Indická sonda Čandrájan-3 dorazila na oběžnou dráhu kolem Měsíce

Indická sonda Čandrájan-3 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Podle zpravodajského serveru BBC News to v sobotu oznámila indická vesmírná agentura. Indická mise se 23. nebo 24. srpna pokusí přistát poblíž málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce.

Pokud se přistávacímu modulu Vikrám s robotickým vozítkem Pragján podaří měkce dosednout na měsíční povrch, stane se Indie po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně teprve čtvrtou zemí, která to dokázala. U jižního pólu Měsíce zatím nepřistál aparát žádné země, uvedl server BBC.

Sondu Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) vynesla raketa LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Sonda pak více než týden obíhala kolem Země, než byla v úterý vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce. Nyní budou indičtí experti snižovat její rychlost, aby ji připravili na měkké přistání.

Vyjede z modulu vozítko?

Po přistání by mělo z modulu vyjet šestikolové vozítko a vydat se na pouť po skalách a kráterech Měsíce, aby na měsíčním povrchu shromažďovalo data a fotografie a odesílalo je k analýze zpátky na Zemi.

„Robotické vozítko je vybaveno pěti přístroji, které by se měly zaměřit na fyzikální vlastnosti povrchu Měsíce, atmosféru blízkou povrchu a tektonickou činnost s cílem zjistit, co se děje pod povrchem. Doufám, že objevíme něco nového,“ prohlásil šéf Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) Šrídhar Panikkar Sómnáth.

Třetí indický pokus

Jde o třetí indickou misi k Měsíci, který je od Země vzdálen bezmála 400 tisíc kilometrů.

V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou.

V červenci 2019 Indie vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, přistání modulu u jižního pólu Měsíce se ale nezdařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...