Florida do močálů vypustí tři čtvrtě miliardy geneticky upravených komárů. Místní protestují

Americké úřady definitivně schválily plány na vypuštění stovek milionů komárů do oblasti Florida Keys v letech 2021–⁠2022. Proti záměru přitom ostře vystupovaly skupiny odpůrců z řad environmentalistů i místních obyvatel.

Pilotní projekt pro floridské močály schválila letos v květnu vládní agentura EPA. Jeho cílem je otestovat v reálných podmínkách, jestli je možné využít geneticky vylepšené komáry k tomu, aby se omezilo jejich množství v přírodě. Druh komár tropický je totiž přenašečem celé řady smrtících chorob, jako je žlutá horečka, zika, horečka dengue nebo arbovirus chikungunya.

Vědci pro tento účel geneticky vytvořili komáry označené jako OX5034. V jejich DNA provedli několik změn, které zaručují, že budou plodit jen samičí potomky, kteří ale zahynou již v larválním stadiu –⁠ a to znamená, že nikdy nedorostou velikosti, kdy už sají krev a přenáší choroby.

Komáry vytvořila v laboratořích britská, Američany vlastněná, společnost Oxitec. Ta už dostala povolení využít je také na další lokalitě, v texaské Harris County.

EPA to schvalovala několik let, posuzovala přitom dopady jak na člověka, tak na přírodu. „Jde o skvělý vývoj, protože naše práce je výsledkem více než desetiletého přelomového výzkumu stovek úžasných lidí z mnoha zemí světa. Všichni chtějí chránit naše komunity před zikou, dengue, žlutou horečkou a dalšími chorobami, které komáři přenášejí,“ uvedl ředitel Oxitecu Grey Frandsen v tiskové zprávě.

„Experiment v duchu Jurského parku“

Za skvělý ho ale rozhodně nepovažují všichni. „S urgentní krizí, které čelí náš národ i stát Florida –⁠ pandemie koronaviru, rasová nespravedlnost, klimatická změna –⁠ naše úřady využily dolary daňových poplatníků na to, aby provedly experiment v duchu Jurského parku,“ kritizuje záměry Jaydee Hansonová, ředitelka organizace International Center for Technology Assessment and Center for Food Safety.

„Co by se mohlo pokazit? Nevíme, protože Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) protizákonně odmítla analyzovat environmentální rizika,“ dodává.

Proč takový risk?

Projekt, který zní jeho kritikům příliš riskantně, nicméně schválilo už sedm amerických vládních agentur. Představuje reakci na situaci před deseti lety, kdy se na Floridě objevily lokální případy horečky dengue –⁠ a úřady nedokázaly situaci vyřešit pomocí klasických osvědčených způsobů, jako jsou insekticidy.

Oxitec už tyto geneticky upravené komáry testoval i v „poli“, a to na Kajmanských ostrovech, v Panamě a Brazílii –⁠ všude podle vyjádření společnosti všechno fungovalo skvěle.
Autoři projektu se neobávají ani narušení potravinového řetězce na Floridě; komár tropický totiž tvoří jen asi jedno procento všech komárů v tomto prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 14 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 15 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled