Kávová krize se blíží. Oblíbený nápoj čeká hořký konec

Vyšší teploty, delší období sucha nebo naopak intenzivní déšť – kávovník arabský snáší všechny výkyvy počasí špatně. Rostlina, která potřebuje stálé klima, tak produkuje čím dál méně kávových zrn. Kvalitní arabika je v ohrožení, naopak fajnšmekry neoblíbený druh robusta odolává.

Že se s kávou něco děje, je jasné především vědcům, kteří tento problém sledují dlouhodobě a v širším kontextu. Paul Muhoro, expert na pěstování této plodiny, uvedl pro agenturu Reuters: „Loni farmáři vypěstovali na každém stromě 10 kilo kávy, letos je to ale jen jedno až dvě kila z každého stromu. To je tedy 10 procent kapacity.“

9 minut
Konec kávy?
Zdroj: ČT24

Káva ovládla svět – a teď má problém

Kávovník arabský původně rostl jen v severovýchodní Africe – hlavně v Keni, Etiopii a Súdánu. V současnosti se ale pěstuje ve víc než 50 zemích. Spolu s růstem průměrné teploty teď však po celém světě mizí oblasti, ve kterých se této rostlině daří. Výchylka jednoho až dvou stupňů Celsia od průměru může podle biologů vést k tomu, že plocha vhodná pro pěstování oblíbené arabiky se zmenší až o polovinu.

9 minut
Rok 2016 byl klimaticky rekordní
Zdroj: ČT24

Nižší výnosnost kávy potvrzují pěstitelé i obchodníci. „Tohle není normální rok. Teploty byly vysoko a hlavně nepršelo. Špatné to bylo i v roce 1984, ale určitě ne tak moc jako letos,“ tvrdí farmář z Keni David Thiga.

Největší problém je právě v Keni. Hlavně kvůli suchu tam roste napětí a přibývá ozbrojených střetů o zdroje vody. A to i mezi pěstiteli kávy, kteří vodu nutně potřebují na závlahu, a chovateli dobytka.

Britští biologové odhadují, že v roce 2080 by mohl kávovník arabský z přírody zmizet úplně. A arabica, která teď tvoří většinu celosvětové produkce kávy, tak může výrazně zdražit.

Robusta chutná hůř, ale vydrží

Proč je kávovník arabský tak citlivý na změny klimatu?

Roste jen na horách v tropech, vyžaduje stálé teploty, ale zároveň dostatek vláhy. Vyžaduje i zataženou oblohu. Měnící se klima se odráží i v kvalitě samotné kávy: pokud převládá sucho, je produkce menší a zároveň méně kvalitní. Změna klimatu znamená přesun rostlin například do vyšších poloh. Ploch vhodných k pěstování tudíž ubývá.

Další druhy ohroženy nejsou, druhá nejčastější je robusta – roste v tropech v nížinách. Robusta ani liberica tak specifické nároky nemají, káva ale není ani zdaleka tak kvalitní jako z arabiky. Již nyní řada dodavatelů arabiku a robostu mixuje, aby byli schopní udržet ceny dostatečně nízko.

8 minut
Zpráva WMO o klimatu v roce 2016
Zdroj: ČT24

Dá se vyšší odolnost, třeba proti suchu, kávovníku arabskému dodat pomocí šlechtění? Tak zní otázka, kterou nyní řeší ekonomové i zemědělci z celého světa. Pokusy probíhají, jedná se však o strom a šlechtění trvá déle. Změna klimatu může být rychlejší, než se dostaví výsledky. Pravděpodobně tak cena arabiky poroste a nahradí ji méně kvalitní kávy.

Problémy budou mít i další druhy plodin

Klimatické změně se musí přizpůsobit všechny rostliny, především tím, že změní své stanoviště. Výhodu mají rostliny, které jsou tolerantní a zvládnou velké výkyvy, naopak nejvíc jsou ohrožené ty druhy, které jsou úzce vázány na klima.

Existence žádné ze světově obchodovaných plodin zatím není nijak ohrožena. Je ovšem pravda, že změna klimatu také některým rostlinám prospívá, především těm teplomilným, které dobře snáší období sucha. Velmi dobře se adaptuje například kukuřice – tropická rostlina, dnes (i díky šlechtění) dobře roste i u nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...