Kamery odhalily v oceánských hlubinách největší koncentraci ryb. Stovka murén sežrala návnadu jako nic

Když mořští biologové studovali hlubokomořské oblasti mezi Havají a Mexikem, narazili v temné hlubině tisíc metrů pod hladinou na neobvyklou podívanou. V místě, kam už neproniká sluneční světlo, se před kamerami drona nečekaně objevilo obrovské hejno velkých murén.

Vědci tuto unikátní událost popsali ve studii. Spočítali, že na záběrech se v temnotě pohybovalo 115 tupohlavců – velkých mořských ryb, které patří mezi murény. Je to téměř dvojnásobek dosavadního rekordu v počtu hlubokomořských ryb na jednom místě v jednom hejnu.

Pro mořské biology jde o fascinující událost, v těchto místech je totiž extrémní nouze o zdroje – proto se zde vyskytují zvířata v hejnech jen výjimečně. Pozorování by proto mohlo ukázat svět v hlubinách v úplně jiných souvislostech.

Záhadná oblast oceánu

„Opravdu nás to překvapilo. Nikdy jsme neviděli zprávy o tak vysokém počtu ryb v těchto řídce osídlených oblastech, kde je nedostatek potravy,“ uvedla hlavní autorka studie Astrid Leitnerová.

Situace podle vědkyně ale nebyla zcela přirozená. Došlo k ní u hlubokomořské hory, která na svých svazích láká spoustu zvířat. Biologové tam spustili kilovou návnadu – koš plný makrel. Velmi rychle se tam objevilo hejno tupohlavců tichooceánských, kterým se v Americe říká muréna-hrdlořez.

O tomto tvorovi se téměř nic neví, žije totiž v těchto málo prostudovaných oblastech moří, v hloubce kolem kilometru až dvou pod hladinou. Vědci doposud mohli zkoumat jen desítku exemplářů tohoto tvora.

Mizející svět

Ani tato oblast ale není ušetřena lidského vlivu. Právě v tomto regionu nazývaném Clarion-Clipperton Zone operují těžaři, kteří zde pátrají po vzácných kovech – mědi, kobaltu, zinku a manganu.

Protože se o biodiverzitě v těchto místech ví jen velmi málo, varují oceánologové před možnými následky těžby na unikátní ekosystémy, které se tu mohou vyskytovat. Objev obřího hejna tupohlavců je dalším dokladem, že svět by tímto způsobem mohl přijít o hodně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...