Vlna veder pokračuje a s ní i výstrahy meteorologů. Teploty se tento týden v České republice opět vrátily nad 30 stupňů Celsia a kromě horka je také nebývalé sucho. Řekami většinou neprotéká ani polovina toho, co je v létě obvyklé, na většině území hrozí požáry. Že aktuální ráz počasí souvisí s globálními změnami, dokládá řada studií. Podle bývalých ministrů životního prostředí Bedřicha Moldana a Martina Bursíka je jedinou možností co nejrychleji a hlavně celosvětově opustit fosilní paliva.
Extrémní počasí trápí během letošního léta více míst planety. Vedra, bleskové povodně a požáry ze sucha se objevují od Kalifornie až po Sibiř. Trend by měla zpomalit klimatická dohoda z Paříže, která omezuje produkci skleníkových plynů. K jejímu urychlenému uvedení do praxe vyzval tento týden také evropský komisař pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides. Apel směřoval i na Spojené státy, které od smlouvy odstoupily.
Moldan: Kromě USA se svět shoduje, že situace je vážná
Podle Moldana, který nyní pracuje v Centru pro otázky životního prostředí, se sice téma klimatických změn objevuje v dnešní politice stále častěji, ale ani to není dost: „Je smutné, že v tom politická scéna, dá se říct světové společenství, není jednotná. Americká administrativa se pořád snaží vysvětlit, že věc vážná není a že je možno odstoupit od zásadních globálních dohod, jako je Pařížská dohoda o klimatu.“
Právě to podle něj konsenzus velmi narušuje. „Jinak jsem přesvědčen, že s touto v podstatě jedinou výjimkou se celý svět shoduje, že věc je opravdu velmi vážná a že je třeba urgentních aktivit, aby se omezily emise skleníkových plynů jako základní příčina poměrně rychle probíhající změny klimatu,“ říká Moldan.
Bursík: Musíme zastavit emise a naučit se žít v nových podmínkách
Martin Bursík připomněl, že nižší množství skleníkových plynů může reálně ovlivnit změny klimatu. „Teď už je to zcela jednoznačné. Když se podíváte na studie z posledního týdne, které byly publikovány a které reagují na vlnu veder zasahující čtyři kontinenty, vědci z Oxfordské univerzity jednoznačně prokazují souvislost s klimatickou změnou.“
Podle Bursíka jsou tu v současné době dva problémy vedle sebe, které je třeba řešit. „Jedním problémem je příčina – to znamená zastavit emise skleníkových plynů, ukončit závislost na fosilních palivech. A druhým tématem je nějakým způsobem se přizpůsobit a učinit kroky, abychom přežili tyto dramatické dopady.“
Rekordní rok
Letošní červenec byl v Česku sedmý nejteplejší od roku 1961, kdy vědci začali měsíční hodnoty zaznamenávat. Průměrná teplota dosáhla v prvním prázdninovém měsíci 19,7 stupně Celsia, což je dva stupně nad normálem.
Červen byl pátý nejteplejší v historii, v průměru bylo 17,5 stupně. I to představuje odchylku skoro dva stupně od běžných hodnot. Rekordně horké bylo potom jaro, květen s víc než 16 stupni nemá v historii sledování konkurenci, stejně jako duben, kdy se průměrná teplota přiblížila 13 stupňům. To je bezmála o pět stupňů víc než obvykle.
A trend je to celosvětový. Americký národní úřad pro oceány a ovzduší uvádí, že loňský rok byl třetí nejteplejší v historii měření a rekordy padaly také v předchozích letech 2016 a 2015.
Moldan i Bursík se kloní k názoru, že vědecký konsenzus o realitě změny klimatu je drtivý. Důkazy jsou podle nich tak silné, že trávit čas diskusí o tom, zda změna klimatu vůbec probíhá, je zbytečné.
„Myslím, že se na to musíme podívat pragmaticky a prakticky. Globální dohoda v Paříži, kterou podepsal celý svět a odstoupily pak od ní Spojené státy, ale jinak je platná, ta v podstatě říká, že by svět měl do roku 2060 až 2065 úplně ukončit spalování fosilních paliv. Nejenom vyspělé státy, ale i rozvojové země a jednotlivé země postupně přijímají takové strategie,“ argumentuje Martin Bursík.
Že se tomuto tématu věnují nejen vědci ale také politici, je podle něj zcela přirozené a normální. „Vy říkáte, že to téma je zpolitizováno, ale to je přeci politické téma. Kdo jiný má rozhodnout o tom, že se ukončí 140letá éra závislosti na uhlí a ropě?“
Problém jménem biopaliva
Řešení závislosti na fosilních zdrojích, od nichž měla lidstvu pomoci biopaliva, bude podle Moldána extrémně složité: „Ta závislost se pěstovala a vyvíjela dlouhou dobu a najednou během krátké doby, několika málo desetiletí, bychom měli všechno přebudovat. A to samozřejmě není vůbec jednoduchá věc a nemůžeme se divit tomu, že se občas šlápne vedle, že se některá cesta neukáže jako správná, účinná či perspektivní. Myslím, že je to zcela pochopitelné v situaci, kterou můžeme obecně charakterizovat jako naprosto bezprecedentní závod s časem.“
„Biopaliva byla dobrý úmysl, ale úplně se to nepovedlo,“ dodal Moldán. Podle něj nemůžeme na základě toho, že se jeden z pokusů, jak řešit změnu klimatu, nepodařil, odpískat další snahy se s tímto zásadním problémem vyrovnat.
Moldanova slova potvrzuje i český biolog Daniel Storch: „Biopaliva vznikla jako prostředek k řešení emisí oxidu uhličitého. Říkalo se, že žádné emise nemají, protože z oxidu uhličitého vyrostly, takže se jen do vzduchu vrací. Ale potom se zjistilo, že negativa biopaliv poměrně jasně převažují. Evropská unie se s tím musí nějak vyrovnat. Už si ale uvědomila, že to s biopalivy přepískla, že problémy, které z nich plynou, jsou větší než ty, které řeší.“
