Keňa poráží pytláky. Populace zdejších slonů se rozrostla o čtyři tisíce

V Keni žije v současné době ve volné přírodě 36 280 slonů, tedy o dvanáct procent víc než v roce 2014. Podle keňské vlády může za nárůst sloní populace úspěšný boj proti pytláctví. Vyplývá to z nové vládní zprávy z dosud největšího sčítání divokých zvířat, jaké tato africká země uskutečnila. Nejméně pět druhů zvířat je však kriticky ohrožených, zejména kvůli zásahům lidí do jejich přirozeného prostředí a přeměně půdy na hospodářskou.

Z tříměsíčního sčítání vyplynulo, že Keňa má čtvrtou největší populaci slonů na světě. Víc jich žije jen v Zimbabwe, Botswaně a Tanzanii. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) eviduje slony na svém červeném seznamu a považuje je za ohrožený druh.

Keňa zaznamenala v roce 2014 největší pokles sloní populace kvůli pytlákům. Počet těchto chobotnatců tehdy klesl na 32 214.

Pytlačení, rostoucí počet lidí a zásahy do přírody však vedly k úbytku několika druhů. Jedním z nich jsou i nosorožci. V zemi jich žije 1739, z toho 897 nosorožců dvourohých, 840 nosorožců tuponosých jižních a pouze dvě samice nosorožce tuponosého severního, které jsou posledními zástupkyněmi tohoto druhu na světě.

Slon africký (Loxodonta africana)
Zdroj: Wikipedia.org/pixnio.com

Keňská vláda považuje za kriticky ohrožené druhy, které bez přijetí okamžitých opatření na jejich záchranu vyhynou, nosorožce dvourohé, antilopy vrané a koňské, buvolce hiroly a opice mangabeje chocholaté. Devět dalších druhů klasifikuje jako ohrožených včetně nosorožců tuponosých, lvů, slonů či gepardů. Tyto druhy mohou na rozdíl od kriticky ohrožených přežít delší dobu i bez vnějších zásahů.

Sloni jsou stále ohrožení

Snahy o ochranu zvířat nicméně narážejí na hrozbu stále se zvětšující lidské populace, která divoké zvěři zabírá její přirozené prostředí, píše ve zprávě keňská vláda. Populace Keni se od roku 1963 zvýšila téměř šestkrát z původních osmi milionů na současných 47,6 milionu lidí. Rozloha země ale zůstává stejná. 

„V chráněných oblastech byly zaznamenány aktivity jako chov hospodářských zvířat, těžba dřeva, pálení dřevěného uhlí, zakládání osad a požárů,“ stojí ve zprávě.

Pro Keňu představuje důležitý zdroj příjmů právě turistika za poznáním národních parků a divoké zvěře. V roce 2018 tvořily příjmy z těchto cest 8,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pandemie covidu-19 ale vedla k prudkému poklesu počtu zahraničních návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 15 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...