Duševní pokles u žen nastává už po padesátce, naznačuje výzkum

Lehké zpomalení myšlení u žen přichází o něco dříve, než se biologové a lékaři dosud domnívali. První známky poklesu intelektuálních schopností se podle nové studie objevují už kolem padesátky.

Vědci z Kalifornské univerzity zjistili, že duševní schopnosti žen začínají klesat už po padesátce. Studie, která sledovala stejnou skupinu zdravých žen po dobu deseti let po menopauze, ukázala, že průměrný pokles schopnosti mentálního zpracování dat činil během desetiletého období pět procent.

Rychlost kognitivních procesů, která zahrnuje rychlost vnímání a reakcí, vykazovala průměrný pokles přibližně o jedno procento každé dva roky, paměť na slova pak klesala v průměru o jedno procento každých pět let.

Předchozí rozsáhlejší studie u žen ve středním věku tyto poklesy kognitivních schopností nedokázaly popsat s dostatečnou přesvědčivostí.

V této studii ale autoři vzali v úvahu i jeden z efektů, který může ovlivnit výsledky vědeckých výzkumů, ale často se na něj zapomíná. Tento efekt říká, že opakované vystavení nějakým testům může zlepšovat výsledek v nich.

Funguje to podobně například u IQ testů, kdy se lidé, kteří se v nich zkoušejí opakovaně, „naučí“, jak odpovídat, a jejich výsledky tak bývají vyšší. U kognitivních testů, které si jsou do značné míry dost podobné, to funguje podobně. Pokud jsou ženy rok co rok vystavované prakticky stejným otázkám, je logické, že se budou v typizovaných odpovědích po nějaké době zlepšovat – ale nebude to vypovídat o jejich celkovém stavu.

Podle nové studie tyto efekty celé roky maskovaly některé účinky přechodu do menopauzy. Když vědci tyto vlivy odstranili, lépe vynikl pokles ve dvou oblastech kognitivních funkcí – a to v rychlosti zpracování úkolů a ve slovní paměti.

Přesvědčivé výsledky

Vědci zkoumali údaje o více než dvou tisících zdravých ženách zařazených do americké studie SWAN (Study of Women's Health Across the Nation), které byly po několik let pravidelně testovány právě kvůli měření kognitivních změn. Ženám bylo v roce 1996, kdy se do studie zapsaly, kolem 40 let a byly sledovány každý rok až dva po průměrnou dobu 6,5 roku.

Výsledky jsou ale podle autorů vlastně pozitivní. Ženy po čtyřicítce a padesátce, které si všímají, že častěji zapomínají nebo si myslí, že pomaleji reagují, mohou pouze prožívat obvyklé stárnutí, analogické postupnému zpomalování fyzické reakční doby, rychlosti běhu, rychlosti metabolismu a dalším poklesům, které všichni zažíváme ve středním věku.

Nemusí to tedy souviset s některými obávanými neurodegenerativními nemocemi, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, zdůrazňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 4 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 14 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 16 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...