Zapomeňte na choleriky, sangviniky, melancholiky a flegmatiky, říkají výsledky nového výzkumu. Vědci na základě masivní studie popsali čtyři úplně jiné typy osobnosti. Jsou to Průměrný, Rezervovaný, Orientovaný na sebe a Vzor.
Lidé se už od antiky snažili nějak popsat rozdílné typy osobností. Takových typologií jsou desítky, asi nejznámější je dodnes jedna z těch nejstarších – Hippokratova. Tento starořecký lékař vypracoval typologii osobnosti založenou na dnes zcela nesmyslných předpokladech: hlavní rysy osobnosti měly podle něj vycházet z toho, jaká tělesná šťáva v lidském těle převažuje:
- Sangvinik (krev) má být člověk s přiměřenými reakcemi, přizpůsobivý a emočně vyrovnaný.
- Flegmatik (hlen) je spíše lhostejný člověk, kterého umí rozrušit jen silné podněty. Nemá rád změny a vyznačuje se pasivitou.
- Melancholik (černá žluč) prožívá emoce silně a spíše pesimisticky. Vyznačuje se tím, že nesnáší vypjaté situace, emoce projevuje spíše vnitřně.
- Cholerik (žluč) je silně vzrušivý, emočně nevyrovnaný člověk, který na podněty reaguje mnohdy nadmíru silně.
Tato zkratka, která řadila lidi do čtyř osobnostních škatulek, byla nesmírně oblíbená, postupně ji doplňovala, vylepšovala a upravovala celá řada slavných psychologů, například Carl Gustav Jung založil své dělení na přístupu člověka k okolnímu světu a lidi rozdělil na extroverty a introverty.
Slavná je také Kretschmerova typologie, která vychází ze vztahu mezi tělesnou konstitucí a temperamentem – dělí lidi na typy pyknické, astenické a atletické. Anebo americká typologie MBTI, která už vychází z vědeckých předpokladů a studie standardizovaných dotazníků, jež dělí lidi na hráče, strážce, racionály a idealisty.
K čemu je teorie bez důkazů?
Všechny tyto typologie mají jednu věc společnou: nedaří se najít důkaz, že by o lidech něco říkaly, respektive je těžké reálné lidské bytosti do těchto škatulek jednoznačně zařadit. Přitom ale nepochybně existují lidé, které něco osobnostně spojuje a mají podobné reakce i postoje ke světu. Nyní přišli s novou typologií psychologové z Northwestern University – podle nich je zatím nejpřesnější a nejlépe dokáže člověka zařadit mezi podobně jednající jedince.
Od ostatních prací se odlišuje tím, že vychází z masivního základu: vědci pro její vytvoření zpracovali obsáhlé dotazníky 1,5 milionu respondentů. Našli nejméně čtyři druhy osobností, které ale starším typologiím odpovídají jen částečně. Popsali tyto typy: Průměrný, Rezervovaný, Orientovaný na sebe a Vzor.
Práce, která to popsala, vyšla v odborném časopise Nature. Podle jejích autorů by mohla mít i praktické dopady, zejména v personalistice – pomocí nové typologie by se dali přesněji a tedy lépe vybírat vhodní kandidáti na různé pozice. „Lidé se vždy už od Hippokratových časů pokoušeli nějak klasifikovat typy osobností, ale vědecká literatura popsala, že tyto typologie nedávají smysl,“ uvedl spoluautor studie William Revelle. „Teď ale máme data, která ukazují, že u některých osobností se jisté vlastnosti koncentrují,“ dodal.
Přitom zpočátku byl k této studii skeptický – samotný koncept typologie osobností je totiž v moderní psychologii značně kontroverzním tématem. Na menších skupinách totiž sice nejrůznější typologie fungovaly, na větším vzorku ale už fungovat přestávaly a nepodařilo se v nich zopakovat výsledky z menších kolektivů. „Typy osobností existovaly jen v populární literatuře, ale neměly místo v odborných časopisech,“ komentoval výsledky Luis Amaral, hlavní autor práce. „Myslíme, že to se teď díky naší studii změní.“
Dotazníky, z nichž autoři vycházeli, jsou vytvořené univerzitními psychology, ale mohou se k nim dostat i běžní lidé na internetu – mají totiž zájem zjistit o sobě více, a proto se rádi těchto pokusů zúčastňují. Nyní se databáze s vyhodnocenými dotazníky dostávají k vědcům – a ti z nich mohou získávat dříve nemožné množství informací. A výsledky? Z odpovědí vykrystalizovaly čtyři skupiny lidí, které se shodovaly v pěti základních osobnostních rysech: neurotismus, extroverze, otevřenost, spokojenost a svědomitost. Vědci je popsali jako:
Průměrní:
Průměrní lidé mají hodně neuroticismu a extroverze, ale málo otevřenosti. „Očekával bych, že typický člověk bude patřit do této skupiny,“ popsal je Martin Gerlach, který se na této práci také podílel. Přitom ženy se v této skupině lidí objevují o něco častěji než muži.
Rezervovaní:
Rezervovaní lidé jsou emocionálně stabilní, ale nejsou otevření ani neurotičtí. Nejsou ani tak příliš extrovertní, ale jsou průměrně spokojení a svědomití.
Vzor:
Lidé, kteří patří do této kategorie, jsou málo neurotičtí, ale ve všech ostatních oborech vynikají. Zajímavé je, že v této skupině se objevuje výrazně více lidí ve starším věku. „Jedná se o lidi, kteří jsou spolehliví a otevření k novým myšlenkám,“ popisuje Amaral. „Je dobré, když jsou takoví lidé ve vedoucích funkcích. Ve skutečnosti je život mnohem lehčí, když můžete jednat se Vzory,“ dodává. Také v této skupině se objevuje více žen než mužů.
Zaměření na sebe
Tito lidé měli hodně bodů v extroverzi a naopak nízká hodnocení v otevřenosti, spokojenosti a svědomitosti. „S těmihle lidmi byste se nechtěli přátelit,“ konstatoval Revelle. V této kategorii velmi dramaticky klesá počet lidí staršího věku, platí to u žen i u mužů.
Složitý výzkum
První analýza dat ukázala, že skupin existuje celkem 16, ale když vědci vylepšili metodiku zpracovávání údajů, zmenšil se počet skupin na čtyři. Přestože Revelle v nějaké typologické skupiny vůbec nevěřil, v souborech se objevovaly ty čtyři výše popsané.
Rozbor ukázal na pozoruhodné rozdíly, které dřívější typologie osobnosti moc neřešily – a to, jak moc se osobnost člověka mění v průběhu života. Například ve skupině na sebe zaměřených lidí jasně dominovali mladí muži, starších už tam bylo mnohem méně. Je to podle autorů studie dobrá zpráva především pro rodiče pubertálních dětí, kteří se bojí, že jejich potomek zůstane egoistou po zbytek života.
