Teploty celého zemského povrchu (včetně oceánů) jsou nyní nápadně podobné těm v poslední době meziledové – ale tehdy byly hladiny oceánů až o devět metrů výš než v současnosti.
Nový výzkum poskytl vědecké komunitě přesvědčivé důkazy, že kontinentální led v Antarktidě i Grónsku je značně citlivý na změny v teplotách oceánů.
Předchozí studie prokázaly, že hladiny oceánů a moří stoupaly během poslední doby meziledové o několik metrů. Konkrétně k tomu došlo před přibližně 129 tisíci až 116 tisíci lety. Až doposud ale nebylo jasné, jak se měnily teploty oceánů a zda měly na vzestup hladiny nějaký vliv.
Nejnovější práce studovala záznamy z usedlin z 83 míst. Díky nim mohli vědci srovnávat, jak se vyvíjely teploty oceánu na konci poslední doby meziledové a v současnosti. Klimatolog Rob DeConto pro deník Guardian uvedl: „Říká nám to, že velké ledové plochy jsou opravdu citlivé byť jen na slabé oteplování. To je opravdu silná zpráva.“
Během dob meziledových se zemské klima oteplovalo díky změně v orbitě Země (změnilo se, jak Země obíhá Slunce). Vedlo to k situaci, kdy byly průměrné teploty asi o dva stupně Celsia vyšší než v dnešní době. Důkazů o tom je obrovské množství: například lesy se v té době táhly až do Arktidy a hroši žili i na území dnešního Londýna.
Právě proto je toto období velmi zajímavým referenčním bodem pro současnost, kdy se rok od roku průměrné celosvětové teploty také zvyšují. Nová studie vyšla v lednovém vydání časopisu Science. Z těchto záznamů se dá vyčíst spousta informací o tom, jak vypadal svět v uplynulých tisíciletích.
Fakta o době meziledové
Analýza popsala, že na úsvitu doby meziledové (tedy před 129 tisíci lety) byly teploty oceánů podobné jako v letech 1870–1889, ale před 125 tisíci lety stouply o 0,5 stupně Celsia – byly tedy stejné jako v letech 1995–2014.
Odpovídajícím způsobem se zvyšovaly i hladiny oceánů – jednak táním pevninského ledu a také kvůli zvětšování objemu vody s tím, jak se oteplovala. Tento proces probíhal velmi pomalu, takže plný vzestup hladiny oceánů na úroveň vrcholu doby meziledové může trvat stovky i tisíce let.
Profesor Andrew Watson, klimatolog z University of Exeter, k výsledkům výzkumu uvedl: „Dobrou zprávou je, že když budeme mít štěstí, bude tato změna probíhat dlouhá staletí. Špatná zpráva je, že v budoucnosti budou naše přímořská města zaplavena.“
Vědci stále ještě neznají všechna fakta, nejvíce jim chybí údaje o tom, jak rychle probíhá tání ledovců a jakou rychlostí bude probíhat v budoucnosti. Obě oteplování se od sebe totiž zásadně lišila.
To minulé probíhalo v průběhu nejméně 10 tisíc let, zato to současné trvá jen desítky let. Není tedy jisté, jak rychle se projeví jeho dopad. Velmi pravděpodobný je pouze výsledek, tedy ona výrazně vyšší hladina oceánů.
Odhady končí v půlce století
Organizace spojených národů odhaduje ve své zprávě o změně klimatu, že hladiny oceánů stoupnou do roku 2050 o 13–68 centimetrů. Také tento značně rozporuplný údaj je důkazem, jak vysoká míra nejistoty panuje mezi klimatickými experty ohledně rychlosti tání ledu.
Podobně neurčité jsou také předpovědi, jak dlouho bude trvat, než led v Antarktidě a Grónsku dotaje do podoby známé z poslední doby meziledové. Údaje se rozcházejí mezi 200 až 7 tisíci lety.
