Evropská unie chce pravidla pro roboty a umělé inteligence

Robotů přibývá a umělé inteligence vytlačují zaměstnance z řady oborů. Evropská unie se snaží najít odpověď na tento problém.

Umělá inteligence, autonomní vozidla a roboti, kteří se sami rozhodují. Evropská unie by měla začít pracovat na zákonech, které jasně určí pravidla pro jejich vývoj a používání. Například to, kdo bude zodpovědný za škody způsobené umělou inteligencí za volantem. K takovému kroku teď vyzval Evropský parlament.

Podívejte se na fotografie z výstavy robotiky:

„Je umělá inteligence svéprávná?“ Na tuto otázku se pokoušel odpovědět již před 100 lety Karel Čapek v dramatu RUR. Na spisovatele, který dal světu slovo robot, se teď výslovně odkazuje tato 23stránková zpráva Evropského parlamentu. 

Příklad z české silnice

Mladoboleslavská automobilka Škoda už má experimentální model vozu Škoda Superb Caesar, podobně jako většina jejích konkurentů totiž pracuje na voze, který se více či méně řídí sám. Petr Kristl, vedoucí vývoje asistenčních systémů Škoda Auto vysvětluje: „Caesar umí sám zaparkovat a taky je možné ho při tom dálkově ovládat. Vždy ale dohlíží člověk, který má při případné nehodě odpovědnost. Pro použití skutečně autonomního vozu na silnici chybí v Evropě jednotná pravidla.“ 

Nahrávám video

Europoslanci nyní vyzvali Evropskou komisi, aby to začala řešit. Libor Přeučil, vedoucí laboratoře inteligentní a mobilní robotiky (Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT) popisuje, proč je to tak důležité: „Někdy se z pohledu člověka nebo právního systému existujícího může chovat neodpovídajícím způsobem. Je těžko říci, kdo je za to zodpovědný.“ 

Témat je ale ve zprávě EU víc. Mohl by se určit občanskoprávní statut robotů, uvažuje se o povinném pojištění anebo o nutném vypínacím tlačítku.

Europoslanec Pavel Svoboda /KDU-ČSL/, předseda právního výboru Evropského parlamentu), dodává: „Jsou tam například i otázky autorských práv. Jak je to s básničkou nebo skladbou, kterou složí robot?“

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Evropské zákony už teď zaostávají za těmi v USA. Tam se v některých státech smí autonomní vozidla testovat v provozu. A také už zavinila nehody. Jako první loni toto auto od Googlu. 

Deset zásadních bodů, které jsou ve zprávě:

  1. Vyzývá Komisi, aby navrhla jednotnou evropskou definici inteligentních autonomních robotů a jejich podkategorií, přičemž by vzala v potaz rysy, jimiž se inteligentní robot vyznačuje.
  2. Domnívá se, že zodpovědnost robotů je otázkou velkého významu, kterou je třeba řešit na úrovni EU, neboť pouze tak bude možné zajistit v celé Evropské unii stejnou úroveň transparentnosti, jednoty a právní jistoty ve prospěch spotřebitelů i podniků.
  3. Domnívá se, že jakmile by byla zjištěna strana, která nese konečnou odpovědnost, odpovědnost této strany by byla v zásadě úměrná skutečnému rozsahu příkazů daných robotovi a míře jeho autonomie. Platilo by tedy, že čím má robot větší schopnost učení nebo vyšší autonomii, tím nižší by měla být odpovědnost těchto stran – a čím déle trvá „výuka“ robota, tím by měla být odpovědnost jeho „učitelů“ větší.
  4. Domnívá se, že by měl být zaveden systém registrace pokročilých robotů, a vyzývá Komisi, aby stanovila kritéria pro klasifikaci robotů s cílem určit, kteří roboti by měli být registrováni.
  5. Je třeba vypracovat kritéria pro „duševní tvorbu“ u děl, na něž lze uplatnit autorská práva a jejichž autory jsou počítače nebo roboti.
  6. Domnívá se, že je zapotřebí etický rámec pro vývoj, výrobu a používání robotů.
  7. Domnívá se, že automobilový průmysl akutně potřebuje evropská a světová pravidla k zajištění přeshraničního rozvoje automatických vozidel, má-li být plně rozvinut jejich ekonomický potenciál a mají-li mít technologické trendy pozitivní účinky.
  8. Poukazuje na značný potenciál robotiky v oblasti oprav a kompenzace poškozených orgánů a životních funkcí lidí, ale také na složité otázky týkající se zejména možností vylepšování lidského těla. Požaduje, aby nemocnice a ostatní zdravotnická zařízení zřizovaly komise pro etiku robotiky, které by posuzovaly neobvyklé a složité etické problémy ovlivňující léčbu a péči o pacienty a pomáhaly při jejich řešení; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly pokyny, které by napomáhaly zřizování a fungování těchto komisí.
  9. Vyzývá Komisi, aby začala důsledněji monitorovat trendy zaměstnanosti a zaměřila se přitom zvláště na tvorbu a zánik pracovních míst v různých oblastech či oborech s cílem zjistit, ve kterých oblastech místa vznikají a ve kterých naopak zanikají v důsledku většího používání robotů.
  10. Konstruktéři robotů by podle návrhu měli mimo jiné zajistit, aby byli roboti při své interakci s člověkem rozpoznatelní jakožto roboti. Všichni roboti by měli být vybavení jednoznačnými mechanismy umožňujícími vypnutí, které by měly být v souladu s rozumnými konstrukčními cíli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 50 mminutami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...