Keri Bergereová se spolu se svými přítelkyněmi jedno sobotní odpoledne projížděla na kole po stezce vedoucí hustým lesem nedaleko Fall City ve státě Washington, když jim cestu zkřížily dvě pumy. Jedna šelma utekla do lesa, ale druhá se otočila a během několika vteřin šedesátiletou ženu strhla z kola, píše server BBC.
„Nebyla možnost se jim postavit, abychom je zastrašily nebo tak něco,“ řekla médiím po incidentu jedna z kamarádek napadené Annie Bilottaová. Mladá puma sevřela Bergereové obličej a 15 minut ho nepustila. Přítelkyně zkoušely všechno možné – zvíře mlátily klacky, na hlavu mu hodily asi desetikilový kámen a bodly ho nožíkem, zatímco Bergereová pumu šťouchala do očí a tlamy. Když zvíře konečně na chvilku povolilo stisk, žena utekla. Setkání s divokou šelmou přežila, ale utrpěla značné a trvalé nervové poškození.
Ve vesničce Haines Junction v kanadském teritoriu Yukon si Vanessa Chaputová šla zaběhat se svým psem, když si všimla tří medvědů grizzly. Jako příslušnice původního národa Kaska se odmalička setkávala s predátory, a věděla proto, že si od nich má držet velký odstup. Když se ale pes Chaputové vyvlékl z vodítka, jeden z medvědů na ni zaútočil a čelistmi jí sevřel hlavu. Zachránil ji skřipec ve vlasech, který se medvědovi zlomil v tlamě a překvapil ho natolik, že ji pustil.
Zvíře pak rozptýlil štěkot psa a Chaputová dokázala doběhnout k nejbližší silnici a zavolat si pomoc. Na setkání má vzpomínky v podobě jizev, zlomené kosti, poškození nervů a natrženého tricepsu.
Bergereová ani Chaputová popsaná napadení nijak nevyprovokovaly. Jde o takzvaná nečekaná setkání mezi člověkem a šelmou, kdy prvek překvapení podnítí obranné mechanismy zvířete. Podle zkušeností odborníka na medvědy grizzly Chrise Servheena je to nejčastější důvod útoků těchto šelem. „Medvěd se běžně snaží člověka srazit na zem nebo ho jinak zneškodnit, protože má strach. Pak uteče,“ vysvětluje expert.
Střetů mezi lidmi a divokými zvířaty přibývá v důsledku rozrůstající se lidské populace i nedostatku zdrojů způsobeného klimatickou změnou. To může až příliš často vést k utracení nebo odvezení zvířete a ve finále mařit úsilí o ochranu přírody. Podobné konflikty už vedly k devastaci populací vlků v Evropě a Spojených státech a k vyhynutí jednoho z poddruhů tygra v jihovýchodní Asii.
„Těmto útokům se dostává hodně pozornosti, ale jejich počet je ve skutečnosti velmi nízký,“ říká Vincenzo Penteriani ze Španělské národní rady pro výzkum (CSIC). Podle studie z roku 2023, na které se Penteriani podílel, se v letech 1950 až 2019 odehrálo 5089 útoků velkých šelem na člověka, přičemž 32 procent z nich skončilo smrtí napadeného.
Velké proč
Existují tři další běžné příčiny útoků predátorů na člověka, z nichž některým lze lépe předcházet než jiným. Přirozeným konfliktům založeným na agresi – tedy například těm, při nichž samice chrání mláďata nebo šelmy chrání zdroj potravy – lze často předejít, pokud se lidé drží dál od těchto zvířat a jejich krmení.
To ale nestačí u šelem, které člověka vnímají jako prostředek k získání potravy. Jakmile se zvířata začnou spoléhat na jídlo, které najdou v kempech nebo popelnicích, lidem se přestanou vyhýbat. Ztráta instinktivního strachu je pak žene do situací, kdy jim hrozí konflikt s člověkem. Ty pak třeba u medvědů často končí utracením šelmy.
Vyskytují se i útoky zvířat, které vyprovokují lidé, když se s nimi fotografují nebo je v přírodě krmí. Zvířata jsou pak často utracena z preventivních důvodů.
