Kochleární implantát vrací sluch už čtyřicet let. Pomohl více než 200 000 lidem

Před 40 lety se pro mnoho neslyšících lidí změnil svět. V podstatě ze dne na den se před nimi objevila šance, že by se jim mohl vrátit sluch, v podobě kochleárního implantátu, sluchové neuroprotézy, kterou vynalezl Australan Graeme Clark.

Otec australského vědce a lékaře Graema Clarka byl nedoslýchavý a na každé přání zákazníků své lékárny musel reagovat žádostí, aby mluvili hlasitěji. To obtěžovalo jeho samotného i nakupující. A tak se Clark mladší rozhodl, že s tím něco udělá.

Na konci 60. let minulého století zahájil výzkum, na jehož konci se zrodil přístroj, který alespoň částečně navrací sluch neslyšícím. Jako první na světě obdržel Clarkův kochleární implantát (sluchovou neuroprotézu) před čtyřiceti lety, 1. srpna 1978, Australan Rod Saunders.

Komu pomůže – a komu ne

Kochleární implantát je složité elektronické zařízení, které se skládá ze dvou částí. Při operaci se pod kůži do jamky kosti skalní voperuje malý přístroj, z něhož vedou elektrody do části vnitřního ucha zvané hlemýžď. Vnější část je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za uchem a slouží k přenosu informace do vnitřního přijímače. Tam je informace dekódována a odeslána do elektrod umístěných v hlemýždi, kde stimulují sluchový nerv.

Další variantou je, že řečový procesor nosí pacient místo za uchem zavěšený libovolně na těle, například za opaskem. Zprostředkovaný zvuk je normálnímu sluchovému vjemu pouze podobný, nikoli s ním totožný. Pacienty tak čeká po operaci dlouhá rehabilitace. Přístroj je určený jen pro úplně neslyšící, u nichž je poškozeno vnitřní ucho, ale mají zachovaný sluchový nerv.

První slova

Prodavač Rod Saunders totálně ohluchl při autonehodě a Clark (narozen v roce 1935) si vybral tohoto zpěváka kostelního sboru kvůli jeho hudebnímu sluchu.

Jedna z nejslavnějších operací v historii trvala osm hodin a nejčastěji se uvádí, že prvním zvukem, který Saunders poté uslyšel, byla britská hymna God save the Queen. Některé zdroje ale hovoří o australské hymně a o známé australské písni Waltzing Matilda, kterou v Česku proslavil pod názvem Hádej Matyldo Karel Hála. Po úspěšném zákroku Saunders s Clarkem ještě mnoho let spolupracoval při výzkumu. Saunders zemřel v roce 2007 v 76 letech na rakovinu.

V současnosti používá kochleární neuroprotézu kolem dvou set tisíc pacientů. V Česku se kochleární implantace provádějí od roku 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
14. 11. 2025

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
14. 11. 2025

Do Německa se vrátila dětská obrna. Virus odhalili v Hamburku

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.
14. 11. 2025

Polární vír se může zhroutit už v listopadu, předpovídají meteorologové

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.
14. 11. 2025
Načítání...