Keňa poráží pytláky. Populace zdejších slonů se rozrostla o čtyři tisíce

V Keni žije v současné době ve volné přírodě 36 280 slonů, tedy o dvanáct procent víc než v roce 2014. Podle keňské vlády může za nárůst sloní populace úspěšný boj proti pytláctví. Vyplývá to z nové vládní zprávy z dosud největšího sčítání divokých zvířat, jaké tato africká země uskutečnila. Nejméně pět druhů zvířat je však kriticky ohrožených, zejména kvůli zásahům lidí do jejich přirozeného prostředí a přeměně půdy na hospodářskou.

Z tříměsíčního sčítání vyplynulo, že Keňa má čtvrtou největší populaci slonů na světě. Víc jich žije jen v Zimbabwe, Botswaně a Tanzanii. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) eviduje slony na svém červeném seznamu a považuje je za ohrožený druh.

Keňa zaznamenala v roce 2014 největší pokles sloní populace kvůli pytlákům. Počet těchto chobotnatců tehdy klesl na 32 214.

Pytlačení, rostoucí počet lidí a zásahy do přírody však vedly k úbytku několika druhů. Jedním z nich jsou i nosorožci. V zemi jich žije 1739, z toho 897 nosorožců dvourohých, 840 nosorožců tuponosých jižních a pouze dvě samice nosorožce tuponosého severního, které jsou posledními zástupkyněmi tohoto druhu na světě.

Slon africký (Loxodonta africana)
Zdroj: Wikipedia.org/pixnio.com

Keňská vláda považuje za kriticky ohrožené druhy, které bez přijetí okamžitých opatření na jejich záchranu vyhynou, nosorožce dvourohé, antilopy vrané a koňské, buvolce hiroly a opice mangabeje chocholaté. Devět dalších druhů klasifikuje jako ohrožených včetně nosorožců tuponosých, lvů, slonů či gepardů. Tyto druhy mohou na rozdíl od kriticky ohrožených přežít delší dobu i bez vnějších zásahů.

Sloni jsou stále ohrožení

Snahy o ochranu zvířat nicméně narážejí na hrozbu stále se zvětšující lidské populace, která divoké zvěři zabírá její přirozené prostředí, píše ve zprávě keňská vláda. Populace Keni se od roku 1963 zvýšila téměř šestkrát z původních osmi milionů na současných 47,6 milionu lidí. Rozloha země ale zůstává stejná. 

„V chráněných oblastech byly zaznamenány aktivity jako chov hospodářských zvířat, těžba dřeva, pálení dřevěného uhlí, zakládání osad a požárů,“ stojí ve zprávě.

Pro Keňu představuje důležitý zdroj příjmů právě turistika za poznáním národních parků a divoké zvěře. V roce 2018 tvořily příjmy z těchto cest 8,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Pandemie covidu-19 ale vedla k prudkému poklesu počtu zahraničních návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.