Ještě letos začnou v Dubaji létat taxíky-drony

Dubaj je živoucí paradox; město v poušti, které má vlastní krytou sjezdovku, nejvyšší dům světa – a nyní zřizuje službu létajících bezpilotních taxíků.

V červenci roku 2017 začne v Dubaji fungovat první taxislužba, v níž budou pasažéry dopravovat létající drony.

Jde o čínské drony Ehang 184, které byly již pro toto použití testovány a schváleny. Vyrábí je pekingská společnost Yi-Hang Creation Science and Technology Corporation a jde o jedny z nejpokročilejších komerčních dronů, které v současné době existují.

Každý může nést jednoho dospělého člověka o maximální hmotnosti 110 kilogramů. V podstatě jde jen o zvětšenou kvadrokoptéru – tedy nejrozšířenější koncept drona. Se čtyřmi rotory a velkou elektrickou baterií má dostatek sil na to, aby rychlostí až 50 kilometrů za hodinu odnesla cestujícího na vzdálenost až 45 kilometrů.

Stroj je do značné míry autonomní. Sice ho na dálku řídí centrála, ale umí se také rozhodovat sám, a to jak v běžné, tak i krizové situaci. Sám naviguje, sám se vyhýbá překážkám a sám zvládá i oba nejsložitější manévry v letu: vzlétnutí i přistání.

Bezpečnost nade vše?

Celý systém by měl být nastavený tak, aby nemohlo dojít k nehodě, která by logicky byla mnohem horší než u klasického pozemního taxíku. Dubajské úřady už testovaly, jak se dron chová v městském prostředí a podle všech výsledků se zdá, že stroj je dostatečně bezpečný. Dron by navíc neměl být používán masově, jeho služby budou moci využívat pouze VIP hosté – jeho hlavní trasa povede od letiště do městského centra.

Výrobce si od tohoto použití slibuje, že otestuje schopnosti drona v praxi. Možnosti jeho využití jsou totiž i v mnoha jiných oborech, například jako létající sanitky nebo v armádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 18 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...