Kočky nejsou sobecké. Nový výzkum naznačuje, že člověka mají opravdu rády

O kočkách toho možná víme mnohem méně, než jsme si mysleli. Nová studie na ně vrhá zcela jiné světlo, než jsme zvyklí.

Kočky mají pověst sobeckých zvířat, jimž jde jen o vlastní prospěch; člověka berou jen jako někoho, kdo je zásobuje potravou, čistí jim záchod a dá se na něm ležet. Podle nové studie trojice amerických biologů je však tento příběh nepravdivý – kočky mají mnohem komplexnější uvažování.

Na výzkumu se podíleli vědci z Oregon State Iniversity a Monmouth University, kteří výsledky práce zveřejnili v odborném časopise Behavioral Processes. Podle nich si lidé jen chování koček mylně vykládají, ve skutečnosti se zřejmě k lidem chovají mnohem více „altruisticky“, než si myslíme.

Autorkami studie jsou Kristyn Vitale Shreveová, Lindsay Mehrkamá a Monique Udellová. Popisují v ní, že nedostatek reakcí na sociální podněty, jenž je kočkám přisuzován, je zřejmě způsoben tím, že úplně nerozumíme tomu, jak kočky reagují.

Člověk pro kočky není jen čistič záchodu

Testovaly dvě skupiny, v každé bylo 19 domácích koček. Lišily se tím, že v první skupině byly jen kočky žijící s lidmi, ve druhé skupině se nacházely pouze kočky, které žily celý život v útulcích. Kočky byly na dvě a půl hodiny oddělené a pak jim vědci nabídli odměnu, jež mohla vypadat velmi odlišně. Vždy se jednalo o tři odměny ze čtyř kategorií: potrava, vůně, hračka anebo interakce s člověkem.

Vědkyně vždy tyto odměny různě namíchaly, aby zjistily, co si kočky vyberou. Výsledek? Hodnotily, kterou odměnu si kočky vybraly jako první i to, jak dlouho nad kterým předmětem strávily. Ukázalo se, že nejvíce kočky z obou skupin zaujala interakce s člověkem. Dávaly mu s velkou pravděpodobností přednost nejen před hračkami, ale dokonce i před jídlem. Asi polovina koček dala přednost člověku nad čímkoliv ostatním a interakci s ním věnovala více než 65 procent času.

Podle vědeckého týmu to ukazuje, že kočky opravdu mají rády člověka a nejsou s ním jen proto, že je živí nebo je zásobuje hračkami a dává jim pocit bezpečí. Je možné, že ho opravdu „mají rády“, podobně jako je tomu u psů. Vědci ve své studii doporučují, aby proběhl další výzkum na větším množství zvířat. Mohl by lépe vysvětlit, jak moc se ve znalosti koček mýlíme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 9 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 10 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 10 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 13 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 14 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
včera v 17:26

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
včera v 12:51

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
včera v 11:07
Načítání...