Jsou to rození zabijáci. Na Novém Zélandu chtějí úplně zakázat kočky

Malá obec Omaui na novozélandském Jižním ostrově plánuje úplný zákaz koček. Chce tak pomoci ochránit původní zvířata před těmito zabijáky. Kočky totiž zásadně přispěly k vyhubení několika desítek druhů ptáků, savců a plazů. Nový Zéland se chce do roku 2050 zbavit řady druhů nepůvodních predátorů.

Všechny kočky v Omaui by měly být podle tohoto plánu vykastrovány, očipovány a registrovány. Až umřou, jejich majitelé by už neměli mít právo pořídit si novou kočku.

„Není pravda, že bychom kočky nenáviděli,“ uvedl pro deník Newshub John Collins, který návrh prosazuje. „Ale chceme, aby se majitelé zvířat chovali zodpovědně – a toto není prostředí pro kočky,“ podotkl.

Podle expertů na biodiverzitu, kteří se k návrhu vyjádřili pro britský deník Guardian, by byla tato změna, pokud se ji podaří prosadit, obrovským zlepšením pro novozélandskou přírodu.

Zatím se jedná jen o návrh, do konce října ho mohou občané připomínkovat. A řada z nich z něj není nadšená. Nejde přitom ani tak o milovníky koček, jako spíš o lidi, kteří nesnáší hlodavce.

Na Novém Zélandu totiž žije více nepůvodních druhů, než jsou jen kočky – například myši a krysy. A místní se logicky obávají, že když se zbaví svých koček, povede to k přemnožení hlodavců.

Bude Nový Zéland zemí bez koček?

Tento návrh navazuje na novozélandský ambiciozní plán, který chce zbavit celý stát nepůvodních predátorů – a to do roku 2050. Týká se krys, potkanů, lasic a kusu liščího. Vláda plán představila už v roce 2016, podle ní tato zvířata způsobují ročně přírodě škody ve výši před 30 miliard korun.

Kočky v tom hrají důležitou roli, protože rády loví ptáky. Některá místa na Novém Zélandu už proto kočky úplně zakázala – jedná se například o ostrov Kapiti, kde byly vyhubené už roku 1934. Také největší novozélandské město Auckland už zavedlo pravidlo, že každá neočipovaná kočka nalezená v ekologicky cenné oblasti bude utracena.

Kočky také obrovskou měrou přispívají k likvidaci jiných druhů zvířat. Zásadně přispěly po celém světě k vyhubení 63 druhů ptáků, savců a plazů, dokládá práce zveřejněná v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Trvalo jim to pouhých 500 let. Podobně nebezpečná jsou pro přírodu také další domestikovaná zvířata, například psi, krysy nebo prasata. Kočky ale hrají po krysách a potkanech ze všech zmíněných tvorů nejvíce destruktivní roli.

Kočky už vyhubily desítky druhů zvířat

Vědci popsali celkem 30 druhů zvířat, která jsou zodpovědná za nejintenzivnější likvidaci zvířat po celém světě. Vymřelo nebo se na hranici vymření kvůli nim ocitlo 738 druhů obratlovců.

Hlodavci (hlavně krysy a potkani) mají na svědomí 75 vyhynulých druhů, kočky 63 vyhynulých druhů a psi 11 vyhynulých druhů. Zdaleka nejvíc na to doplatily ostrovní druhy zvířat – jakmile do jejich izolovaného systému pronikly kočky nebo krysy, byla ostrovní zvířata bez šance.

Ohrozila je jejich přílišná specializovanost, kvůli níž nebyla schopna reagovat na nové predátory. Jasná spojitost s evropskými predátory byla prokázána u vymření 87 druhů ptáků, 45 druhů savců a 10 druhů plazů.

Ve skutečnosti jsou ale čísla ještě horší. Dalších 23 druhů zvířat je totiž ohroženo natolik, že jsou v kategorii „potenciálně vyhynulá“. 596 druhů zvířat je kočkami, psy, prasaty a hlodavci „jen“ vážně ohroženo – nejvíce na ostrovech, jako je Madagaskar nebo právě Nový Zéland.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 12 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 15 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 17 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...