Kávová krize se blíží. Oblíbený nápoj čeká hořký konec

Vyšší teploty, delší období sucha nebo naopak intenzivní déšť – kávovník arabský snáší všechny výkyvy počasí špatně. Rostlina, která potřebuje stálé klima, tak produkuje čím dál méně kávových zrn. Kvalitní arabika je v ohrožení, naopak fajnšmekry neoblíbený druh robusta odolává.

Že se s kávou něco děje, je jasné především vědcům, kteří tento problém sledují dlouhodobě a v širším kontextu. Paul Muhoro, expert na pěstování této plodiny, uvedl pro agenturu Reuters: „Loni farmáři vypěstovali na každém stromě 10 kilo kávy, letos je to ale jen jedno až dvě kila z každého stromu. To je tedy 10 procent kapacity.“

9 minut
Konec kávy?
Zdroj: ČT24

Káva ovládla svět – a teď má problém

Kávovník arabský původně rostl jen v severovýchodní Africe – hlavně v Keni, Etiopii a Súdánu. V současnosti se ale pěstuje ve víc než 50 zemích. Spolu s růstem průměrné teploty teď však po celém světě mizí oblasti, ve kterých se této rostlině daří. Výchylka jednoho až dvou stupňů Celsia od průměru může podle biologů vést k tomu, že plocha vhodná pro pěstování oblíbené arabiky se zmenší až o polovinu.

9 minut
Rok 2016 byl klimaticky rekordní
Zdroj: ČT24

Nižší výnosnost kávy potvrzují pěstitelé i obchodníci. „Tohle není normální rok. Teploty byly vysoko a hlavně nepršelo. Špatné to bylo i v roce 1984, ale určitě ne tak moc jako letos,“ tvrdí farmář z Keni David Thiga.

Největší problém je právě v Keni. Hlavně kvůli suchu tam roste napětí a přibývá ozbrojených střetů o zdroje vody. A to i mezi pěstiteli kávy, kteří vodu nutně potřebují na závlahu, a chovateli dobytka.

Britští biologové odhadují, že v roce 2080 by mohl kávovník arabský z přírody zmizet úplně. A arabica, která teď tvoří většinu celosvětové produkce kávy, tak může výrazně zdražit.

Robusta chutná hůř, ale vydrží

Proč je kávovník arabský tak citlivý na změny klimatu?

Roste jen na horách v tropech, vyžaduje stálé teploty, ale zároveň dostatek vláhy. Vyžaduje i zataženou oblohu. Měnící se klima se odráží i v kvalitě samotné kávy: pokud převládá sucho, je produkce menší a zároveň méně kvalitní. Změna klimatu znamená přesun rostlin například do vyšších poloh. Ploch vhodných k pěstování tudíž ubývá.

Další druhy ohroženy nejsou, druhá nejčastější je robusta – roste v tropech v nížinách. Robusta ani liberica tak specifické nároky nemají, káva ale není ani zdaleka tak kvalitní jako z arabiky. Již nyní řada dodavatelů arabiku a robostu mixuje, aby byli schopní udržet ceny dostatečně nízko.

8 minut
Zpráva WMO o klimatu v roce 2016
Zdroj: ČT24

Dá se vyšší odolnost, třeba proti suchu, kávovníku arabskému dodat pomocí šlechtění? Tak zní otázka, kterou nyní řeší ekonomové i zemědělci z celého světa. Pokusy probíhají, jedná se však o strom a šlechtění trvá déle. Změna klimatu může být rychlejší, než se dostaví výsledky. Pravděpodobně tak cena arabiky poroste a nahradí ji méně kvalitní kávy.

Problémy budou mít i další druhy plodin

Klimatické změně se musí přizpůsobit všechny rostliny, především tím, že změní své stanoviště. Výhodu mají rostliny, které jsou tolerantní a zvládnou velké výkyvy, naopak nejvíc jsou ohrožené ty druhy, které jsou úzce vázány na klima.

Existence žádné ze světově obchodovaných plodin zatím není nijak ohrožena. Je ovšem pravda, že změna klimatu také některým rostlinám prospívá, především těm teplomilným, které dobře snáší období sucha. Velmi dobře se adaptuje například kukuřice – tropická rostlina, dnes (i díky šlechtění) dobře roste i u nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...