Novým milníkem v průzkumu planety Mars by se měla stát mise InSight americké vesmírné agentury NASA, jejíž zahájení je plánováno na sobotu. Raketa Atlas V vyšle na cestu robotický modul InSight, jehož úkolem bude poprvé podrobněji zkoumat nitro rudé planety. To však není jediné „poprvé“, jímž se projekt vyznačuje.
Premiérou bude i samotný start: půjde totiž o první misi k jiné planetě se startem z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, kerá se nachází na západě Spojených států. Všechny takové mise doposud v USA normálně začínaly z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, tedy na východě země.
Prvním časovým termínem pro možné vypuštění Atlasu V je sobotních 13:05 SELČ, start se však může uskutečnit později vzhledem k zatím nepříznivé předpovědi povětrnostních podmínek. Takzvané startovací okno bude otevřené až do 8. června, po jeho propásnutí by mise musela být podle expertů NASA odložena o 26 měsíců.
Tahle mise není povrchní
InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) je vůbec první misí, která bude studovat hlubiny Marsu. Všechny dosavadní bádaly na jeho povrchu. Stacionární robotický modul je vybaven různým zařízením včetně senzorů, jímž se bude měřit proudění tepla v planetě, zaznamenávat „marsotřesení“ a sledovat kolísání oběžné dráhy tělesa kolem Slunce.
Mezi přístroji je velmi citlivý seismometr SEIS, který bude zaznamenávat seismické vlny šířící se vnitřkem planety. Jejich zkoumání by mělo pomoci zjistit, co je způsobuje. Vědci předpokládají, že příčinou jsou marsovská zemětřesní nebo meteority dopadající na povrch. SEIS, který vyrobili francouzští odborníci, je příkladem zahraniční účasti na projektu InSight.
Studování tepelných toků je úkolem dalšího aparátu, sondy HP3. Ta je vybavena vrtným zařízením, jímž se dostane hlouběji, než jakékoli jiné robotické zařízení vyslané doposud lidmi na Mars. Dokáže se provrtat až do hloubky přes čtyři a půl metru. Získaná data pomohou zjistit více o vývoji planety a také o tom, zda má stejné složení jako Země.
Do výbavy InSight patří také přístroj RISE se dvěma radiovými anténami. S jeho pomocí bude možné velice přesně sledovat lokaci modulu Insight. Mars stejně jako Země na své oběžné dráze kolísá a získání údajů o tom pomůže vědcům zkoumat, jak je pohyb planety kolem Slunce ovlivňován její vnitřní strukturou. Měření přístroje RISE také poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu. Poodhalí, v jaké hloubce se jádro stává pevné a jaké jiné minerály se v něm kromě železa mohou nacházet.
Misi InSight doprovází ještě jedna premiéra. Jde o samostatný technologický experiment NASA Mars Cube One (MarCO). Skládá se ze dvou malých sond a půjde při něm o první zkoušku technologie malých družic CubeSat v hlubokém vesmíru. Budou testovat nové komunikační a navigační možnosti pro budoucí mise a mohou pomoci při komunikaci s modulem InSight. Pro modul ale není jejich úspěch či neúspěch rozhodující, protože údaje bude na Zemi posílat přes satelit Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), který kolem planety krouží už od roku 2006.
Jména šťastlivců letí k Marsu
InSight a obě sondy vynese najednou raketa Atlas V. Poté se minisatelity oddělí a poletí k Marsu samostatně po vlastní letové dráze. Pokud se na místo určení zdárně a včas dostanou a budou funkční, mohou na Zemi předat informace o průběhu a úspěšnosti přistávání modulu mnohem rychleji než MRO.
Mise se vyznačuje ještě jednou zvláštností. InSight má v sobě také mikročipy s virtuálními palubními lístky 2,4 milionu lidí z celého světa, kteří na výzvu NASA projevili zájem o to, aby se alespoň jejich jméno dostalo na rudou planetu.
InSight poletí na Mars přes půl roku. Přistání je naplánováno na 26. listopadu v místě Elysium Planitia. Mise má trvat něco přes jeden marsovský rok, tedy zhruba dva roky pozemské; podle NASA jde přesněji o 708 solů (marsovských dnů), což je 728 dnů na Zemi. Projekt měl původně odstartovat už v prosinci 2015, ale technické problémy si vyžádaly odklad.
