Galapágy bojují o přežití. Aktivisté je zachraňují soukromou rezervací

Na odlehlém ekvádorském souostroví Galapágy v Tichém oceánu vznikne první soukromá přírodní rezervace. Ochránci přírody vybrali ve sbírce 1,75 milionu dolarů na koupi pozemku o rozloze zhruba 230 hektarů. Krajinu na souostroví tím chtějí uchránit před výstavbou turistických středisek.

Koupě pozemku na nejvýchodnějším ostrově Galapág San Cristóbalu, kam v roce 1835 zamířil i přírodopisec Charles Darwin, se uskuteční již tento týden. Další část pozemku o rozloze 128 hektarů chtějí aktivisté koupit v březnu.

„Kolem Galapág existuje taková představa, že souostroví je divočina ve stylu Robinsona Crusoea,“ řekl Paul Salaman, šéf neziskové ekologické skupiny Rainforest Trust, která sbírku organizovala. „Ve skutečnosti je ale (souostroví) zdevastované,“ dodal.

Invazivní rostliny ničí Galapágy

Ochránci přírody nyní začnou obnovovat pozemek do jeho přírodní podoby. Krajinu ostrovů totiž ničí více než pět set rostlinných druhů, které nejsou původem z Galapág, mimo jiné například australský eukalyptus. Ostrovy tak podle přírodovědců bojují o přežití.

Ochránit chtějí aktivisté také kriticky ohroženého galapážského buřňáka a pěnkavku bledou. Oba ptáci jsou galapážskými endemity, tedy druhy, které se vyskytují pouze na tomto souostroví.

Nahrávám video

Ekvádorská vláda v roce 1959 schválila zákon, který označil souostroví za národní park. Nařízení se ale netýká těch oblastí, které již vlastnili kolonialisté. Podle ochránců přírody se tak zákon týká celkem 97 procent ostrovů.

Souostroví se potýká s masami turistů, ročně Galapágy navštíví 245 000 lidí. Podle místních úřadů je to maximální možný počet, aniž by byl ohrožen ekosystém ostrovů. Koupí pozemků tak chtějí aktivisté zabránit, aby zde developeři vystavěli další hotely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 11 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 18 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 20 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...