Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
S požárem ve vědeckém výzkumném centru v jihozápadním Německu bojovalo přibližně 130 hasičů, podle mluvčího zařízení oheň vznikl v napájecím zdroji urychlovače těžkých iontů. Místní televizní záběry ukazovaly husté oblaky kouře.
„Je to černý den pro vědecké centrum Hesensko,“ řekl v Darmstadtu tamní ministr vědy Timon Gremmels (Sociálnědemokratická strana Německa). Velký požár v centru GSI pro výzkum iontů ve čtvrti Wixhausen má dopad na spuštění nového urychlovačového a detektorového komplexu FAIR, jehož cena se pohybuje v řádech miliard eur.
„Areál byl evakuován, nejsou hlášeni žádní zranění a nedošlo k úniku nebezpečných látek,“ uvedl mluvčí GSI. Požár poškodil kabely, elektrická zařízení a kancelářský nábytek, ale k větším problém spojeným s urychlovačem prý nedošlo.
Zařízení, které zkoumá vznik světa
Urychlovače těžkých iontů koncentrují kladně nabitá jádra atomů do paprsků a pohánějí je extrémně vysokou rychlostí v magnetických polích. Na webových stránkách centra se uvádí, že zařízení využívají mezinárodní vědci „k získávání poznatků o stavebních prvcích hmoty a vývoji vesmíru“. Tento výzkum přispívá k vývoji nových aplikací v oblasti technologie a medicíny, včetně léčby rakoviny, uvádí se dále.
Tyto cíle německého urychlovače potvrzuje i český jaderný fyzik Martin Rybář z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který působí na urychlovači CERN. „Na GSI probíhá celá řada experimentů, navíc se tam staví úplně nový komplex urychlovačů a detektorů FAIR,“ vysvětlit pro ČT24. „Snaží se tam, podobně jako v CERNu, vytvořit podmínky podobné těm, které v kosmu existovaly několik mikrosekund po Velkém třesku. Vlastně vytváříme takové malé Velké třesky,“ doplňuje.
To ale není všechno, kromě toho zde vědci podle Rybáře používají urychlovač i k dalším výzkumům, například k výrobě nových prvků, takzvaných transuranů. Celkem šest z těchto v přírodě neexistujících prvků vytvořili právě v Darmstadtu. Mnoho experimentů tam ale směřuje nejen k poznání vesmíru, ale i praktickým cílům, například tam vznikají nová zařízení pro moderní materiálový a medicínský výzkum.
Rizika požárů v urychlovačích existují
Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí mohou urychlovače částic představovat bezpečnostní riziko, protože během provozu vyzařují ionizující záření. K úniku záření ale v Německu zjevně nedošlo, protože na místo ani nebyli povoláni specialisté.
Obyvatelé žijící v blízkosti zařízení byli upozorněni, aby jako preventivní opatření nechali zavřené dveře a okna a vypnuli ventilační systémy. Podle Rybáře to bylo hlavně v obavě z běžných následků jakéhokoliv většího požáru. „V urychlovači sice probíhají dost exotické experimenty, ale není v něm v principu nic, co by bylo nějak rizikové,“ uklidňuje.
Požár vznikl zkratem na napájecí elektronice starého urychlovače UNILAC, který je srdcem celého centra GSI – podobné problémy s elektronikou jsou podle jaderného fyzika poměrně běžné. Připomíná například situaci z roku 2016, kdy kuna pronikla do trafostanice v CERNu a způsobila tam svým tělem zkrat, který vyřadil na nějakou dobu tamní Velký hadronový urychlovač. V tak velkých a složitých zařízeních, jako je CERN nebo německé GSI, se podle Rybáře dá podobným menším incidentům jen těžké vyhnout.
Současně tam jsou ale nastavené přísné podmínky, které mají zabránit větším negativním dopadům. „Veřejnost se opravdu nemusí bát nějakých úniků radioaktivity nebo něčeho podobného – tamní exotické materiály buď existují jen extrémně krátkou dobu, nebo se tam vyskytují v mikroskopickém množství,“ přibližuje vědec.
Zpoždění startu nového zařízení
Mluvčí GSI uvedl, že požár způsobil škody na stávajícím systému institutu, ale staveniště nového zařízení zůstalo nedotčeno. Výše škod způsobených požárem zatím není známa, jenom zatím nedokončené zařízení FAIR ale stálo už 4,3 miliard euro, v přepočtu tedy přes sto miliard korun.
Podle Rybáře mohou škody spočívat hlavně ve zpoždění startu zařízení FAIR – vědci už oznámili, že letos plánované spuštění odsouvají na neurčito.
