Každé sedmé dítě žije v oblastech, kde hodnoty toxického znečištění šestkrát přesahují doporučované normy. Celkem se to týká 300 milionů dětí po celém světě, popisuje nová zpráva UNICEF.
Tyto výsledky přicházejí jen týden před zahájením klimatických rozhovorů COP 22 v Marrákeši a ukazují, která místa na planetě jsou pro děti nejvíce riziková. UNICEF bude tlačit na světové vůdce, aby se pokusili co nejrychleji omezit úrovně znečištění v těch nejohroženějších místech světa.
- Tzv. hematoencefalická bariéra je označení pro bariéru, která odděluje vnitřní prostředí mozku od cévního systému v těle a umožňuje jen omezený transport látek mezi mozkovou tkání a krví.
„Znečištění ovzduší je jedním z hlavních faktorů, které každoročně přispívají k úmrtí asi 600 000 dětí ve věku pod pět let. A ohrožuje životy a budoucnost milionů dalších, “ uvedl výkonný ředitel UNICEF Anthony Lake. „Látky, které způsobují znečištění, nejen poškozují dětské plíce, které se teprve vyvíjejí, ale také pronikají bariérou v jejich mozcích a ohrožují jejich zdravý vývoj. Žádná společnost si nemůže dovolit znečištění vzduchu.“
Dvě miliardy dětí v ohrožení
Satelitní snímky prokazují, že asi 2 miliardy dětí žijí v oblastech, kde venkovní znečištění překračuje hranice doporučované Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Nejhůře jsou postižené jižní Asie, kde v těchto oblastech žije asi 620 milionů dětí, na druhém místě skončila Afrika s 520 miliony dětmi a východní Asie, kde takových dětí žije 450 milionů. Nejčastějšími faktory, jež znečištění způsobují, jsou automobily, nadměrné spalování fosilních paliv, prach a spalování odpadu.
Studie zkoumá také negativní vliv znečištění uvnitř obývacích prostor; to má na svědomí nejčastěji topení odpadem a používání dřeva pro topení a vaření. Týká se to především chudých městských oblastí světa.
Oba tyto faktory vedou společně ke vzniku zápalů plic a dalších chorob dýchacího systému, jež jsou příčinou každého desátého úmrtí děti ve věku pod pět let. Z této studie vyplývá, že právě znečištění vzduchu je jedním z největších rizik pro dětské zdraví.
Děti jsou podle studie UNICEF na všechny druhy znečištění výrazně citlivější, zejména proto, že jejich plíce, mozky a imunitní systém se teprve vyvíjejí a nejsou tedy tak odolné jako stejné orgány dospělých osob. Děti a dospívající také dýchají rychleji než dospělí; proto jim plícemi „proteče“ více vzduchu než dospělým. Navíc děti více trpí všemi projevy chudoby, která se právě v nejvíce postižených oblastech nejintenzivněji projevuje.
UNICEF přichází se čtyřmi doporučeními:
- Omezit znečištění: Všechny země by se měly snažit dodržet normy WHO, aby tak zlepšily bezpečí dětí. Aby toho vlády dosáhly, měly by se snažit omezovat spalování fosilních paliv a více investovat do obnovitelných zdrojů energie.
- Zpřístupnit dětem přístup ke zdravotní péči: Lepší celkový zdravotní stav dětí, například intenzivnější proočkování, by měl zvýšit jejich schopnost odolávat nevhodným podmínkám.
- Minimalizovat vystavení dětí znečištění: zdroje znečištění, jako jsou továrny nebo dálnice, by neměly být umístěné v blízkosti škol nebo hřišť. Pro nás to sice zní zcela samozřejmě, ale v řadě zemí třetího světa to ještě ani zdaleka normální není.
- Monitorovat znečištění: K tomu podle UNICEF patří nejen samotné sledování toho, kde je vzduch momentálně nejvíce znečištěný, ale také lepší informování veřejnosti o jeho následcích.
Reálné projekty už pomáhají
UNICEF se sám snaží aktivně pomáhat v řadě praktických programů. Jedním z nich je například podpora ekologičtějších sporáků v Bangladéši, Zimbabwe a dalších státech. Významná je také snaha UNICEF, aby se více dětí v nejchudších částech světa dostalo k očkování.
Celou studii naleznete ZDE:
