Duševní pokles u žen nastává už po padesátce, naznačuje výzkum

Lehké zpomalení myšlení u žen přichází o něco dříve, než se biologové a lékaři dosud domnívali. První známky poklesu intelektuálních schopností se podle nové studie objevují už kolem padesátky.

Vědci z Kalifornské univerzity zjistili, že duševní schopnosti žen začínají klesat už po padesátce. Studie, která sledovala stejnou skupinu zdravých žen po dobu deseti let po menopauze, ukázala, že průměrný pokles schopnosti mentálního zpracování dat činil během desetiletého období pět procent.

Rychlost kognitivních procesů, která zahrnuje rychlost vnímání a reakcí, vykazovala průměrný pokles přibližně o jedno procento každé dva roky, paměť na slova pak klesala v průměru o jedno procento každých pět let.

Předchozí rozsáhlejší studie u žen ve středním věku tyto poklesy kognitivních schopností nedokázaly popsat s dostatečnou přesvědčivostí.

V této studii ale autoři vzali v úvahu i jeden z efektů, který může ovlivnit výsledky vědeckých výzkumů, ale často se na něj zapomíná. Tento efekt říká, že opakované vystavení nějakým testům může zlepšovat výsledek v nich.

Funguje to podobně například u IQ testů, kdy se lidé, kteří se v nich zkoušejí opakovaně, „naučí“, jak odpovídat, a jejich výsledky tak bývají vyšší. U kognitivních testů, které si jsou do značné míry dost podobné, to funguje podobně. Pokud jsou ženy rok co rok vystavované prakticky stejným otázkám, je logické, že se budou v typizovaných odpovědích po nějaké době zlepšovat – ale nebude to vypovídat o jejich celkovém stavu.

Podle nové studie tyto efekty celé roky maskovaly některé účinky přechodu do menopauzy. Když vědci tyto vlivy odstranili, lépe vynikl pokles ve dvou oblastech kognitivních funkcí – a to v rychlosti zpracování úkolů a ve slovní paměti.

Přesvědčivé výsledky

Vědci zkoumali údaje o více než dvou tisících zdravých ženách zařazených do americké studie SWAN (Study of Women's Health Across the Nation), které byly po několik let pravidelně testovány právě kvůli měření kognitivních změn. Ženám bylo v roce 1996, kdy se do studie zapsaly, kolem 40 let a byly sledovány každý rok až dva po průměrnou dobu 6,5 roku.

Výsledky jsou ale podle autorů vlastně pozitivní. Ženy po čtyřicítce a padesátce, které si všímají, že častěji zapomínají nebo si myslí, že pomaleji reagují, mohou pouze prožívat obvyklé stárnutí, analogické postupnému zpomalování fyzické reakční doby, rychlosti běhu, rychlosti metabolismu a dalším poklesům, které všichni zažíváme ve středním věku.

Nemusí to tedy souviset s některými obávanými neurodegenerativními nemocemi, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, zdůrazňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.