Hajabusa 2 hlásí úspěch. Japonská sonda podruhé dosedla na asteroid

Japonská sonda Hajabusa 2 podruhé úspěšně dosedla na povrch asteroidu Ryugu. Jejím úkolem tentokrát bylo odebrat vzorky materiálu, který byl vyvržen při dubnovém vytváření umělého kráteru. O úspěchu mise na Twitteru informovala japonská kosmická agentura JAXA. Asteroid je momentálně od Země vzdálen zhruba 244 milionů kilometrů.

Vědci věří, že se při nynějším i prvním únorovém sestupu podařilo získat vzorky, které později budou moci prozkoumat. „Byl to úspěch, obrovský úspěch ve všech naplánovaných krocích,“ uvedl Takaši Kubota z mise Hajabusa 2 pro agenturu AP.

Už na počátku dubna vypálila japonská sonda dvoukilový měděný projektil, který na asteroidu vytvořil kráter, z nějž měla požadované vzorky odebrat. Jestli se jí ale na asteroid podaří podruhé dosednout, nebylo jasné.

Vedení mise zvažovalo konzervativní přístup, pokud by se totiž druhý sestup nepodařil a došlo k havárii, zpět na Zemi by Hajabusa 2 nedonesla ani vzorky z prvního odběru z února tohoto roku. Nakonec se ale JAXA rozhodla, že zariskuje a na povrch tělesa ji pošle.

Sonda ovšem nedosedla přímo do vyhloubeného kráteru, ale zhruba dvacet metrů od něj. Sestup k asteroidu zahájila už ve středu, těsně k povrchu se přiblížila v brzkých ranních hodinách ve čtvrtek. Vzorky horniny odebrala pomocí sběrné hubice, skrze níž se na okamžik dotkla povrchu asteroidu.

Jestli ale vzorky na Zemi skutečně doputují, není jasné. Nemají totiž k dispozici zařízení, které by potvrdilo přítomnost materiálu v úložném pouzdře. Zdali v tomto úkolu mise uspěla, se odborníci dozví až ke konci příštího roku, kdy se sonda vrátí k Zemi.

Vesmírem už Hajabusa 2 cestuje čtyři a půl roku. Loni v červnu dorazila k povrchu asteroidu Ryugu. Od té doby na něm vysadila kontejner s dvojicí robotů a také německý přistávací modul. Během tohoto léta má vypustit ještě druhý kontejner s dalším robotem.

  • Hajabusa znamená japonsky sokol stěhovavý.
  • Ryugu znamená dračí palác. V japonské mytologii to je mytický zámek, který leží pod hladinou. V lidové pohádce ho na zádech želvy navštíví rybář a vrátí se z něj se záhadnou krabicí. Podobně, jako se vrátí se vzorky Hajabusa 2.

Aktuální mise je už druhým projektem JAXA, který zkoumá asteroidy a sbírá z nich vzorky. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled