Kávu, nebo čaj? Za to, který nápoj si člověk vybere, můžou podle vědců geny

Na to, jestli lidé dávají přednost kávě, nebo čaji, mohou mít vliv také geny. Podle nové studie, kterou publikoval časopis Scientific Reports, totiž záleží na tom, s jakou citlivostí k jednotlivým hořkým chutím se člověk narodí.

Teplý nápoj je pro mnoho lidí běžnou součástí každého rána. Na otázku, proč někdo upřednostňuje kávu a jiný zase čaj, se zaměřil výzkumný tým složený z odborníků z americké Severozápadní univerzity v Illinois a australského QIMR Berghofer Medical Research Institute.  

„Naše studie upřesňuje chápání toho, proč preferujeme určité nápoje,“ řekla deníku Guardian jedna z jejích autorek Marilyn Cornelisová ze Severozápadní univerzity. Zásadní je přitom vnímání látek, které mají hořkou chuť.

Během výzkumu vědci analyzovali dva soubory dat. Tím prvním byla rozsáhlá australská studie dvojčat, která identifikovala tři skupiny lidí. Jednou z nich jsou ti, kteří mají kombinaci genů způsobující, že jako nejvíc hořký vnímají kofein. Ve druhé skupině jsou zase lidé, kteří jsou vnímavější na chinin, a třetí skupina je citlivá na léčivý přípravek Propylthiouracil (PROP).

Dalším zdrojem dat byla pro vědce britská biobanka, která jim poskytla genetické údaje a zdravotnické informace pěti set tisíců lidí ve věku od 37 do 73 let shromažďované mezi roky 2006 až 2010. Mezi nimi byla také odpověď na otázku, kolik šálků různých nápojů účastníci denně vypijí. 

Geny můžou hrát důležitou roli v tom, jak lidé vnímají odlišné chutě

Výsledky studie následně ukázaly, že obliba kávy, čaje a alkoholu může záviset na individuálních rozdílech ve vnímání hořké chuti. Jaký nápoj člověk upřednostňuje, je totiž spojené s přítomností nebo naopak absencí genů. Ty totiž ovlivňují, jak lidem chutnají jednotlivé hořké látky, které tyto nápoje obsahují.

„Naše chuťové geny částečně hrají roli v tom, kolik kávy, čaje nebo alkoholu pijeme,“ řekl jeden z autorů výzkumu Jue Sheng Ong z australského QIMR Berghofer Medical Research. 

  • Kofein je alkaloid, který příznivě stimuluje centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, který se užíváním ve větším množství stává drogou. Kofein byl objeven německým chemikem Ferdinandem Rungem  v roce 1819. 
  • Zdroj: Wikipedie

Pokud člověk nejvýrazněji vnímá hořkost kofeinu, jeho spotřeba kávy je vyšší než u lidí, kteří jako hořký vnímají chinin nebo PROP.  

„Lidé, kteří jsou citlivější na kofein, vypijí průměrně přibližně o 0,15 šálku kávy víc než ti, kteří jsou na tuto látku méně citliví. Pravděpodobnost, že se z nich později stanou silní konzumenti, kteří vypijí nejméně čtyři šálky denně, je u nich dokonce o dvacet procent vyšší,“ vysvětlil  Ong. 

  • Chinin je alkaloid využívaný jako základní antimalarikum (lék proti malárii) a jedno ze základních léčiv. Struktura byla určena Augustem Wilhelmem Hofmannem v první polovině 19. století. Chinin má hořkou chuť, v menších dávkách povzbuzuje chuť k jídlu. Chinin je používán jako součást různých likérů, je také součástí toniků a dalších výrobků.
  • Zdroj: Wikipedie 

Lidé, kteří jsou citliví na hořkou chuť kofeinu, díky tomu častěji bývají pravidelnými pijáky kávy. Přitom by se naopak dalo očekávat, že takový člověk se raději kávě vyhne. „Vzhledem k tomu, že se lidé obecně hořké chuti vyhýbají, chápeme tyto objevy jako možné naučené chování; pokud vnímáme kofein dobře a spojíme to navíc s jeho psychostimulačními vlastnostmi, vyhledáváme větší množství kávy,“ vysvětlila Cornelisová.

 Čaj naopak upřednostňují ti, kterým připadá víc hořký chinin a PROP. Větší citlivost na hořkou chuť propylthiouracilu přitom podle vědců snižuje riziko, že se u člověka vytvoří závislost na alkoholu.

I když autoři připouštějí, že jejich studie má určitá omezení – včetně toho, že se opírá pouze o vlastní výpovědi respondentů, mohla by podle nich přesto pomoci vysvětlit důvody, proč někteří lidé preferují kávu, a jiní naopak čaj.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 30 mminutami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 18 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 20 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 20 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.