Francouz podstoupil dvojí transplantaci obličeje. První novou tvář tělo odmítlo

Francouz Jérôme Hamon se stal prvním člověkem na světě, který má za sebou dvojí transplantaci obličeje. Informovala o tom francouzská média, kterým pacient poskytl rozhovor. První zákrok podstoupil nyní třiačtyřicetiletý Hamon v roce 2010 kvůli deformaci obličeje zaviněné genetickou chorobou, druhý letos v lednu. Tisku sdělil, že se cítí dobře a svou „novou totožnost“ okamžitě přijal.

Před novináře předstoupil v nemocnici s hladkým a nehybným obličejem, který dosud zcela nepřiléhal k lebce, uvedla agentura AFP. To se ale má podle lékařů časem spravit.

Hamon užívá imunosupresivní léky, které mají zabránit tomu, aby jeho organismus nový obličej odmítl jako po poslední operaci. „Nemůžu se dočkat, až s tím přestanu,“ řekl obtížně se vyjadřující Hamon s tím, že léčba ho již unavuje. Nemocnici od ledna neopustil.

Hamon před a po dvou transplantacích oblčeje
Zdroj: ČTK/AP

Obě transplantace provedl v pařížské nemocnici tým lékaře Laurenta Lantierieho. První operace byla zprvu považována za úspěšnou, což ale v roce 2015 změnila banální rýma. Hamon dostal antibiotika, která se nesnesla s jeho léky. V roce 2016 pak tělo začalo transplantovaný obličej odmítat.

Hamon byl dva měsíce „bez obličeje“

V létě 2017 byl Hamon hospitalizovaný a v listopadu mu lékaři museli transplantovaný obličej odebrat kvůli odumírajícím tkáním. Následující dva měsíce byl Hamon podle AFP „bez obličeje“ na jednotce intenzivní péče. Lékaři mezitím hledali vhodného dárce.

Anesteziolog Bernard Cholley francouzským médiím řekl, že celý zdravotnický tým v těchto těžkých chvílích, kdy měl Hamon místo obličeje živé maso, obdivoval jeho odvahu, odhodlání a sílu charakteru.

Dárcem se stal nakonec dvaadvacetiletý muž, který zemřel několik set kilometrů od Paříže. Po jeho smrti spustili lékaři rozsáhlou logistickou operaci - jeden den odpoledne odebrání obličeje mrtvému a ještě týž večer transport do Paříže. V noci byl Hamon operován.

První transplantaci obličeje provedli lékaři v roce 2005 u Francouzky Isabelle Dinoireové, od té doby jich podle AFP uskutečnili dalších 40.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 2 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 21 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...