Japonci už nebudou nejdéle žijícím národem světa. V roce 2040 je mají předběhnout Španělé

Žebříček zemí s nejvyšší střední délkou života na světě povede do roku 2040 Španělsko, na druhé místo tak odsune dlouhodobě vedoucí Japonsko. Vyplývá to z nejnovější studie amerického Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME), o níž informoval web televize CNN. Průměrný Španěl by se měl dožít 85,8 roku, zatímco Japonec 85,7 roku. Na třetí příčce se mají umístit Singapurci s průměrnou délkou života 85,4 roku. Čechům studie přisuzuje 82,7 roku.

Střední délka života neboli naděje dožití je statistický údaj udávající průměrný, tedy  předpokládaný, věk, jehož dosahují členové dané populace. Na toto číslo má vliv velké množství faktorů, které jsou spolu navíc mnohdy provázané – patří k nim například strava, ekonomika země, infrastruktura, stav zdravotnictví, úroveň kriminality, vojenský stav země, životní prostředí a řada dalších.

V posledních letech se ve vyspělých zemích hodnoty střední délky života srovnávají, proto mají stále větší vliv i dříve méně významné údaje, jako je například strava. Platí to i u předpovědi budoucích trendů: důvodem těchto změn oproti současnosti jsou zejména stravovací návyky v různých zemích, příznivě na zdraví člověka přitom podle vědců působí především středomořská strava.

Hrozby budoucnosti

Podle výzkumu IHME největšími hrozbami pro lidské zdraví budou v nastávajících letech obezita, vysoký krevní tlak a cukr v krvi, pití alkoholu a kouření. Odborníci do studie zahrnuli mimo jiné i celosvětový dopad takových onemocnění, jako je cukrovka, AIDS a rakovina.

Španělsko je jednou z několika evropských zemí se státem dotovaným zdravotnictvím a podle Světové zdravotnické organizace má země sedmou nejlepší zdravotnickou péči na světě.

V první desítce žebříčku zemí s nejvyšší střední délkou života se mimo jiné umístilo Švýcarsko (85,2 roku), Portugalsko a Itálie (84,5 roku), Izrael (84,4 roku), Francie (84,3 roku), Lucembursko a Austrálie (84,1 roku). Žebříček WHO z roku 2017 vedli Japonci (83,7 roku), Švýcaři (83,4 roku), Singapurci (83,1 roku) a Španělé (82,8 roku).

Češi podle poslední zprávy WHO mají aktuálně naději dožít se v průměru 78,8 roku. Detailní informace o zdravotních statistikách v Česku jsou zveřejněny na stránce IHME. Tyto informace IHME vycházejí z rozsáhlé studie, která vyšla v odborném časopise Lancet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...