Indická sonda Čandrájan-3 dorazila na oběžnou dráhu kolem Měsíce

Indická sonda Čandrájan-3 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Podle zpravodajského serveru BBC News to v sobotu oznámila indická vesmírná agentura. Indická mise se 23. nebo 24. srpna pokusí přistát poblíž málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce.

Pokud se přistávacímu modulu Vikrám s robotickým vozítkem Pragján podaří měkce dosednout na měsíční povrch, stane se Indie po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně teprve čtvrtou zemí, která to dokázala. U jižního pólu Měsíce zatím nepřistál aparát žádné země, uvedl server BBC.

Sondu Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) vynesla raketa LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Sonda pak více než týden obíhala kolem Země, než byla v úterý vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce. Nyní budou indičtí experti snižovat její rychlost, aby ji připravili na měkké přistání.

Vyjede z modulu vozítko?

Po přistání by mělo z modulu vyjet šestikolové vozítko a vydat se na pouť po skalách a kráterech Měsíce, aby na měsíčním povrchu shromažďovalo data a fotografie a odesílalo je k analýze zpátky na Zemi.

„Robotické vozítko je vybaveno pěti přístroji, které by se měly zaměřit na fyzikální vlastnosti povrchu Měsíce, atmosféru blízkou povrchu a tektonickou činnost s cílem zjistit, co se děje pod povrchem. Doufám, že objevíme něco nového,“ prohlásil šéf Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) Šrídhar Panikkar Sómnáth.

Třetí indický pokus

Jde o třetí indickou misi k Měsíci, který je od Země vzdálen bezmála 400 tisíc kilometrů.

V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou.

V červenci 2019 Indie vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, přistání modulu u jižního pólu Měsíce se ale nezdařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 17 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled