Kávová krize se blíží. Oblíbený nápoj čeká hořký konec

Vyšší teploty, delší období sucha nebo naopak intenzivní déšť – kávovník arabský snáší všechny výkyvy počasí špatně. Rostlina, která potřebuje stálé klima, tak produkuje čím dál méně kávových zrn. Kvalitní arabika je v ohrožení, naopak fajnšmekry neoblíbený druh robusta odolává.

Že se s kávou něco děje, je jasné především vědcům, kteří tento problém sledují dlouhodobě a v širším kontextu. Paul Muhoro, expert na pěstování této plodiny, uvedl pro agenturu Reuters: „Loni farmáři vypěstovali na každém stromě 10 kilo kávy, letos je to ale jen jedno až dvě kila z každého stromu. To je tedy 10 procent kapacity.“

9 minut
Konec kávy?
Zdroj: ČT24

Káva ovládla svět – a teď má problém

Kávovník arabský původně rostl jen v severovýchodní Africe – hlavně v Keni, Etiopii a Súdánu. V současnosti se ale pěstuje ve víc než 50 zemích. Spolu s růstem průměrné teploty teď však po celém světě mizí oblasti, ve kterých se této rostlině daří. Výchylka jednoho až dvou stupňů Celsia od průměru může podle biologů vést k tomu, že plocha vhodná pro pěstování oblíbené arabiky se zmenší až o polovinu.

9 minut
Rok 2016 byl klimaticky rekordní
Zdroj: ČT24

Nižší výnosnost kávy potvrzují pěstitelé i obchodníci. „Tohle není normální rok. Teploty byly vysoko a hlavně nepršelo. Špatné to bylo i v roce 1984, ale určitě ne tak moc jako letos,“ tvrdí farmář z Keni David Thiga.

Největší problém je právě v Keni. Hlavně kvůli suchu tam roste napětí a přibývá ozbrojených střetů o zdroje vody. A to i mezi pěstiteli kávy, kteří vodu nutně potřebují na závlahu, a chovateli dobytka.

Britští biologové odhadují, že v roce 2080 by mohl kávovník arabský z přírody zmizet úplně. A arabica, která teď tvoří většinu celosvětové produkce kávy, tak může výrazně zdražit.

Robusta chutná hůř, ale vydrží

Proč je kávovník arabský tak citlivý na změny klimatu?

Roste jen na horách v tropech, vyžaduje stálé teploty, ale zároveň dostatek vláhy. Vyžaduje i zataženou oblohu. Měnící se klima se odráží i v kvalitě samotné kávy: pokud převládá sucho, je produkce menší a zároveň méně kvalitní. Změna klimatu znamená přesun rostlin například do vyšších poloh. Ploch vhodných k pěstování tudíž ubývá.

Další druhy ohroženy nejsou, druhá nejčastější je robusta – roste v tropech v nížinách. Robusta ani liberica tak specifické nároky nemají, káva ale není ani zdaleka tak kvalitní jako z arabiky. Již nyní řada dodavatelů arabiku a robostu mixuje, aby byli schopní udržet ceny dostatečně nízko.

8 minut
Zpráva WMO o klimatu v roce 2016
Zdroj: ČT24

Dá se vyšší odolnost, třeba proti suchu, kávovníku arabskému dodat pomocí šlechtění? Tak zní otázka, kterou nyní řeší ekonomové i zemědělci z celého světa. Pokusy probíhají, jedná se však o strom a šlechtění trvá déle. Změna klimatu může být rychlejší, než se dostaví výsledky. Pravděpodobně tak cena arabiky poroste a nahradí ji méně kvalitní kávy.

Problémy budou mít i další druhy plodin

Klimatické změně se musí přizpůsobit všechny rostliny, především tím, že změní své stanoviště. Výhodu mají rostliny, které jsou tolerantní a zvládnou velké výkyvy, naopak nejvíc jsou ohrožené ty druhy, které jsou úzce vázány na klima.

Existence žádné ze světově obchodovaných plodin zatím není nijak ohrožena. Je ovšem pravda, že změna klimatu také některým rostlinám prospívá, především těm teplomilným, které dobře snáší období sucha. Velmi dobře se adaptuje například kukuřice – tropická rostlina, dnes (i díky šlechtění) dobře roste i u nás.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...