Rajčata jsou skvělým zdrojem vitamínů a vlákniny, špatně se ale pěstují v menším množství a na malém prostoru. Vědci proto nyní upravili keříková rajčata tak, aby rostla co nejlépe právě v omezených podmínkách, například v malých nádobách ve městech.
„Už řadu let jsme věděli, že můžeme upravovat specifické geny, abychom kontrolovali růst rostlin a aby se tak staly kompaktnějšími,“ uvedl Zachary Lippman, biolog z Cold Spring Harbor Laboratory v New Yorku. „Ale trvalo to dlouhou dobu, než jsme pochopili, jak tyto vlastnosti zkombinovat do drobné rostliny s vysokým výnosem,“ dodal. Jeho výzkum vyšel v odborném časopise Nature Biotechnology.
„Všechny kvetoucí rostliny mají univerzální systém genů, který kóduje hormony. Ten jim říká, že rostlina musí přestat s růstem listů, ale musí začít s růstem květů,“ popsal vědec. V přírodě jsou tato opatření velmi dobře vyvážená.
V zemědělství je ale důležítá právě fáze, kdy rostlina kvete. Během ní vznikají části, které pak člověk konzumuje. Lippmanův výzkum se proto zaměřil právě na urychlení a posílení této fáze.
Jeho týmu se podařilo odhalit sérii genů, které je třeba upravit. Dva z nich řídí rychlost květu a tvorby plodů, ten poslední zase ovládá velikost rostliny. Vědci pomocí „genetických nůžek“ CRISPR-Cas9 tyto geny vypnuli a vytvořili tím drobné keříčky rajčat, které plodily cherry rajčátka za méně než čtyřicet dní. Tento proces je vlastně jen výrazným urychlením klasického šlechtění.
Geneticky modifikovaná budoucnost
Podle autorů výzkumu jsou tato upravená rajčata ideální k pěstování ve městech: jsou kompaktní, mají vysoké výnosy a dají se pěstovat vlastně kdekoliv, není třeba velkých záhonů či polí.
Provedený výzkum je značně univerzální, upravovaný genetický proces je totiž podobný i u dalších rostlin. Řada zemědělských plodin by se tak v budoucnu dala snadněji pěstovat v městském prostředí.
