Japonci při nové velrybářské expedici zabili 177 plejtváků. Tvrdí, že pro vědecké účely

Japonské studium velryb má letos  na kontě 177 mrtvých plejtváků. Tokio chce tímto výzkumem prokázat, že některé druhy kytovců už nejsou příliš ohrožené. Důsledkem by mohlo být opětovné povolení komerčního lovu těchto velkých zvířat.

O ulovení 177 plejtváků, k němuž došlo během poslední tříměsíční velrybářské výpravy v severozápadním Pacifiku, ve středu informovala japonská vláda. Expedice japonské flotily začala 17. května a trvala 98 dní; za tuto dobu posádky tří lodí ulovily 134 plejtváků sejvalů a 43 plejtváků malých.

Tokio tvrdí, že jeho velrybářský program existuje čistě pro vědecké účely. Na zářijovém zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v Brazílii chce ale prosadit svůj návrh, aby byl znovu povolen komerční lov některých druhů kytovců.

Dvanáct let na studium kytovců

Aktuální výprava byla součástí dvanáctiletého programu Japonska, jehož cílem je studovat počet velryb, jejich potravní návyky a další podrobnosti o jejich životě. Analýza má podpořit tvrzení Tokia, že některé druhy velryb nejsou ohrožené a mohou být loveny na maso.

Na lov velryb platí moratorium, které zavedla mezinárodní velrybářská komise v roce 1986. Japonsko s tím sice souhlasilo, ale vymínilo si, že bude pokračovat ve výlovu, který je podle tvrzení Tokia spojen s výzkumem. Přitom netají, že většina takto získaného masa končí na pultech obchodů a na stolech restaurací.

Island, který obnovil komerční lov velryb v roce 2006, a také Norsko jsou jediné dvě země, které zákaz nerespektují a nadále otevřeně velryby loví. Výjimku z moratoria mají původní obyvatelé Grónska či Aljašky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 18 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...