynutí zvířecích druhů než třeba psi – na což upozornila tento týden další velká studie o kočkách:

Kočky mezi vikingy

U vikingů byly kočky nesmírně oblíbené. Objevovaly se nejen v hrobech, ale také v mnoha legendách – například Thor, bůh hromu, jednou proti kočce bojoval; později se nicméně ukázalo, že jde o obřího hada Midgardswurma proměněného do podoby kočky bohem lsti Lokim. Také bohyně Freya měla své kočky – byly tak velké a silné, že táhly vozík, na němž jezdila.

Vikingové ale využívali kočky i způsobem, jenž by se asi dnešním milovníkům zvířat příliš nelíbil. Nosili pláště ušité z kočičích kůží; že šlo o kočky domácí, dokládá fakt, že tyto kožky byly odpovídajícím způsobem malé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
před 12 hhodinami

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
před 22 hhodinami

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
včera v 03:29‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Středověcí Norové se pokoušeli zavést hygienická opatření, dosáhli pravého opaku

Norští vědci popsali, jak se snaha o hygienická opatření vymstila v metropoli středověkého Norska. Doboví regulátoři vycházeli z nejmodernějšího vědeckého poznání, ale stejně neuspěli.
13. 11. 2026‌‌

V pátek skončí svět, spočítali v 60. letech vědci v Science. Kde se stala chyba?

Podle recenzované studie v odborném žurnálu Science mělo lidstvo zaniknout tím, že se na konci roku 2026 na Zemi doslova umačká – vědci spočítali, že se lidé na planetu už zkrátka nevejdou. Kde udělali chybu?
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.