Japonci už nebudou nejdéle žijícím národem světa. V roce 2040 je mají předběhnout Španělé

Žebříček zemí s nejvyšší střední délkou života na světě povede do roku 2040 Španělsko, na druhé místo tak odsune dlouhodobě vedoucí Japonsko. Vyplývá to z nejnovější studie amerického Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME), o níž informoval web televize CNN. Průměrný Španěl by se měl dožít 85,8 roku, zatímco Japonec 85,7 roku. Na třetí příčce se mají umístit Singapurci s průměrnou délkou života 85,4 roku. Čechům studie přisuzuje 82,7 roku.

Střední délka života neboli naděje dožití je statistický údaj udávající průměrný, tedy  předpokládaný, věk, jehož dosahují členové dané populace. Na toto číslo má vliv velké množství faktorů, které jsou spolu navíc mnohdy provázané – patří k nim například strava, ekonomika země, infrastruktura, stav zdravotnictví, úroveň kriminality, vojenský stav země, životní prostředí a řada dalších.

V posledních letech se ve vyspělých zemích hodnoty střední délky života srovnávají, proto mají stále větší vliv i dříve méně významné údaje, jako je například strava. Platí to i u předpovědi budoucích trendů: důvodem těchto změn oproti současnosti jsou zejména stravovací návyky v různých zemích, příznivě na zdraví člověka přitom podle vědců působí především středomořská strava.

Hrozby budoucnosti

Podle výzkumu IHME největšími hrozbami pro lidské zdraví budou v nastávajících letech obezita, vysoký krevní tlak a cukr v krvi, pití alkoholu a kouření. Odborníci do studie zahrnuli mimo jiné i celosvětový dopad takových onemocnění, jako je cukrovka, AIDS a rakovina.

Španělsko je jednou z několika evropských zemí se státem dotovaným zdravotnictvím a podle Světové zdravotnické organizace má země sedmou nejlepší zdravotnickou péči na světě.

V první desítce žebříčku zemí s nejvyšší střední délkou života se mimo jiné umístilo Švýcarsko (85,2 roku), Portugalsko a Itálie (84,5 roku), Izrael (84,4 roku), Francie (84,3 roku), Lucembursko a Austrálie (84,1 roku). Žebříček WHO z roku 2017 vedli Japonci (83,7 roku), Švýcaři (83,4 roku), Singapurci (83,1 roku) a Španělé (82,8 roku).

Češi podle poslední zprávy WHO mají aktuálně naději dožít se v průměru 78,8 roku. Detailní informace o zdravotních statistikách v Česku jsou zveřejněny na stránce IHME. Tyto informace IHME vycházejí z rozsáhlé studie, která vyšla v odborném časopise Lancet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...