Duševní pokles u žen nastává už po padesátce, naznačuje výzkum

Lehké zpomalení myšlení u žen přichází o něco dříve, než se biologové a lékaři dosud domnívali. První známky poklesu intelektuálních schopností se podle nové studie objevují už kolem padesátky.

Vědci z Kalifornské univerzity zjistili, že duševní schopnosti žen začínají klesat už po padesátce. Studie, která sledovala stejnou skupinu zdravých žen po dobu deseti let po menopauze, ukázala, že průměrný pokles schopnosti mentálního zpracování dat činil během desetiletého období pět procent.

Rychlost kognitivních procesů, která zahrnuje rychlost vnímání a reakcí, vykazovala průměrný pokles přibližně o jedno procento každé dva roky, paměť na slova pak klesala v průměru o jedno procento každých pět let.

Předchozí rozsáhlejší studie u žen ve středním věku tyto poklesy kognitivních schopností nedokázaly popsat s dostatečnou přesvědčivostí.

V této studii ale autoři vzali v úvahu i jeden z efektů, který může ovlivnit výsledky vědeckých výzkumů, ale často se na něj zapomíná. Tento efekt říká, že opakované vystavení nějakým testům může zlepšovat výsledek v nich.

Funguje to podobně například u IQ testů, kdy se lidé, kteří se v nich zkoušejí opakovaně, „naučí“, jak odpovídat, a jejich výsledky tak bývají vyšší. U kognitivních testů, které si jsou do značné míry dost podobné, to funguje podobně. Pokud jsou ženy rok co rok vystavované prakticky stejným otázkám, je logické, že se budou v typizovaných odpovědích po nějaké době zlepšovat – ale nebude to vypovídat o jejich celkovém stavu.

Podle nové studie tyto efekty celé roky maskovaly některé účinky přechodu do menopauzy. Když vědci tyto vlivy odstranili, lépe vynikl pokles ve dvou oblastech kognitivních funkcí – a to v rychlosti zpracování úkolů a ve slovní paměti.

Přesvědčivé výsledky

Vědci zkoumali údaje o více než dvou tisících zdravých ženách zařazených do americké studie SWAN (Study of Women's Health Across the Nation), které byly po několik let pravidelně testovány právě kvůli měření kognitivních změn. Ženám bylo v roce 1996, kdy se do studie zapsaly, kolem 40 let a byly sledovány každý rok až dva po průměrnou dobu 6,5 roku.

Výsledky jsou ale podle autorů vlastně pozitivní. Ženy po čtyřicítce a padesátce, které si všímají, že častěji zapomínají nebo si myslí, že pomaleji reagují, mohou pouze prožívat obvyklé stárnutí, analogické postupnému zpomalování fyzické reakční doby, rychlosti běhu, rychlosti metabolismu a dalším poklesům, které všichni zažíváme ve středním věku.

Nemusí to tedy souviset s některými obávanými neurodegenerativními nemocemi, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, zdůrazňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...