Vědci připravili sadu doporučení, která mají městům v Česku pomoci zvládnout vlny veder. Popsali například rozdíly ve vlivu různých vodních prvků i zelených ploch, uvedla mluvčí Technologické agentury ČR Veronika Dostálová.
„Mezi lokality nejvíce ohrožené vysokými teplotami vzduchu patří především města, kde je nejvyšší koncentrace obyvatel. Teplotní extrémy jsou zde zesilovány efektem takzvaného tepelného ostrova města,“ uvedl Jan Geletič z CzechGlobe.
Tepelné ostrovy jsou místa, kde je oproti okolí vyšší teplota vzduchu. Řada měst v Česku proto připravuje adaptační strategie na změnu klimatu, k jejímž projevům patří právě četnější a intenzivní horké vlny.
Podle expertů však města v provádění adaptací často chybují. „Města by měla vyhodnocovat potřebnost a efektivnost konkrétních adaptačních opatření analýzou území. Adaptační opatření není vhodné umísťovat v území nahodile,“ upozornil Geletič.
Efekt stromů
K výstupům projektu Michal Lenhert z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomoucí uvedl, že třeba stromy na otevřeném prostranství v centrech měst přes den snižují pocitovou teplotu o 8,3 až 10,9 stupně Celsia ve stínu stromů oproti osluněné zpevněné ploše.
„V ulicích mají stromy menší efekt, typicky v intervalu 2,8 až 7,6 stupňe. V noci naopak pocitovou teplotu o 0,1 až 1,3 stupně zvyšují. Stromy obecně teplotu vzduchu snižují po celý den, v závislosti na denní době se snížení pohybuje mezi 0,4 až 2,1 stupně Celsia,“ dodal expert z katedry geografie.
Pokropení prostranství vodou pak podle Lenherta sice sníží pocitovou teplotu o 1,3 až 3,1 stupně, ale nejvýše na dvacet minut.
Rozdíly jsou i mezi vodními prvky. Třeba kašny na náměstí mají podle týmu na lepší zvládání veder minimální efekt. Vodotrysky či mlžné brány pak snižují teplotu vzduchu přibližně o 1,2 stupně v závislosti na denní době i podobě opatření. I tyto prvky však ovlivňují jen nejbližší okolí, upozornili odborníci.
Trávník znamená dvacet stupňů rozdíl
Trávníky pak vedou k poklesu teploty průměrně o 0,9 stupně proti osluněným vydlážděným plochám. Zavlažovaný trávník navíc může mít až o dvacet stupňů nižší povrchovou teplotu než nezavlažovaný. Teplota povrchu trávníku bez vláhy se podle vědců blíží holé půdě. Pokud trávníku chybí vazba na spodní vrstvu půdy, tak se také teplota povrchu téměř neliší od betonových ploch. To se týká třeba zatravněných kolejových pásů.
Tereza Aubrechtová z CzechGlobe také podotkla, že města mnohdy věnují málo pozornosti adaptaci lesních a zemědělských ploch a výrazné nedostatky bývají i v plánování udržitelného nakládání se srážkovou vodou.
Na projektu spolupracovali vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UPOL). Technologická agentura (TA ČR) dvouletý projekt podpořila částkou asi 2,1 milionu korun.
Vědci na projektu spolupracovali se zástupci Brna, Olomouce, Ostravy a Plzně. Tato města pak získala doporučení, jak čelit vysokým teplotám, včetně map s místy, která jsou nejvíce náchylná k jejich výskytu.
