Havajské tuleně ničí murény. Lezou jim do nozder

Tuleň havajský je jediným druhem tuleně, který žije v tropických vodách. Hrozí mu řada nástrah, od rybářských sítí přes klimatické změny až po zranitelnost chorobami. Nyní se k nim přidala další hrozba: murény, které jim lezou do nozder.

Americký úřad pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) zveřejnil na začátku prosince fotografii havajského tuleně, který vypadá, jako by měl na hlavě chobot. Jenže nejde o chobot, ale o murénu poskvrněnou, která tuleni vnikla do nozder.

Vypadalo by to jako zábavná kuriozita, kdyby to byl ovšem první případ. Jenže NOAA má za poslední dva roky informace o více stejně probíhajících incidentech, což naznačuje, že jde o nějaký trend nebo jev, který má vnější příčiny.

„Intenzivně sledujeme tuleně havajské už čtyři desetiletí, ale za celou tu dobu jsme nic takového neviděli,“ uvedl pro deník Guardian Charles Littnan, který na Havaji vede výzkumný program věnovaný těmto vzácným ploutvonožcům. „Ale teď se to stalo nejméně třikrát nebo čtyřikrát – a my absolutně netušíme proč,“ dodal.

Dva roky známý fenomén

Poprvé biologové pozorovali tuto situaci v létě roku 2016, když poslali snímek tuleně s murénou v nose svým kolegům. Ti si zpočátku mysleli, že jde o vtip, ale krátce poté, co se ukázalo, že ne, začaly podobné situace přibývat. Vědci pak dokonce museli vytvořit návod, jak ryby z tuleních nozder bezpečně odstraňovat.

„Úplně se tam zaseknou, takže nejprve musíte znehybnit tuleně a pak murénu pevně a silně vytáhnout,“ popisuje Littnan. „Jedna byla zaražená tak hluboko, že vytáhnout ji bylo jako kouzelnický trik s kapesníky – tahali jsme a tahali a tahali…“

Je to problém?

Tento fenomén sice vypadá komicky, ale ve skutečnosti může tuleňům způsobovat značné problémy při potápění a také může vést k infekcím a snižovat schopnost tuleňů opatřovat si potravu. Při ponoru totiž zpravidla nozdry uzavřou, aby se jim tam nedostala voda – ale s murénou, která je tam uvězněná, to nedokážou.

Vědcům se zatím podařilo všechny murény z nozder tuleňů odstranit; vždy se jednalo o mladé tuleně. Stále ale nepřišli na příčinu tohoto chování. Jedna teorie říká, že tuleni často potravu natráví a pak vyzvrátí – v tomto případě by se mohlo jednat o vyzvrácení nosem. Další možností je, že se do nozder murény ukrývají, když před tuleni prchají. Stále je však záhadou, proč to až donedávna vědci vůbec nepozorovali.

„Pokud bych měl hádat, tak bych řekl, že je to prostě divná náhoda,“ odhaduje Littnan. „Když přírodu pozorujete dost dlouho, uvidíte v ní prostě divné věci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...