Hejna robotů by mohla hasit požáry. Technologii inspirovanou ptáky ukázalo ČVUT

S vyhledáváním a záchranou osob by v budoucnu mohly pomoci drony, které vyvíjí tým z ČVUT. Roj nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér vědci minulý týden testovali v poušti ve Spojených arabských emirátech. Při práci na dronech se inspirovali komunikací hejn ptáků či velryb. Experti zvažují, že by se tyto drony mohly zapojit i do hašení požárů.

Na dronech pracují vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické (FEL). Zadáním testování bylo, aby stabilizovaný roj robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí proletěl nad nehostinným terénem – připraven vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci.

„Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboti si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně,“ popsal Martin Saska, který vede skupinu MRS.

Skupina se tématu rojování a stabilizace nízkoletících robotů věnuje dlouhodobě. Podle vědců je nicméně projekt zatím ve fázi základního výzkumu – vědci ověřují principy technologie. Podle Sasky by k rozšíření a následné aplikaci pomohlo přistoupení dalších firemních partnerů. Zatím na projektu tým spolupracoval s Technologickým inovačním institutem v Abú Zabí. 

Tým ve Spojených arabských emirátech zkoumal také možnost nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách – především při požáru. Právě v této zemi je podle ČVUT kvůli množství mrakodrapů i solventním obyvatelům nejvyšších pater těchto budov poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Dron nad pouští
Zdroj: ČVUT

Výstupem jednoho ze scénářů, který skupina řeší, by mohl být dron schopný vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Vědci si už vyzkoušeli tyto postupy v mezinárodní soutěži autonomních dronů právě v Abú Zabí.

Tým z ČVUT loni v únoru v tomto klání vybojoval zlatou medaili a také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Další možné využití dronů by spočívalo v tom, že by vyhledávaly přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách. I s tímto typem pohybu dronu má podle Sasky tým soutěžní zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 48 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 22 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
včera v 13:11

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled