Írán má problém: Teherán se propadá do země rychlostí až čtvrt metru ročně. Ohroženo bude i letiště

Íránské hlavní město Teherán se propadá. Podle vědců z postupimského Geologického výzkumného centra klesají některé části Teheránu rychlostí 25 centimetrů za rok. Výzkum je postaven na srovnání satelitních údajů. Je z nich patrné, že propadající se oblasti se rozšiřují a v budoucnu by mohly zahrnout také teheránské mezinárodní letiště.

Studii dvou vědců z Geologického výzkumného centra otiskl odborný časopis Remote Sensing of Environment a rovněž časopis Nature.

Odborníci srovnávali satelitní data z období let 2003 až 2017. O problému v Teheránu se hovořilo už dříve a předchozí studie ho připisovala úbytku podzemních vod pod metropolí. Voda z těchto míst se používá k zavlažování polí kolem Teheránu a k zásobování třináctimilionové metropole.

Nová studie rozsah problému popisuje podrobněji. Plošiny na západ od města, ale i západní obydlené čtvrtě se ročně podle ní propadají o 25 centimetrů. Podobnou rychlostí klesá i planina na jižním okraji. Okolí mezinárodního letiště, které se nachází na jihozápadě Teheránu, klesá také, ale pomaleji, pouze o pět centimetrů ročně. Autoři studie odhadují, že se propadání týká desetiny území města.

Města, která se propadají

Podobný pokles území je znám i z jiných částí světa. Indonéská metropole Jakarta se v některých částech propadá rychlostí asi 20 centimetrů ročně, až trojnásobnou rychlostí klesá kalifornské San Joaquin Valley, kde jsou města Stockton a Fresno.

Na jihozápadě Teheránu se začaly objevovat také trhliny, některé dlouhé i několik kilometrů. Může to ohrozit elektrické rozvody i železnici. Někdy jsou pukliny pod povrchem a vzniká nebezpečí propadů.

Ve snaze zpomalit tento vývoj úřady začaly omezovat odčerpávání vody. V posledních letech bylo v celém Íránu uzavřeno až 100 tisíc nelegálně vyhloubených studní, avšak odhaduje se, že v oblasti hlavního města je stále využíváno 30 tisíc takových zdrojů.

Studie také poukazuje na to, že změny mohou být nezvratné, jelikož zemský povrch se nezvedá, ani když hladina podzemní vody stoupne po vydatných deštích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...