Kanaďané našli náhodou obří jeskyni. Velikou díru do země odhalilo globální oteplování

Kanadské úřady oznámily, že jejich vědci objevili velikou jeskyni. Její přesné rozměry zatím nejsou známé, ale jen ústí měří 100 x 60 metrů, informoval Canadian Geographic.

Podle geologů o této jeskyni doposud nikdo nevěděl, a to přesto, že leží v relativně obydlené části země. Nachází se v Národním parku Wells Gray v Britské Kolumbii. Vědci ji uviděli naprostou náhodou, když nad místem prolétali ve vrtulníku při počítání sobů.

„Když jsem ji poprvé zahlédla, byla moje první reakce šok – tady přece žádná jeskyně být nemůže, to je přece nemožné,“ uvedla geoložka Catherine Hicksonová, která se podílela na expedici do nově objeveného přírodního útvaru. „V současné době nám jeskyňáří říkají, že to musí být jedna z největších jeskyní v celé Kanadě,“ doplnila.

Její názor potvrdil také speleolog John Pollack, který jeskyni částečně prozkoumal. „Když stojíte na jejím okraji a díváte se dolů, tak vidíte do hloubky skoro dvě stě metrů. A to v kanadských jeskyních prostě není vůbec běžné,“ uvedl pro Canadian Geographic.

Ale ještě pozouhodnější než rozměry jeskyně je fakt, že o ní doposud zřejmě nikdo nevěděl. V dokumentech, mapách ani dalších pramenech se vědcům nepodařilo najít jedinou zmínku o ní – a to hledali také v historických pramenech. Nyní se budou vědci snažit zjistit víc od domorodých kmenů, které v okolí žijí. Kvůli informacím se obrátili se také na veřejnost.

Za objev může zřejmě oteplování

Geoložka Hicksonová se domnívá, že za objevem jeskyně je globální změna klimatu. Až doposud totiž zřejmě byla skrytá pod sněhovou pokrývkou. Že v ní zatím nikdo nebyl, naznačuje i to, že uvnitř geologové doposud nenašli žádné pozůstatky lidské činnosti.

Je ale možné, že se je podaří nalézt už brzy – zatím se totiž uskutečnil jen jediný sestup, při kterém speleologové pronikli do hloubky asi osmdesáti metrů, ale v dalším postupu jim zabránil silný vodopád. Každou sekundu jím proteče až 15 metrů krychlových vody, takže sestup je rizikový a dole se navíc skrývá podzemní řeka, která ústí asi dva kilometry od vstupu do jeskyně.

Jeskyně zatím nemá jméno, vědci jí pracovně říkají Sarlaccova jáma – podle nestvůry z filmové série Hvězdné války. Vstup dovnitř je zakázaný a ústí je kvůli zvědavcům obehnané páskou. Experti doufají, že tak zabrání kontaminaci bakteriemi z povrchu a v blízké budoucnosti budou moci jeskyni prozkoumat podrobněji. Očekávají, že tamní ekosystém může být díky dlouhé izolaci od světa unikátní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...