Fukušimské krávy z města duchů slouží vědě. Radioaktivitu zvládají bez následků

Krávy pasoucí se na svěžích zelených pláních u opuštěného japonského města Namie zaslechnou povědomý rachot auta místního farmáře a začnou se shlukovat. Tentokrát je ale nečeká krmení.

 Místo toho budou zvířatům změřeny hodnoty radioaktivních látek v těle, aby se zjistilo, nakolik jsou ovlivněny pobytem v prostředí, kde radiace patnáctkrát přesahuje bezpečné hodnoty. Pastvina těchto krav se totiž nachází poblíž Fukušimy, kde zemětřesení a následná přívalová vlna tsunami poškodily v roce 2011 místní jadernou elektrárnu, píše agentura AP.

Oblast kdysi bývala zemědělským rájem s více než 3500 kusy dobytka a dalších domácích zvířat. Farmáři, kteří odmítli uposlechnout vládní nařízení pozabíjet své krávy, dál krmí a pečují o asi 200 zvířat. Stádo ale není chováno k využití v potravinářském průmyslu; nyní slouží vědě.

Krávy jako lakmusový papírek

Výzkumníci přijíždějí každé tři měsíce na toto místo nacházející se ve dvacetikilometrové zóně kolem jaderné elektrárny, kde se roztavila jádra tří reaktorů. Je to vůbec první studie na velkých savcích, kteří jsou dlouhodobě vystaveni nízké úrovni radiace.

Když udržujeme krávy naživu pro výzkumné účely, můžeme předat závěry studie dalším generacím a nezanecháme tak po sobě jen negativní dědictví.
Fumikazu Watanabe
farmář z okolí Fukušimy

Místní farmáři nechovali dobytek na maso, ale jsou to šlechtitelé, kteří mají ke svým zvířatům blízký vztah. Jednají s kravami téměř jako s dětmi, dokonce jim dávají i jména. Výzkum týkající se dopadů radioaktivity jim poskytuje důvod ponechat milovaná zvířata naživu a naději, že se do oblasti bude moci jednou zemědělství bez rizik vrátit. 

Lékaři a dobrovolníci odeberou kravám vzorky krve a moči a zkontrolují, zda nemají na těle bulky či zduřelé lymfatické uzliny. Vyšetření trvá u jedné krávy maximálně pět minut.

Namie, ležící 11 kilometrů severozápadně od elektrárny, je město duchů, které nebude obyvatelné ještě řadu let. Ale sedmapadesátiletý Fumikazu Watanabe dojíždí každý den na farmu, aby nakrmil 30 až 40 krav, které společně vlastní sedm zemědělců.

„Jaký by mělo smysl ty krávy pozabíjet?“ říká Watanabe v omšelé stáji, kde dříve zdravé krávy trávily noc a staraly se o svá telata. Kosti uhynulých zvířat jsou rozptýlené po celém okolí.

Špičkoví vědci u radioaktivních krav

Výzkumný tým vytvořený veterinářskými experty a odborníky na radioaktivní záření z univerzit Iwate, Tokai a Kitasato byl zřízen rok po jaderné katastrofě. Jeho členové jako dobrovolníci sbírají vzorky krve a moči a podrobují je testům.

V roce 2012 japonská vláda nařídila, aby byl všechen dobytek v uzavřené oblasti utracen. Obávala se toho, že se budou krávy dál množit a že zvířata vystavená radiaci nebudou mít žádnou tržní hodnotu.


Profesor veterinární medicíny a zemědělství Keidži Okada z univerzity Iwate uvedl, že vláda považovala za bezpředmětné zvířata studovat, protože krátce po katastrofě nebylo možné určit, jakým hodnotám radiace jsou vystavena.

Okada s tímto stanoviskem nesouhlasí. Podle něj získaná data pomáhají vědcům zjistit, zda se budou moci farmáři nakonec vrátit ke své práci v zasažených zónách.

„Neexistují žádné studie o zvířatech vystavených nízkým dávkám radiace a my netušíme, jaké výsledky získáme. Právě proto je potřeba krávy monitorovat,“ řekl.

Nečekaně pozitivní výsledky

Doposud není na vnitřních orgánech krav od Fukušimy patrná žádná zásadní změna a stejně je tomu i v případě jejich reprodukčních funkcí, prohlásil Okada. Je ale předčasné dělat nějaké závěry ohledně rakoviny štítné žlázy a leukémie, dodal.

Leukémie může být způsobena radiací, ale také ji mohou způsobit komáři, kteří roznášejí mezi kravami virus bovinní leukémie.

„I když odhalíme u krav leukémii, nebudeme vědět, jestli ji způsobila radiace nebo virus,“ uvedl Okada. „Cílem letošního výzkumu je, abychom byli schopni toto rozlišit,“ dodal.

Okada se svým týmem chce do března dospět k závěru, zda krávy zabíjí či postihuje nemocemi radioaktivní záření. Výzkum by měl také pomoci určit, jak by měli zemědělci jednat v případě, že by v budoucnu znovu došlo k podobnému úniku radioaktivních látek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 21 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.