Havajské tuleně ničí murény. Lezou jim do nozder

Tuleň havajský je jediným druhem tuleně, který žije v tropických vodách. Hrozí mu řada nástrah, od rybářských sítí přes klimatické změny až po zranitelnost chorobami. Nyní se k nim přidala další hrozba: murény, které jim lezou do nozder.

Americký úřad pro výzkum oceánů a atmosféry (NOAA) zveřejnil na začátku prosince fotografii havajského tuleně, který vypadá, jako by měl na hlavě chobot. Jenže nejde o chobot, ale o murénu poskvrněnou, která tuleni vnikla do nozder.

Vypadalo by to jako zábavná kuriozita, kdyby to byl ovšem první případ. Jenže NOAA má za poslední dva roky informace o více stejně probíhajících incidentech, což naznačuje, že jde o nějaký trend nebo jev, který má vnější příčiny.

„Intenzivně sledujeme tuleně havajské už čtyři desetiletí, ale za celou tu dobu jsme nic takového neviděli,“ uvedl pro deník Guardian Charles Littnan, který na Havaji vede výzkumný program věnovaný těmto vzácným ploutvonožcům. „Ale teď se to stalo nejméně třikrát nebo čtyřikrát – a my absolutně netušíme proč,“ dodal.

Dva roky známý fenomén

Poprvé biologové pozorovali tuto situaci v létě roku 2016, když poslali snímek tuleně s murénou v nose svým kolegům. Ti si zpočátku mysleli, že jde o vtip, ale krátce poté, co se ukázalo, že ne, začaly podobné situace přibývat. Vědci pak dokonce museli vytvořit návod, jak ryby z tuleních nozder bezpečně odstraňovat.

„Úplně se tam zaseknou, takže nejprve musíte znehybnit tuleně a pak murénu pevně a silně vytáhnout,“ popisuje Littnan. „Jedna byla zaražená tak hluboko, že vytáhnout ji bylo jako kouzelnický trik s kapesníky – tahali jsme a tahali a tahali…“

Je to problém?

Tento fenomén sice vypadá komicky, ale ve skutečnosti může tuleňům způsobovat značné problémy při potápění a také může vést k infekcím a snižovat schopnost tuleňů opatřovat si potravu. Při ponoru totiž zpravidla nozdry uzavřou, aby se jim tam nedostala voda – ale s murénou, která je tam uvězněná, to nedokážou.

Vědcům se zatím podařilo všechny murény z nozder tuleňů odstranit; vždy se jednalo o mladé tuleně. Stále ale nepřišli na příčinu tohoto chování. Jedna teorie říká, že tuleni často potravu natráví a pak vyzvrátí – v tomto případě by se mohlo jednat o vyzvrácení nosem. Další možností je, že se do nozder murény ukrývají, když před tuleni prchají. Stále je však záhadou, proč to až donedávna vědci vůbec nepozorovali.

„Pokud bych měl hádat, tak bych řekl, že je to prostě divná náhoda,“ odhaduje Littnan. „Když přírodu pozorujete dost dlouho, uvidíte v ní prostě divné věci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 19 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...