Duševní pokles u žen nastává už po padesátce, naznačuje výzkum

Lehké zpomalení myšlení u žen přichází o něco dříve, než se biologové a lékaři dosud domnívali. První známky poklesu intelektuálních schopností se podle nové studie objevují už kolem padesátky.

Vědci z Kalifornské univerzity zjistili, že duševní schopnosti žen začínají klesat už po padesátce. Studie, která sledovala stejnou skupinu zdravých žen po dobu deseti let po menopauze, ukázala, že průměrný pokles schopnosti mentálního zpracování dat činil během desetiletého období pět procent.

Rychlost kognitivních procesů, která zahrnuje rychlost vnímání a reakcí, vykazovala průměrný pokles přibližně o jedno procento každé dva roky, paměť na slova pak klesala v průměru o jedno procento každých pět let.

Předchozí rozsáhlejší studie u žen ve středním věku tyto poklesy kognitivních schopností nedokázaly popsat s dostatečnou přesvědčivostí.

V této studii ale autoři vzali v úvahu i jeden z efektů, který může ovlivnit výsledky vědeckých výzkumů, ale často se na něj zapomíná. Tento efekt říká, že opakované vystavení nějakým testům může zlepšovat výsledek v nich.

Funguje to podobně například u IQ testů, kdy se lidé, kteří se v nich zkoušejí opakovaně, „naučí“, jak odpovídat, a jejich výsledky tak bývají vyšší. U kognitivních testů, které si jsou do značné míry dost podobné, to funguje podobně. Pokud jsou ženy rok co rok vystavované prakticky stejným otázkám, je logické, že se budou v typizovaných odpovědích po nějaké době zlepšovat – ale nebude to vypovídat o jejich celkovém stavu.

Podle nové studie tyto efekty celé roky maskovaly některé účinky přechodu do menopauzy. Když vědci tyto vlivy odstranili, lépe vynikl pokles ve dvou oblastech kognitivních funkcí – a to v rychlosti zpracování úkolů a ve slovní paměti.

Přesvědčivé výsledky

Vědci zkoumali údaje o více než dvou tisících zdravých ženách zařazených do americké studie SWAN (Study of Women's Health Across the Nation), které byly po několik let pravidelně testovány právě kvůli měření kognitivních změn. Ženám bylo v roce 1996, kdy se do studie zapsaly, kolem 40 let a byly sledovány každý rok až dva po průměrnou dobu 6,5 roku.

Výsledky jsou ale podle autorů vlastně pozitivní. Ženy po čtyřicítce a padesátce, které si všímají, že častěji zapomínají nebo si myslí, že pomaleji reagují, mohou pouze prožívat obvyklé stárnutí, analogické postupnému zpomalování fyzické reakční doby, rychlosti běhu, rychlosti metabolismu a dalším poklesům, které všichni zažíváme ve středním věku.

Nemusí to tedy souviset s některými obávanými neurodegenerativními nemocemi, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, zdůrazňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 2 hhodinami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
včera v 09:00

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...