Jedno z nejsilnějších zemětřesení, které kdy bylo zaznamenáno v kanadské Albertě, nezpůsobila příroda, ale s velkou pravděpodobností člověk. Konkrétně těžaři ropy a zemního plynu.
Frakování způsobilo silné zemětřesení, říká poprvé studie z Kanady
Těsně před šestou večer se začala třást země. Dne 30. listopadu 2022 zasáhlo poklidnou oblast Peace River v severozápadní Albertě zemětřesení o síle 5,6 stupně Richterovy škály. Lidé pocítili otřesy ve vzdálenosti více než 400 kilometrů, obyvatelé ani podniky nehlásili žádná zranění ani škody. Tři o něco menší zemětřesení zasáhla stejnou oblast znovu letos 16. března, necelý kilometr od loňského velkého. Do té doby zde nic takového neznali, proto se hned objevily spekulace, že by to mohlo souviset s těžbou.
GALERIE
Peace River
Energetické regulační orgány tehdy popsaly zemětřesení jako přirozenou tektonickou událost, ale nová analýza stanfordských geofyziků dokazuje, že otřesy s největší pravděpodobností vyvolala činnost ropného průmyslu – konkrétně likvidace odpadních vod hluboko pod zemí.
Vědci už dlouho spojují zemětřesení s takzvaným frakováním – což je způsob, jak se dá dostat z hornin dostat plyn nebo ropa. Velmi zjednodušeně: do břidličných hornin se pumpuje směs chemikálií, vody a písku, což ji rozbije a uvolní se z ní tak cenný uhlovodík ve formě tekutiny (ropa) nebo plynu (zemní plyn). Vědci našli řadu důkazů o tom, že tato činnost může souviset se slabšími otřesy půdy v jiných částech Alberty a Britské Kolumbie, tentokrát ale mají poprvé důkazy o tom, že frakování vedle k masivnímu zemětřesení. Výsledky podle nich mohou mít značné důsledky jak pro současnou i budoucí těžbu, ale možná také podzemní ukládání oxidu uhličitého – což by mohl být způsob, jak zmírnit změny klimatu.
„Zemětřesení o podobné síle jako v případě Peace River by mohla být ničivá, a dokonce smrtící, pokud by k nim došlo v obydlenějších oblastech,“ uvedl hlavní autor studie Ryan Schultz. „Je proto důležité, abychom pochopili mechanismy, které s tím souvisejí, a jak se vyhnout tomu, aby došlo k dalším podobným událostem.“
Hledá se viník
K posouzení původu zemětřesení na řece Peace použil stanfordský tým osvědčený přístup, který analyzuje podrobnosti a kontext seismických událostí, včetně lokalizace, hloubky, načasování, regionální historie zemětřesení v pozadí a záznamů o průmyslové činnosti.
Provoz v oblasti Peace River se soustřeďuje na těžbu husté, černé, lepkavé formy ropy známé jako bitumen.
- Živice neboli bitumen je souhrnné označení pro organické kapaliny, které jsou vysoce viskózní, černé barvy a zcela rozpustné v sirouhlíku.
- Nejčastější formy živic jsou asfalt a dehet.
Aby se tato dehtu podobná látka dala snadněji čerpat na povrch, vstřikují dělníci do podzemí obrovské množství horké vody. Ta se tam usazuje a časem se může mísit s těžkými kovy, uhlovodíky a nejrůznějšími škodlivými chemikáliemi. Likvidovat ji je složité, zatím se nejčastěji využívá její vtlačování do hlubších vrstev podzemí. A přesně tuto technologii použili těžaři i v Albertě.
Frakování kolem Peace River probíhá už desítky roků – asi od poloviny osmdesátých let dvacátého století. Od té doby těžaři dostali do podzemních hornin množství vody, které odpovídá asi 40 tisícům olympijských plaveckých bazénů.
Autoři studie konstatovali, že jejich výsledky spojily častá, menší zemětřesení s likvidací odpadních vod z těžby bitumenu za téměř deset let zpět. Podle nich to implikuje, že stejná příčina je spojená i se silným otřesem z listopadu 2022.
Klíčový důkaz přinesla satelitní pozorování, která ukázala dramatický 3,4centimetrový zdvih půdy v době listopadového zemětřesení. Ukázalo se, že tato výšková změna odpovídá seismickému pohybu podél dosud nezdokumentované zlomové linie – zlomu mezi obřími bloky hornin hluboko pod zemí, kde dochází k většině zemětřesení. Podle studie zvýšil velký objem vypouštěných odpadních vod tlak vody na zlom, oslabil ho a způsobil, že je náchylný k sesuvu.
Obavy z budoucnosti
Vědci varují, že podobná zemětřesení by se zde mohla odehrát i v dalších letech. Tato oblast je totiž místem, kde se vláda i průmysl snaží v příštích letech rozšířit výrobu vodíku a také by ji chtěli využít pro zachycování a ukládání uhlíku – současně musí pokračovat v likvidaci odpadních vod z ropných písků.
Autoři upozorňují, že jedna ze zvažovaných technologií by mohla být obzvlášť nebezpečná. Jde o postup, který by vyráběl ze zemního plynu „zelený vodík“ – odpadní oxid uhličitý by se pod tlakem vstřikoval do země. Jenže to by mohlo vést, podobně jako u vstřikování vody ke zvýšené seismicitě.