Jak tání ledu přispívá k růstu hladiny oceánů? Detailní pohled přinese nový satelit s laserem

Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii o víkendu vypustili satelit ICESat-2, jehož úkolem bude měřit vrstvy ledu na Zemi. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Naváže na práci družice, která přestala fungovat v roce 2009. Ve srovnání se svým předchůdcem ale bude nové zařízení sbírat 250krát více informací.

Raketa Delta 2, která satelit vynesla na oběžnou dráhu, odstartovala ze základny v sobotu v 6:02 místního času (15:02 SELČ).

Start rakety se satelitem ICESat-2
Zdroj: NASA/Bill Ingalls

Podle Michaela Freilicha, ředitele oddělení NASA, které se zabývá výzkumem planety Země, se díky satelitu prohloubí znalosti o ledu pokrývajícím Grónsko a Antarktidu a o tom, jak přispívá jeho tání ke stoupání hladiny světových oceánů.

Kromě ledu bude půltunová družice měřit také vrcholky stromů, sněhovou pokrývku a výšku hladiny řek. Pomoci by to mohlo například při určování množství oxidu uhličitého uloženého v lesních porostech či plánování opatření proti povodním, suchu a lesním požárům.

Díky této misi pokračujeme ve výzkumu vzdálených polárních oblastí naší planety a rozšíříme naše chápání toho, jak probíhající změny v ledové pokrývce Země ovlivní život napříč světem teď i v budoucnosti.
Thomas Zurbuchen
šéf vědecké mise NASA

Mise je podle Richarda Slonakera, který je za vypuštění a práci ICESat-2 zodpovědný, „pro vědu mimořádně důležitá“. Její měření budou veřejně dostupná skrz Národní středisko dat o sněhu a ledu (NSIDC).

V posledních letech měli vědci data z leteckých záběrů

ICESat-2 nese podle AP jediný nástroj, laserový výškoměr, který měří výšku na základě toho, jak dlouho trvá fotonu, než doputuje z družice na zemský povrch a zpět.

ICESat-2 je nástupce satelitu ICESat-1, který fungoval v letech 2003 až 2009. V uplynulých devíti letech vědci z NASA světové ledovce monitorovali pouze pomocí leteckých záběrů v rámci operace IceBridge.

Aktuální mise by měla trvat tři roky, ale družice by mohla teoreticky fungovat až deset let, pokud by se NASA rozhodla její činnost prodloužit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
16:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
před 3 hhodinami

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 6 hhodinami

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
před 9 hhodinami
Načítání...