Kamery odhalily v oceánských hlubinách největší koncentraci ryb. Stovka murén sežrala návnadu jako nic

Když mořští biologové studovali hlubokomořské oblasti mezi Havají a Mexikem, narazili v temné hlubině tisíc metrů pod hladinou na neobvyklou podívanou. V místě, kam už neproniká sluneční světlo, se před kamerami drona nečekaně objevilo obrovské hejno velkých murén.

Vědci tuto unikátní událost popsali ve studii. Spočítali, že na záběrech se v temnotě pohybovalo 115 tupohlavců – velkých mořských ryb, které patří mezi murény. Je to téměř dvojnásobek dosavadního rekordu v počtu hlubokomořských ryb na jednom místě v jednom hejnu.

Pro mořské biology jde o fascinující událost, v těchto místech je totiž extrémní nouze o zdroje – proto se zde vyskytují zvířata v hejnech jen výjimečně. Pozorování by proto mohlo ukázat svět v hlubinách v úplně jiných souvislostech.

Záhadná oblast oceánu

„Opravdu nás to překvapilo. Nikdy jsme neviděli zprávy o tak vysokém počtu ryb v těchto řídce osídlených oblastech, kde je nedostatek potravy,“ uvedla hlavní autorka studie Astrid Leitnerová.

Situace podle vědkyně ale nebyla zcela přirozená. Došlo k ní u hlubokomořské hory, která na svých svazích láká spoustu zvířat. Biologové tam spustili kilovou návnadu – koš plný makrel. Velmi rychle se tam objevilo hejno tupohlavců tichooceánských, kterým se v Americe říká muréna-hrdlořez.

O tomto tvorovi se téměř nic neví, žije totiž v těchto málo prostudovaných oblastech moří, v hloubce kolem kilometru až dvou pod hladinou. Vědci doposud mohli zkoumat jen desítku exemplářů tohoto tvora.

Mizející svět

Ani tato oblast ale není ušetřena lidského vlivu. Právě v tomto regionu nazývaném Clarion-Clipperton Zone operují těžaři, kteří zde pátrají po vzácných kovech – mědi, kobaltu, zinku a manganu.

Protože se o biodiverzitě v těchto místech ví jen velmi málo, varují oceánologové před možnými následky těžby na unikátní ekosystémy, které se tu mohou vyskytovat. Objev obřího hejna tupohlavců je dalším dokladem, že svět by tímto způsobem mohl přijít o hodně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...