Japonci při nové velrybářské expedici zabili 177 plejtváků. Tvrdí, že pro vědecké účely

Japonské studium velryb má letos  na kontě 177 mrtvých plejtváků. Tokio chce tímto výzkumem prokázat, že některé druhy kytovců už nejsou příliš ohrožené. Důsledkem by mohlo být opětovné povolení komerčního lovu těchto velkých zvířat.

O ulovení 177 plejtváků, k němuž došlo během poslední tříměsíční velrybářské výpravy v severozápadním Pacifiku, ve středu informovala japonská vláda. Expedice japonské flotily začala 17. května a trvala 98 dní; za tuto dobu posádky tří lodí ulovily 134 plejtváků sejvalů a 43 plejtváků malých.

Tokio tvrdí, že jeho velrybářský program existuje čistě pro vědecké účely. Na zářijovém zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v Brazílii chce ale prosadit svůj návrh, aby byl znovu povolen komerční lov některých druhů kytovců.

Dvanáct let na studium kytovců

Aktuální výprava byla součástí dvanáctiletého programu Japonska, jehož cílem je studovat počet velryb, jejich potravní návyky a další podrobnosti o jejich životě. Analýza má podpořit tvrzení Tokia, že některé druhy velryb nejsou ohrožené a mohou být loveny na maso.

Na lov velryb platí moratorium, které zavedla mezinárodní velrybářská komise v roce 1986. Japonsko s tím sice souhlasilo, ale vymínilo si, že bude pokračovat ve výlovu, který je podle tvrzení Tokia spojen s výzkumem. Přitom netají, že většina takto získaného masa končí na pultech obchodů a na stolech restaurací.

Island, který obnovil komerční lov velryb v roce 2006, a také Norsko jsou jediné dvě země, které zákaz nerespektují a nadále otevřeně velryby loví. Výjimku z moratoria mají původní obyvatelé Grónska či Aljašky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...