Japonci při nové velrybářské expedici zabili 177 plejtváků. Tvrdí, že pro vědecké účely

Japonské studium velryb má letos  na kontě 177 mrtvých plejtváků. Tokio chce tímto výzkumem prokázat, že některé druhy kytovců už nejsou příliš ohrožené. Důsledkem by mohlo být opětovné povolení komerčního lovu těchto velkých zvířat.

O ulovení 177 plejtváků, k němuž došlo během poslední tříměsíční velrybářské výpravy v severozápadním Pacifiku, ve středu informovala japonská vláda. Expedice japonské flotily začala 17. května a trvala 98 dní; za tuto dobu posádky tří lodí ulovily 134 plejtváků sejvalů a 43 plejtváků malých.

Tokio tvrdí, že jeho velrybářský program existuje čistě pro vědecké účely. Na zářijovém zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v Brazílii chce ale prosadit svůj návrh, aby byl znovu povolen komerční lov některých druhů kytovců.

Dvanáct let na studium kytovců

Aktuální výprava byla součástí dvanáctiletého programu Japonska, jehož cílem je studovat počet velryb, jejich potravní návyky a další podrobnosti o jejich životě. Analýza má podpořit tvrzení Tokia, že některé druhy velryb nejsou ohrožené a mohou být loveny na maso.

Na lov velryb platí moratorium, které zavedla mezinárodní velrybářská komise v roce 1986. Japonsko s tím sice souhlasilo, ale vymínilo si, že bude pokračovat ve výlovu, který je podle tvrzení Tokia spojen s výzkumem. Přitom netají, že většina takto získaného masa končí na pultech obchodů a na stolech restaurací.

Island, který obnovil komerční lov velryb v roce 2006, a také Norsko jsou jediné dvě země, které zákaz nerespektují a nadále otevřeně velryby loví. Výjimku z moratoria mají původní obyvatelé Grónska či Aljašky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...