Evropa jde v Muskových stopách: Firmy se spojily, aby vyvinuly novou generaci baterií

Evropské firmy zakládají alianci na vývoj nové generace baterií. Cílem je dohnat Asii a Spojené státy, které do technologie baterií investují mnohem větší prostředky než státy Evropské unie.

Francouzský výrobce baterií Saft, který je součástí energetické skupiny Total, založil s evropskými partnery alianci pro výzkum, vývoj a výrobu nové generace baterií. Jde o součást evropského úsilí vyvinout výrobu baterií, která by byla s to konkurovat výrobcům z Asie a z USA, uvedla agentura Reuters. Partnery jsou další velké společnosti, které se tomuto segmentu věnují – německé firmy Siemens a Manz a belgická Solvay.

Evropská komise loni v říjnu vyzvala představitele průmyslu, aby vytvořili konsorcium, které by Unie finančně podpořila a které by ve vývoji baterií dostihlo Spojené státy a Asii.
Saft nyní oznámil, že Siemens, Solvay a Manz se zavázaly ke spolupráci v oblasti materiálů, vybavení a digitalizace průmyslových procesů. Partnerství zaměřené na vývoj nové generace lithium-iontové a polovodičové technologie chce pokrývat poptávku na trhu elektromobilů i zařízení pro skladování energie v železničním, námořním, leteckém a dalších sektorech.
Firmy se zavázaly spolupracovat v příštích sedmi letech, jejich aliance není uzavřená.

Evropa i svět vsází na baterie

Nejde o jediný projekt věnovaný technologii baterií, který v Evropě v současné době vzniká. V polovině února podpořila Evropská investiční ambiciózní záměr společnosti Northvolt, která plánuje výstavbu obrovského závodu na výrobu baterií ve Švédsku. Investory v tomto projektu jsou společnosti Stena, VattenFall nebo Vinnova – to vše ve spolupráci se Švédskou energetickou agenturou.

Měla by vyrůst ve Švédsku, ve městě Skellefteå. Továrna má být dokončena roku 2023, kdy by měla být schopná dodávat ročně baterie s energií 32 GWh – bude tedy jen trošku menší než továrna Elona Muska.

Svět jde ve stopách Elona Muska

Elon Musk (*28. června 1971, Jihoafrická republika) je americký podnikatel. Spoluvlastnil internetový platební systém PayPal, založil kosmickou společnost SpaceX a spoluzaložil a jako výkonný ředitel vede automobilku Tesla Motors. Zároveň je předsedou společnosti SolarCity, která se v USA zabývá instalací solárních panelů pro domy a chce spustit systém superrychlých vlaků Hyperloop.

Elon Musk
Zdroj: Reuters/Mario Anzuoni

Právě americký miliardář Musk totiž dokončuje zatím největší plánovaný závod na baterii; má se jmenovat Gigafactory a staví se od června 2014 v průmyslové zóně Tahoe Reno v okrese Storey v Nevadě. Až bude továrna roku 2020 dokončena, měla by dodávat baterie s energií 35 GWh ročně – to by mohlo až zdvojnásobit současnou kapacitu výrobních závodů na baterie. U zahájení výstavby byl i Švéd Peter Carlsson, který v té době pro Teslu pracoval jako manažer nákupu – nyní těchto znalostí využil a založil výše zmíněnou společnost Northvolt.

Muskovi se daří s bateriemi prorážet i na zahraničích trzích. V listopadu 2017 jeho společnost Tesla dokončila v Austrálii instalaci největší litihiové baterie světa. Stomegawattový akumulátor má zajistit ochranu před blackouty, neboli masivními výpadky elektřiny, a ukládat přebytečnou energii z větrných elektráren. 

Lithium-iontový akumulátor má výkon 100 MW, což je dostatek na hodinový provoz asi 30 000 domácností, tedy středně velkého města. Pokud by šlo o nouzový stav a byly zapojeny jen některé přístroje, vydržela by elektřina z této baterie na delší dobu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 18 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...