Kočky nejsou sobecké. Nový výzkum naznačuje, že člověka mají opravdu rády

O kočkách toho možná víme mnohem méně, než jsme si mysleli. Nová studie na ně vrhá zcela jiné světlo, než jsme zvyklí.

Kočky mají pověst sobeckých zvířat, jimž jde jen o vlastní prospěch; člověka berou jen jako někoho, kdo je zásobuje potravou, čistí jim záchod a dá se na něm ležet. Podle nové studie trojice amerických biologů je však tento příběh nepravdivý – kočky mají mnohem komplexnější uvažování.

Na výzkumu se podíleli vědci z Oregon State Iniversity a Monmouth University, kteří výsledky práce zveřejnili v odborném časopise Behavioral Processes. Podle nich si lidé jen chování koček mylně vykládají, ve skutečnosti se zřejmě k lidem chovají mnohem více „altruisticky“, než si myslíme.

Autorkami studie jsou Kristyn Vitale Shreveová, Lindsay Mehrkamá a Monique Udellová. Popisují v ní, že nedostatek reakcí na sociální podněty, jenž je kočkám přisuzován, je zřejmě způsoben tím, že úplně nerozumíme tomu, jak kočky reagují.

Člověk pro kočky není jen čistič záchodu

Testovaly dvě skupiny, v každé bylo 19 domácích koček. Lišily se tím, že v první skupině byly jen kočky žijící s lidmi, ve druhé skupině se nacházely pouze kočky, které žily celý život v útulcích. Kočky byly na dvě a půl hodiny oddělené a pak jim vědci nabídli odměnu, jež mohla vypadat velmi odlišně. Vždy se jednalo o tři odměny ze čtyř kategorií: potrava, vůně, hračka anebo interakce s člověkem.

Vědkyně vždy tyto odměny různě namíchaly, aby zjistily, co si kočky vyberou. Výsledek? Hodnotily, kterou odměnu si kočky vybraly jako první i to, jak dlouho nad kterým předmětem strávily. Ukázalo se, že nejvíce kočky z obou skupin zaujala interakce s člověkem. Dávaly mu s velkou pravděpodobností přednost nejen před hračkami, ale dokonce i před jídlem. Asi polovina koček dala přednost člověku nad čímkoliv ostatním a interakci s ním věnovala více než 65 procent času.

Podle vědeckého týmu to ukazuje, že kočky opravdu mají rády člověka a nejsou s ním jen proto, že je živí nebo je zásobuje hračkami a dává jim pocit bezpečí. Je možné, že ho opravdu „mají rády“, podobně jako je tomu u psů. Vědci ve své studii doporučují, aby proběhl další výzkum na větším množství zvířat. Mohl by lépe vysvětlit, jak moc se ve znalosti koček mýlíme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 12 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 14 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 16 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...