Emise oxidu uhličitého z energetiky loni dosáhly maxima. Byly ale nižší, než experti předpokládali

Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou se v loňském roce zvýšily o 0,9 procenta na dosavadní maximum 36,8 miliardy tun. A to i přesto, že více čistých technologií, jako jsou elektromobily nebo produkce elektřiny ze slunce, pomohlo omezit dopady zvýšené spotřeby uhlí a ropy. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Emise z uhlí loni stouply o 1,6 procenta, protože řada zemí se po ruské invazi na Ukrajinu a následném snížení dodávek ruského plynu do Evropy obrátila k tomuto palivu, které je považováno za jedno z nejvíce znečišťujících.

Emise z ropy vzrostly o 2,5 procenta, ale zůstaly pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. Přibližně polovina nárůstu emisí spojených s ropou byla způsobena zvýšením letecké dopravy, která se zotavila z minima v době pandemie.

Ke zvýšení objemu emisí souvisejících s energetikou přispěla také nižší produkce elektřiny z jaderných elektráren a extrémní povětrnostní jevy, včetně vlny veder. Celkové emise částečně kompenzoval nárůst obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny, opatření v oblasti energetické účinnosti a také elektromobily. Díky tomu se podařilo zabránit dalším 550 milionům tun emisí.

Změna v emisích CO2 podle regionu a sektoru
Zdroj: IEA

Lepší, než se čekalo

IEA upozornila, že tento nárůst je menší než šestiprocentní nárůst emisí z energetiky, který agentura zaznamenala v roce 2021, což je skok, který přišel na základě oživení po pandemii.

Mnozí odborníci se přitom obávali, že prudce rostoucí cena plynu by mohla tlačit země zpět k využívání uhlí, které má mnohem vyšší emise uhlíku. Zdá se ale, že obnovitelné zdroje energie byly velkým přínosem, protože země se rozhodly pro solární a větrnou energii a podpořily zavádění tepelných čerpadel a elektromobilů. K úsporám energie v celé EU přispěl také mírný začátek evropské zimy.

Podle vědců bude v příštích letech nutné emise ještě výrazně snížit, hlavně ty pocházející ze spalování fosilních paliv, pokud mají být splněny cíle pro omezení globálního růstu teplot a pokud se má zabránit nekontrolovatelné změně klimatu. Emise by měly klesat o sedm procent ročně.

Globální emise CO2 z energetiky a průmyslu a jejich roční změny, 1900–2022
Zdroj: IEA

Fosilní giganti mají rekordní zisky

„Stále ale vidíme, že emise z fosilních paliv se zvyšují, což brání úsilí o splnění světových cílů v oblasti klimatu,“ varoval generální ředitel IEA Fatih Birol.

Zpráva přichází jen několik týdnů poté, co velcí producenti fosilních paliv, jako jsou firmy Chevron, ExxonMobil a Shell, oznámili rekordní zisky. Společnost BP také ustoupila od plánů na snížení těžby ropy a plynu a snížení emisí, podotkla agentura Reuters.

„Mezinárodní a nadnárodní producenti fosilních paliv dosahují rekordních tržeb. Musejí také převzít svůj díl odpovědnosti,“ zdůraznil Birol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled