Izrael pošle na Měsíc elegantního výzkumníka. Sondu tam ponese raketa Falcon miliardáře Muska

Izrael je sice malá země, ale technologicky dokazuje světu, že moderní věda může dělat z trpaslíků obry. V únoru příštího roku se pokusí dostat do elitního klubu států, které úspěšně přistály na Měsíci. Jeho povrchu by sonda mohla dosáhnout zhruba v dubnu. Závisí to na schopnostech nosné rakety, která bude odpálena z Kennedyho vesmírného centra.

Izrael má už desítky let vojenský vesmírný program. Špionážní satelity Ofek jsou na oběžnou dráhu vynášeny z vojenské základny Palmachim, která se nachází v písečných dunách jižně od Tel Avivu. Před deseti lety mohl díky nim v reálném čase sledovat výstavbu tajného syrského jaderného reaktoru – a následně ho zničit. 

Zkušenosti z vojenských satelitů se židovskému státu hodily při vývoji lunární sondy. „Vychází do velké míry z technologií, které byly vyvinuty pro satelity Ofek, a z jejich schopností. Byla postavena a navržena stejným týmem, který postavil a navrhl satelity Ofek, ve stejných laboratořích,“ podotkl generální ředitel Israel Aerospace Industries Ofer Doron.

3 minuty
Izrael bude čtvrtou zemí světa, která pošle řízený modul na Měsíc
Zdroj: ČT24

Mise, která má odstartovat 13. února příštího roku a pak přistát na Měsíci, je pečlivě připravovaná již několik let. Kdyby uspěla, stal by se Izrael teprve čtvrtým státem světa, jemuž se něco podobného podařilo (po USA, Rusku a Číně). Současně by šlo o první soukromou iniciativu s vlastní sondou na Měsíci.

Za misí stojí neziskové izraelské organizace SpaceIL a IAI. Modul, který izraelští vědci vyrobili, poletí raketou Falcon 9 společnosti SpaceX z Cape Canaveral na Floridě. Bude nejmenší a nejlehčí, jaký kdy na Měsíci byl – váží jen šest set kilogramů.

Jméno sondy Beréšit odkazuje na první větu ze Starého zákona: „na počátku stvořil Bůh nebe a zemi“. Spolu se sondou poletí do vesmíru i pamětní disk. „Jsou tam písně od izraelských umělců a podobné věci. Na měsíčním povrchu budou po miliony let,“ konstatoval spoluzakladatel SpaceIL Jariv Baš.

Stroj bude velmi levný, stál „pouhých“ 88 milionů dolarů – v přepočtu asi dvě miliardy korun. Celou sumu věnovali soukromí dárci, největší část přímo prezident SpaceIL Morris Kahn, který přispěl částkou 27 milionů dolarů. „Po osmi náročných letech jsem plný hrdosti, že první izraelská kosmická loď, kterou teď dokončujeme, brzy zamíří na Měsíc,“ komentoval v červenci Kahn úspěšná vyjednávání. „V životě jsem už zažil mnoho výzev, ale tahle byla jednoznačně největší. Pro nás ve SpaceIL i naše partnery v IAI je to obrovský úspěch. Start naplní Izrael, který slaví 70 let, obrovskou hrdostí,“ dodal miliardář Kahn.

Izraelská vlajka na Měsíci

Vozítko má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoké a stojí na čtyřech nohou. Po přistání má zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch. „Jakmile přistane, bude zcela samostatné. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i sama sebe, bude také natáčet videa,“ řekl ředitel SpaceIL Ido Anteby. Sonda bude na místě fotografovat a natáčet videozáznam, který pak bude přenášet zpět na Zemi.

Vozítko vynese do vesmíru raketa Falcon 9 soukromé americké společnosti SpaceX, která patří Elonu Muskovi, uvedli zástupci projektu. Aby to nebylo tak drahé, poletí s ním také šestice indonéských komunikačních satelitů společnosti PSN.

Tento izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla ale letos zrušena, protože tyto podmínky v daném termínu nikdo nestihl splnit.

Izraelci ale byli s vývojem už tak daleko, že organizace SpaceIL získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna (z něhož udělala svého prezidenta) nebo rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel.

Celá mise má také v Izraelcích zažehnout „ducha Apolla“ – podle americké mise Apollo, která v USA podnítila nadšení pro další výzkum kosmu. SpaceIL by ráda změnila Izrael ve stát, který bude lídrem v dobývání vesmíru. Věří, že výzkum a vývoj, který se vydá tímto směrem, bude přínosem pro další technologický pokrok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...