Rok 2016 přinesl v astronomii i astrofyzice celou řadu převratných objevů. Ale také lidstvu ukázal, že velké cesty do vesmíru budou hodně náročné.
Gravitační vlny i vesmírné katastrofy: Největší astronomické události roku 2016
Prakticky hotový je nástupce Hubbleova teleskopu, potvrdila se obecná teorie relativity a blízko naší sluneční soustavy vědci našli planetu, na které by se teoreticky mohl udržet život. Objevování vesmíru přineslo letos řadu úspěchů a slibných projektů - ale i několik zklamání.
Podívejte se na analýzu Martina Tyburce z vědecké redakce České televize:
Astronomické události roku 2016 vysvětluje Martin Tyburec (zdroj: ČT24)
Gravitační vlny potvrzují starou teorii
Díky tomuto objevu z února 2016 teď už víme jistě, že Einstein měl ve své obecné teorii relativity pravdu – gravitace skutečně ohýbá časoprostor. Dokázat se to povedlo díky srážce dvou černých děr, která se odehrála více než miliardu světelných let od Země.
Horizont k zachycení gravitačních vln (zdroj: ČT24)
Následky této extrémní události vědci zachytili pomocí nejpřesnějšího měřiče vzdáleností na světě – detektoru zvaného LIGO. Jde o dva na sebe kolmé čtyřkilometrové tunely, jejichž délku velmi přesně měří laserový paprsek, který se odráží tam a zpět. A právě téměř neznatelná odchylka ve výsledcích měření dokázala, že tunely se vlivem gravitační vlny mírně smrskly a opět roztáhly.
Webbův teleskop uvidí stvoření
Přiblížilo se dokončení nástupce Hubbleova dalekohledu, kterým má být teleskop Jamese Webba. Díky němu budeme moci dohlédnout vlastně až na počátek vesmíru. Čím lepší dalekohled, tím dál se dívá v prostoru ale i v čase. K dispozici ovšem samozřejmě díky němu budou i mnohem kvalitnější snímky bližších těles.
Na daleký výlet do kosmu se chystá Webbův teleskop (zdroj: ČT24)
NASA v listopadu dokončila optickou část teleskopu: Její hlavní částí je soustava osmnácti naprosto přesných zrcadel, které dohromady vytvoří plochu o průměru 6,5 metru. Hubbleův teleskop má pro porovnání ani ne 2 a půl metru. Ačkoli je dílo za skoro 9 miliard dolarů už prakticky hotové, do vesmíru vyrazí až v roce 2018, mezitím musí projít řadou testů. „Webbův dalekohled nebude na té takzvané nízké oběžné dráze, čili nebude k němu možná žádná servisní mise, která by byla schopná opravit cokoli. Bude ve vzdálenosti 1,5 milionů kilometrů od země v takzvaném libračním bodě soustavy Země – Slunce,“ uvedl Pavel Suchan, mluvčí Astronomického ústavu AV ČR.
Země 2.0 je za rohem
V létě zaujala veřejnost zpráva o objevu planety Proxima b, která se nachází v systému Alpha Centauri – tedy v nejbližší možné sluneční soustavě. Mohl by tam skutečně být život, zněla tehdy otázka. Planetu přibližně o velikosti Země objevila soustava teleskopů Evropské jižní observatoře v Chile. Kolem červeného trpaslíka Proxima Centauri obíhá ve vzdálenosti asi 4,2 světelných let od Země. Pokud jde o planety mimo naši sluneční soustavu, dá se říci, že blíž už být nemohla. Cesta tam by přesto se současnými technologiemi trvala desítky tisíc let.
Exoplaneta u Proximy Centauri: rozhovor s astronomem Petrem Kabathem (zdroj: ČT24)
Přesto se už objevily plány na to, jak tam doletět během jednoho lidského života. S takovou ambiciózní vizí přišel ruský miliardář Yuri Milner společně s astrofyzikem Stephenem Hawkingem a zakladatelem Facebooku Markem Zuckerbergrem. Podle nich by se k Alpha Centauri dalo dostat za 20 let. Miniaturní automatickou sondu by tam dostala plachta urychlená ze Země laserem až na 20 procent rychlosti světla. Technicky to však zatím není možné a i samotná iniciativa se zaměřuje především na hledání jednotlivých nezbytných technických řešení.
Miliardáři míří do vesmíru
Loňský rok se vůbec nesl ve znamení miliardářů, jejichž soukromé společnosti se snaží zapojit do průzkumu vesmíru. Zakladatel firmy SpaceX Elon Musk vyhlásil, že by se chtěl v roce 2018 vydat na Mars. Muskova společnost už teď pomocí lodí Dragon zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici – a právě na základě této lodi by se Musk chtěl dostat na Mars.
BEZ KOMENTÁŘE: Výbuch rakety SpaceX (zdroj: APTN)
Jak SpaceX tak konkurenční Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose také usilovně pracují na vývoji vícekrát použitelných raketových nosičů. Ty by měly umět po použití znovu přistát na Zemi. Obě společnosti přitom přistání svých raket letos úspěšně otestovaly, raketa Falcon 9 dokonce přistála na plošině plovoucí v oceánu.
Rok velkých neúspěchů
Rok 2016 současně naznačil, že s dobýváním vesmíru to nebude zase tak jednoduché. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v září nečekaně explodovala při rutinním testu motorů. Nezdary se ale nevyhnuly ani kosmickým agenturám: Rusům v prosinci po startu explodovala zásobovací loď Progress mířící k ISS a Evropská kosmická agentura zase přišla v říjnu na Marsu o přistávací modul Schiaparelli. Počítač tehdy předčasně spustil přistávací sekvenci a modul na povrch narazil rychlostí asi 540 kilometrů v hodině.
Evropský konkurent GPS přichází
Úspěšně naopak na konci roku začaly fungovat některé služby nového evropského navigačního systému Galileo. Evropská kosmická agentura v listopadu na oběžnou dráhu vypustila další čtyři satelity tohoto systému, takže už jich tam je rovných 18. A to byl dostatečný počet na to, aby Evropská komise 15. prosince oficiálně oznámila, že končí zkušební provoz a lidé mohou začít přesnější a dostupnější navigaci používat.
Kromě této nekódované veřejné služby začínají fungovat i další dvě: Takzvaná veřejně regulovaná služba je určená především pro armády a bezpečnostní složky a pátrací záchranná služba pomůže lépe lokalizovat osoby ztracené v horách nebo na moři. Většina telefonů, které to budou podporovat, však na trh přijde až roku 2017. Ty současné to zřejmě budou podporovat také po novém roce, ale teprve poté, co přijde update.