Emise oxidu uhličitého z energetiky loni dosáhly maxima. Byly ale nižší, než experti předpokládali

Globální emise oxidu uhličitého související s energetikou se v loňském roce zvýšily o 0,9 procenta na dosavadní maximum 36,8 miliardy tun. A to i přesto, že více čistých technologií, jako jsou elektromobily nebo produkce elektřiny ze slunce, pomohlo omezit dopady zvýšené spotřeby uhlí a ropy. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Emise z uhlí loni stouply o 1,6 procenta, protože řada zemí se po ruské invazi na Ukrajinu a následném snížení dodávek ruského plynu do Evropy obrátila k tomuto palivu, které je považováno za jedno z nejvíce znečišťujících.

Emise z ropy vzrostly o 2,5 procenta, ale zůstaly pod úrovní z doby před pandemií covidu-19. Přibližně polovina nárůstu emisí spojených s ropou byla způsobena zvýšením letecké dopravy, která se zotavila z minima v době pandemie.

Ke zvýšení objemu emisí souvisejících s energetikou přispěla také nižší produkce elektřiny z jaderných elektráren a extrémní povětrnostní jevy, včetně vlny veder. Celkové emise částečně kompenzoval nárůst obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny, opatření v oblasti energetické účinnosti a také elektromobily. Díky tomu se podařilo zabránit dalším 550 milionům tun emisí.

Změna v emisích CO2 podle regionu a sektoru
Zdroj: IEA

Lepší, než se čekalo

IEA upozornila, že tento nárůst je menší než šestiprocentní nárůst emisí z energetiky, který agentura zaznamenala v roce 2021, což je skok, který přišel na základě oživení po pandemii.

Mnozí odborníci se přitom obávali, že prudce rostoucí cena plynu by mohla tlačit země zpět k využívání uhlí, které má mnohem vyšší emise uhlíku. Zdá se ale, že obnovitelné zdroje energie byly velkým přínosem, protože země se rozhodly pro solární a větrnou energii a podpořily zavádění tepelných čerpadel a elektromobilů. K úsporám energie v celé EU přispěl také mírný začátek evropské zimy.

Podle vědců bude v příštích letech nutné emise ještě výrazně snížit, hlavně ty pocházející ze spalování fosilních paliv, pokud mají být splněny cíle pro omezení globálního růstu teplot a pokud se má zabránit nekontrolovatelné změně klimatu. Emise by měly klesat o sedm procent ročně.

Globální emise CO2 z energetiky a průmyslu a jejich roční změny, 1900–2022
Zdroj: IEA

Fosilní giganti mají rekordní zisky

„Stále ale vidíme, že emise z fosilních paliv se zvyšují, což brání úsilí o splnění světových cílů v oblasti klimatu,“ varoval generální ředitel IEA Fatih Birol.

Zpráva přichází jen několik týdnů poté, co velcí producenti fosilních paliv, jako jsou firmy Chevron, ExxonMobil a Shell, oznámili rekordní zisky. Společnost BP také ustoupila od plánů na snížení těžby ropy a plynu a snížení emisí, podotkla agentura Reuters.

„Mezinárodní a nadnárodní producenti fosilních paliv dosahují rekordních tržeb. Musejí také převzít svůj díl odpovědnosti,“ zdůraznil Birol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
před 3 hhodinami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
před 6 hhodinami

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 7 hhodinami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 23 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
včera v 12:26

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
včera v 10:00

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
včera v 06:40
Načítání...