Klimatická změna zmenšuje vrabce. Horká léta jim neprospívají

Vrabci reagují na vlny veder tím, že moc nevyrostou. Malí pak zůstávají po celý život, popsali vědci v Austrálii. Podle nich by na klimatické změny mohly podobně reagovat také další druhy ptáků.

Už v polovině devatenáctého století popsal německý biolog Carl Bergman jeden z nejznámějších přírodních zákonů: zvířata žijící v chladném prostředí bývají větší, zatímco tvorové žijící v teplejších oblastech jsou častěji drobní. Dává to smysl dodnes – větší těla lépe udrží teplo než tělo s menším objemem.

Dlouho ale vědci nedokázali říct, zda toto pravidlo funguje také u ptáků – řada z nich totiž díky skvělým izolačním vlastnostem peří dokáže fungovat jak v horku, tak i v chladu. A také se netušilo, jak reagují na změnu klimatu, která s tím souvisí.

Podle výzkumu zveřejněného v odborném časopise The Auk: Ornithological Advances má změna klimatu na ptáky prokazatelně vliv: pokud ptáci dospějí během horkých let, jsou menší – a už se nezvětší, ani když zažívají chladnější roky. Podle ornitologů je vliv tepla větší než dopad mrazu, což může mít značné důsledky na budoucnost ptáků v době klimatické změny.

Vědci tento fenomén studovali na vrabcích, ale věří, že jejich závěry platí pro mnoho ptačích druhů. Je pravděpodobné, že vrabci a další ptáci budou na teplejší Zemi menší, než jsme byli zatím zvyklí. Není ale jasné, jestli to automaticky znamená, že to musí být nutně špatné – vědci ještě tento mechanismus úplně nechápou.

„Může za to adaptační reakce, která zvířatům umožňuje, aby se lépe vypořádala s měnícími se podmínkami,“ uvedl profesor Simon Griffith, který je jedním z hlavních autorů studie.

Podobně to vidí další z autorů práce Samuel Andrew: „Pokud jsou změny velikosti důležitou součástí adaptace na teplejší klima, ve skutečnosti mohou být ve větších problémech ty ptačí druhy, které se nezmenší.“

Zvířata na změnu klimatu reagují

Tato studie patří k řadě dalších, které prokazují, že se zvířata v současné době změně klimatu pokoušejí přizpůsobovat. Před rokem například vznikla v Kanadě práce, která upozornila, že řada druhů ryb reaguje na změnu klimatu tím, že se zmenšují – některé až o třetinu. Proč? Ve stále teplejších oceánech totiž nemají dostatek kyslíku.

„Vztah mezi vnější teplotou a velikostí těla pozorujeme u řady organismů. Lidé by si měli uvědomit, že existují problémy spojené s vývojem zvířat během silných veder. Víme, že vlny horka jsou stále silnější a častější, takže by mohly být příčinou zmenšování zvířat,“ vysvětluje profesor Griffith.

Velikost těla souvisí s teplotami v době dospívání ptáků

V rámci této práce vědci odchytili a změřili na třiceti místech v Austrálii a Novém Zélandu vždy 40 dospělých vrabců. Zjistili, že nejlepším faktorem, podle něhož se dala předpovědět velikost ptačího těla, byly teploty v létě, kdy vrabci dospívali. Vrabčáky si vybrali proto, že žijí s lidmi a díky tomu se vyskytují na velkém množství lokalit, takže se nasbíraná data dají dobře porovnávat.

Navíc v Austrálii se vrabci nacházejí jak na pobřeží, kde je klima mírnější, tak v centru kontinentu, kde v létě panují extrémní teploty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 3 hhodinami

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 3 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 22 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 23 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
včera v 13:16

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026
Načítání...