Francouz podstoupil dvojí transplantaci obličeje. První novou tvář tělo odmítlo

Francouz Jérôme Hamon se stal prvním člověkem na světě, který má za sebou dvojí transplantaci obličeje. Informovala o tom francouzská média, kterým pacient poskytl rozhovor. První zákrok podstoupil nyní třiačtyřicetiletý Hamon v roce 2010 kvůli deformaci obličeje zaviněné genetickou chorobou, druhý letos v lednu. Tisku sdělil, že se cítí dobře a svou „novou totožnost“ okamžitě přijal.

Před novináře předstoupil v nemocnici s hladkým a nehybným obličejem, který dosud zcela nepřiléhal k lebce, uvedla agentura AFP. To se ale má podle lékařů časem spravit.

Hamon užívá imunosupresivní léky, které mají zabránit tomu, aby jeho organismus nový obličej odmítl jako po poslední operaci. „Nemůžu se dočkat, až s tím přestanu,“ řekl obtížně se vyjadřující Hamon s tím, že léčba ho již unavuje. Nemocnici od ledna neopustil.

Hamon před a po dvou transplantacích oblčeje
Zdroj: ČTK/AP

Obě transplantace provedl v pařížské nemocnici tým lékaře Laurenta Lantierieho. První operace byla zprvu považována za úspěšnou, což ale v roce 2015 změnila banální rýma. Hamon dostal antibiotika, která se nesnesla s jeho léky. V roce 2016 pak tělo začalo transplantovaný obličej odmítat.

Hamon byl dva měsíce „bez obličeje“

V létě 2017 byl Hamon hospitalizovaný a v listopadu mu lékaři museli transplantovaný obličej odebrat kvůli odumírajícím tkáním. Následující dva měsíce byl Hamon podle AFP „bez obličeje“ na jednotce intenzivní péče. Lékaři mezitím hledali vhodného dárce.

Anesteziolog Bernard Cholley francouzským médiím řekl, že celý zdravotnický tým v těchto těžkých chvílích, kdy měl Hamon místo obličeje živé maso, obdivoval jeho odvahu, odhodlání a sílu charakteru.

Dárcem se stal nakonec dvaadvacetiletý muž, který zemřel několik set kilometrů od Paříže. Po jeho smrti spustili lékaři rozsáhlou logistickou operaci - jeden den odpoledne odebrání obličeje mrtvému a ještě týž večer transport do Paříže. V noci byl Hamon operován.

První transplantaci obličeje provedli lékaři v roce 2005 u Francouzky Isabelle Dinoireové, od té doby jich podle AFP uskutečnili dalších 40.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 6 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
před 23 hhodinami

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...