Hejna robotů by mohla hasit požáry. Technologii inspirovanou ptáky ukázalo ČVUT

S vyhledáváním a záchranou osob by v budoucnu mohly pomoci drony, které vyvíjí tým z ČVUT. Roj nízkoletících autonomních vícerotorových helikoptér vědci minulý týden testovali v poušti ve Spojených arabských emirátech. Při práci na dronech se inspirovali komunikací hejn ptáků či velryb. Experti zvažují, že by se tyto drony mohly zapojit i do hašení požárů.

Na dronech pracují vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) z katedry kybernetiky fakulty elektrotechnické (FEL). Zadáním testování bylo, aby stabilizovaný roj robotů vybavených kamerou s neuronovou sítí proletěl nad nehostinným terénem – připraven vyhledat osoby v nouzi, přistát a předat jim balíček první pomoci.

„Při realizaci tohoto projektu jsme se nechali inspirovat přírodou. Hejna ptáků za letu či plovoucích ryb jsou vybavená smyslovým orgánem, který jim umožňuje držet se pohromadě a reagovat na situaci, například se vyhnout predátorovi. Náš roj napodobuje tento skupinový pohyb, autonomní roboti si během letu vyměňují jen minimum informací, přesto postupují koordinovaně,“ popsal Martin Saska, který vede skupinu MRS.

Skupina se tématu rojování a stabilizace nízkoletících robotů věnuje dlouhodobě. Podle vědců je nicméně projekt zatím ve fázi základního výzkumu – vědci ověřují principy technologie. Podle Sasky by k rozšíření a následné aplikaci pomohlo přistoupení dalších firemních partnerů. Zatím na projektu tým spolupracoval s Technologickým inovačním institutem v Abú Zabí. 

Tým ve Spojených arabských emirátech zkoumal také možnost nasazení dronů při záchranných operacích ve vícepatrových budovách – především při požáru. Právě v této zemi je podle ČVUT kvůli množství mrakodrapů i solventním obyvatelům nejvyšších pater těchto budov poptávka po alternativních systémech hašení požárů.

Dron nad pouští
Zdroj: ČVUT

Výstupem jednoho ze scénářů, který skupina řeší, by mohl být dron schopný vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Vědci si už vyzkoušeli tyto postupy v mezinárodní soutěži autonomních dronů právě v Abú Zabí.

Tým z ČVUT loni v únoru v tomto klání vybojoval zlatou medaili a také první a druhé místo ve dvou dílčích disciplínách. Další možné využití dronů by spočívalo v tom, že by vyhledávaly přeživší osoby při bezpečnostních incidentech ve vícepatrových budovách. I s tímto typem pohybu dronu má podle Sasky tým soutěžní zkušenosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 1 mminutou

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 1 hhodinou

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 22 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.