Japonci při nové velrybářské expedici zabili 177 plejtváků. Tvrdí, že pro vědecké účely

Japonské studium velryb má letos  na kontě 177 mrtvých plejtváků. Tokio chce tímto výzkumem prokázat, že některé druhy kytovců už nejsou příliš ohrožené. Důsledkem by mohlo být opětovné povolení komerčního lovu těchto velkých zvířat.

O ulovení 177 plejtváků, k němuž došlo během poslední tříměsíční velrybářské výpravy v severozápadním Pacifiku, ve středu informovala japonská vláda. Expedice japonské flotily začala 17. května a trvala 98 dní; za tuto dobu posádky tří lodí ulovily 134 plejtváků sejvalů a 43 plejtváků malých.

Tokio tvrdí, že jeho velrybářský program existuje čistě pro vědecké účely. Na zářijovém zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v Brazílii chce ale prosadit svůj návrh, aby byl znovu povolen komerční lov některých druhů kytovců.

Dvanáct let na studium kytovců

Aktuální výprava byla součástí dvanáctiletého programu Japonska, jehož cílem je studovat počet velryb, jejich potravní návyky a další podrobnosti o jejich životě. Analýza má podpořit tvrzení Tokia, že některé druhy velryb nejsou ohrožené a mohou být loveny na maso.

Na lov velryb platí moratorium, které zavedla mezinárodní velrybářská komise v roce 1986. Japonsko s tím sice souhlasilo, ale vymínilo si, že bude pokračovat ve výlovu, který je podle tvrzení Tokia spojen s výzkumem. Přitom netají, že většina takto získaného masa končí na pultech obchodů a na stolech restaurací.

Island, který obnovil komerční lov velryb v roce 2006, a také Norsko jsou jediné dvě země, které zákaz nerespektují a nadále otevřeně velryby loví. Výjimku z moratoria mají původní obyvatelé Grónska či Aljašky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Češi používají čím dál víc antibiotik. Má to značná rizika

Skutečná spotřeba antibiotik v Česku za posledních pět let výrazně narostla. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vzrostl počet spotřebovaných denních dávek z 52 na 73 milionů ročně. Česká lékárnická komora upozorňuje, že tento trend odráží zhoršující se situaci v léčbě infekcí a současně zvyšuje pravděpodobnost vzniku antibiotické rezistence.
před 7 hhodinami

Šimpanzi mění názory dle argumentů. Lépe než tříleté děti

Lidé dělají chyby, prakticky pořád. Jednou větší, jindy menší. Dokáží se z nich ale (v ideálním případě) poučit. Mezinárodní vědecký výzkum teď popsal, že tuto schopnost nemají jen lidé, ale také šimpanzi. V experimentu prokázali, že mohou změnit svůj názor na základě síly dostupných důkazů, což je klíčová vlastnost racionálního myšlení.
před 9 hhodinami

V ženě s husou archeologové našli nejstarší doklad o vztahu lidí a zvířat

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.
před 11 hhodinami

Nacionalismus na talíři. Historici analyzovali gastrodiplomacii

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.
před 12 hhodinami
Načítání...