Jak tání ledu přispívá k růstu hladiny oceánů? Detailní pohled přinese nový satelit s laserem

Z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii o víkendu vypustili satelit ICESat-2, jehož úkolem bude měřit vrstvy ledu na Zemi. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Naváže na práci družice, která přestala fungovat v roce 2009. Ve srovnání se svým předchůdcem ale bude nové zařízení sbírat 250krát více informací.

Raketa Delta 2, která satelit vynesla na oběžnou dráhu, odstartovala ze základny v sobotu v 6:02 místního času (15:02 SELČ).

Start rakety se satelitem ICESat-2
Zdroj: NASA/Bill Ingalls

Podle Michaela Freilicha, ředitele oddělení NASA, které se zabývá výzkumem planety Země, se díky satelitu prohloubí znalosti o ledu pokrývajícím Grónsko a Antarktidu a o tom, jak přispívá jeho tání ke stoupání hladiny světových oceánů.

Kromě ledu bude půltunová družice měřit také vrcholky stromů, sněhovou pokrývku a výšku hladiny řek. Pomoci by to mohlo například při určování množství oxidu uhličitého uloženého v lesních porostech či plánování opatření proti povodním, suchu a lesním požárům.

Díky této misi pokračujeme ve výzkumu vzdálených polárních oblastí naší planety a rozšíříme naše chápání toho, jak probíhající změny v ledové pokrývce Země ovlivní život napříč světem teď i v budoucnosti.
Thomas Zurbuchen
šéf vědecké mise NASA

Mise je podle Richarda Slonakera, který je za vypuštění a práci ICESat-2 zodpovědný, „pro vědu mimořádně důležitá“. Její měření budou veřejně dostupná skrz Národní středisko dat o sněhu a ledu (NSIDC).

V posledních letech měli vědci data z leteckých záběrů

ICESat-2 nese podle AP jediný nástroj, laserový výškoměr, který měří výšku na základě toho, jak dlouho trvá fotonu, než doputuje z družice na zemský povrch a zpět.

ICESat-2 je nástupce satelitu ICESat-1, který fungoval v letech 2003 až 2009. V uplynulých devíti letech vědci z NASA světové ledovce monitorovali pouze pomocí leteckých záběrů v rámci operace IceBridge.

Aktuální mise by měla trvat tři roky, ale družice by mohla teoreticky fungovat až deset let, pokud by se NASA rozhodla její činnost prodloužit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025
Načítání...