Izrael pošle na Měsíc elegantního výzkumníka. Sondu tam ponese raketa Falcon miliardáře Muska

Izrael je sice malá země, ale technologicky dokazuje světu, že moderní věda může dělat z trpaslíků obry. V únoru příštího roku se pokusí dostat do elitního klubu států, které úspěšně přistály na Měsíci. Jeho povrchu by sonda mohla dosáhnout zhruba v dubnu. Závisí to na schopnostech nosné rakety, která bude odpálena z Kennedyho vesmírného centra.

Izrael má už desítky let vojenský vesmírný program. Špionážní satelity Ofek jsou na oběžnou dráhu vynášeny z vojenské základny Palmachim, která se nachází v písečných dunách jižně od Tel Avivu. Před deseti lety mohl díky nim v reálném čase sledovat výstavbu tajného syrského jaderného reaktoru – a následně ho zničit. 

Zkušenosti z vojenských satelitů se židovskému státu hodily při vývoji lunární sondy. „Vychází do velké míry z technologií, které byly vyvinuty pro satelity Ofek, a z jejich schopností. Byla postavena a navržena stejným týmem, který postavil a navrhl satelity Ofek, ve stejných laboratořích,“ podotkl generální ředitel Israel Aerospace Industries Ofer Doron.

Nahrávám video
Izrael bude čtvrtou zemí světa, která pošle řízený modul na Měsíc
Zdroj: ČT24

Mise, která má odstartovat 13. února příštího roku a pak přistát na Měsíci, je pečlivě připravovaná již několik let. Kdyby uspěla, stal by se Izrael teprve čtvrtým státem světa, jemuž se něco podobného podařilo (po USA, Rusku a Číně). Současně by šlo o první soukromou iniciativu s vlastní sondou na Měsíci.

Za misí stojí neziskové izraelské organizace SpaceIL a IAI. Modul, který izraelští vědci vyrobili, poletí raketou Falcon 9 společnosti SpaceX z Cape Canaveral na Floridě. Bude nejmenší a nejlehčí, jaký kdy na Měsíci byl – váží jen šest set kilogramů.

Jméno sondy Beréšit odkazuje na první větu ze Starého zákona: „na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“. Spolu se sondou poletí do vesmíru i pamětní disk. „Jsou tam písně od izraelských umělců a podobné věci. Na měsíčním povrchu budou po miliony let,“ konstatoval spoluzakladatel SpaceIL Jariv Baš.

Stroj bude velmi levný, stál „pouhých“ 88 milionů dolarů – v přepočtu asi dvě miliardy korun. Celou sumu věnovali soukromí dárci, největší část přímo prezident SpaceIL Morris Kahn, který přispěl částkou 27 milionů dolarů. „Po osmi náročných letech jsem plný hrdosti, že první izraelská kosmická loď, kterou teď dokončujeme, brzy zamíří na Měsíc,“ komentoval v červenci Kahn úspěšná vyjednávání. „V životě jsem už zažil mnoho výzev, ale tahle byla jednoznačně největší. Pro nás ve SpaceIL i naše partnery v IAI je to obrovský úspěch. Start naplní Izrael, který slaví 70 let, obrovskou hrdostí,“ dodal miliardář Kahn.

Izraelská vlajka na Měsíci

Vozítko má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoké a stojí na čtyřech nohou. Po přistání má zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch. „Jakmile přistane, bude zcela samostatné. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i sama sebe, bude také natáčet videa,“ řekl ředitel SpaceIL Ido Anteby. Sonda bude na místě fotografovat a natáčet videozáznam, který pak bude přenášet zpět na Zemi.

Vozítko vynese do vesmíru raketa Falcon 9 soukromé americké společnosti SpaceX, která patří Elonu Muskovi, uvedli zástupci projektu. Aby to nebylo tak drahé, poletí s ním také šestice indonéských komunikačních satelitů společnosti PSN.

Tento izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla ale letos zrušena, protože tyto podmínky v daném termínu nikdo nestihl splnit.

Izraelci ale byli s vývojem už tak daleko, že organizace SpaceIL získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna (z něhož udělala svého prezidenta) nebo rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel.

Celá mise má také v Izraelcích zažehnout „ducha Apolla“ – podle americké mise Apollo, která v USA podnítila nadšení pro další výzkum kosmu. SpaceIL by ráda změnila Izrael ve stát, který bude lídrem v dobývání vesmíru. Věří, že výzkum a vývoj, který se vydá tímto směrem, bude přínosem pro další technologický pokrok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 8 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 9 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 13 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 15 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...