Hajabusa 2 hlásí úspěch. Japonská sonda podruhé dosedla na asteroid

Japonská sonda Hajabusa 2 podruhé úspěšně dosedla na povrch asteroidu Ryugu. Jejím úkolem tentokrát bylo odebrat vzorky materiálu, který byl vyvržen při dubnovém vytváření umělého kráteru. O úspěchu mise na Twitteru informovala japonská kosmická agentura JAXA. Asteroid je momentálně od Země vzdálen zhruba 244 milionů kilometrů.

Vědci věří, že se při nynějším i prvním únorovém sestupu podařilo získat vzorky, které později budou moci prozkoumat. „Byl to úspěch, obrovský úspěch ve všech naplánovaných krocích,“ uvedl Takaši Kubota z mise Hajabusa 2 pro agenturu AP.

Už na počátku dubna vypálila japonská sonda dvoukilový měděný projektil, který na asteroidu vytvořil kráter, z nějž měla požadované vzorky odebrat. Jestli se jí ale na asteroid podaří podruhé dosednout, nebylo jasné.

Vedení mise zvažovalo konzervativní přístup, pokud by se totiž druhý sestup nepodařil a došlo k havárii, zpět na Zemi by Hajabusa 2 nedonesla ani vzorky z prvního odběru z února tohoto roku. Nakonec se ale JAXA rozhodla, že zariskuje a na povrch tělesa ji pošle.

Sonda ovšem nedosedla přímo do vyhloubeného kráteru, ale zhruba dvacet metrů od něj. Sestup k asteroidu zahájila už ve středu, těsně k povrchu se přiblížila v brzkých ranních hodinách ve čtvrtek. Vzorky horniny odebrala pomocí sběrné hubice, skrze níž se na okamžik dotkla povrchu asteroidu.

Jestli ale vzorky na Zemi skutečně doputují, není jasné. Nemají totiž k dispozici zařízení, které by potvrdilo přítomnost materiálu v úložném pouzdře. Zdali v tomto úkolu mise uspěla, se odborníci dozví až ke konci příštího roku, kdy se sonda vrátí k Zemi.

Vesmírem už Hajabusa 2 cestuje čtyři a půl roku. Loni v červnu dorazila k povrchu asteroidu Ryugu. Od té doby na něm vysadila kontejner s dvojicí robotů a také německý přistávací modul. Během tohoto léta má vypustit ještě druhý kontejner s dalším robotem.

  • Hajabusa znamená japonsky sokol stěhovavý.
  • Ryugu znamená dračí palác. V japonské mytologii to je mytický zámek, který leží pod hladinou. V lidové pohádce ho na zádech želvy navštíví rybář a vrátí se z něj se záhadnou krabicí. Podobně, jako se vrátí se vzorky Hajabusa 2.

Aktuální mise je už druhým projektem JAXA, který zkoumá asteroidy a sbírá z nich vzorky. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.