Indická sonda Čandrájan-3 dorazila na oběžnou dráhu kolem Měsíce

Indická sonda Čandrájan-3 úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Podle zpravodajského serveru BBC News to v sobotu oznámila indická vesmírná agentura. Indická mise se 23. nebo 24. srpna pokusí přistát poblíž málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce.

Pokud se přistávacímu modulu Vikrám s robotickým vozítkem Pragján podaří měkce dosednout na měsíční povrch, stane se Indie po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně teprve čtvrtou zemí, která to dokázala. U jižního pólu Měsíce zatím nepřistál aparát žádné země, uvedl server BBC.

Sondu Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) vynesla raketa LVM3 z indického kosmodromu 14. července. Sonda pak více než týden obíhala kolem Země, než byla v úterý vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce. Nyní budou indičtí experti snižovat její rychlost, aby ji připravili na měkké přistání.

Vyjede z modulu vozítko?

Po přistání by mělo z modulu vyjet šestikolové vozítko a vydat se na pouť po skalách a kráterech Měsíce, aby na měsíčním povrchu shromažďovalo data a fotografie a odesílalo je k analýze zpátky na Zemi.

„Robotické vozítko je vybaveno pěti přístroji, které by se měly zaměřit na fyzikální vlastnosti povrchu Měsíce, atmosféru blízkou povrchu a tektonickou činnost s cílem zjistit, co se děje pod povrchem. Doufám, že objevíme něco nového,“ prohlásil šéf Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) Šrídhar Panikkar Sómnáth.

Třetí indický pokus

Jde o třetí indickou misi k Měsíci, který je od Země vzdálen bezmála 400 tisíc kilometrů.

V roce 2008 vyslala Indie družici Čandrájan-1, která kroužila kolem Měsíce, ale o rok později byla prohlášena za ztracenou.

V červenci 2019 Indie vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2, přistání modulu u jižního pólu Měsíce se ale nezdařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 6 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 9 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 10 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...