Hurikánová sezona letos pokořila rekord, meteorologové napočítali už 29 tropických bouří

Během nynější hurikánové sezony už meteorologové v oblasti Atlantiku pojmenovali 29 tropických bouří. Letošek tak v tomto ohledu překonal rekordní rok 2005. Podle expertů rostoucí počet tropických cyklon souvisí s oteplováním oceánů i jevem La Niňa.

Letošní  29. pojmenovanou bouří se stala bouře Theta. Ta podle amerického Národního střediska pro hurikány (NHC) vznikla zhruba 1600 kilometrů jihozápadně od Azorských ostrovů.

Ve středu se přesunula nad východní Atlantik a doprovází ji vítr o maximální rychlosti přesahující 100 kilometrů za hodinu.

Letošek tak v počtu tropických bouří překonal dosud rekordní rok 2005, kdy jich meteorologové během hurikánové sezony pojmenovali 28. Zvláště nechvalně se tehdy proslavila Katrina, která na konci srpna způsobila obrovské škody na jihu Spojených států.

  • Hurikán je jeden z lokálních názvů pro takzvanou tropickou cyklonu. Jde vlastně o oblast tlakové níže, která má podobu víru s typickým okem uprostřed. Vzniká, když se voda v moři ohřeje na teplotu nad 26 stupňů. 
  • „Může vzniknout nad tropickým oceánem, kde se odpařuje velké množství vodní páry. Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a vodní pára kondenzuje – vznikají oblačné kapičky. Přitom se uvolňuje teplo, které umožňuje, aby vzduch stoupal do výšek přes 15 kilometrů,“ popisuje Miloslav Müller z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
  • „Ve fázi plného vývoje se uprostřed objevuje oko, tedy uzavřená oblast bez oblačnosti. Ta zde chybí proto, že na rozdíl od okolních oblaků v prostoru oka dochází k sestupům vzduchu,“ říká Müller.

V úterý navíc NHC oznámilo, že existuje 70procentní šance, že se během následujících pěti dní utvoří 30. bouře této sezony. Hurikánová sezona trvá od června do listopadu.

Kvůli velkému počtu bouří muselo letos středisko při jejich pojmenovávání přejít na písmena řecké abecedy. Pro bouře zformované v Atlantiku je totiž na každý rok na seznamu pouze 21 jmen. Aktuální seznamy jmen jsou k vidění zde.

Nárok na jméno mají cyklony v oblasti Atlantiku v případě, že je doprovází vítr minimálně o rychlosti 62 kilometrů za hodinu.

Silnější a četnější

Za silnějšími a četnějšími tropickými bouřemi podle odborníků mimo jiné stojí změna klimatu. Nárůst jejich počtu by také mohl být spojen s regionálním snížením znečištění ozvduší nad středním Atlantikem a v neposlední řadě také s jevem La Niňa.

„Jak se planeta otepluje, v tropickém Atlantiku přibývá energie na další a silnější tropické bouře a hurikány,“ vysvětlil Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity. „Pokud nastane jev La Niňa – stejně jako tomu je letos – tak se dopad změny klimatu ještě posílí,“ dodal.

Ničivost současných tropických bouří dokládá například Eta, která patří k vůbec nejsilnějším listopadovým hurikánům, jež byly dosud zaznamenány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 12 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 1 hhodinou

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...