Duševní pokles u žen nastává už po padesátce, naznačuje výzkum

Lehké zpomalení myšlení u žen přichází o něco dříve, než se biologové a lékaři dosud domnívali. První známky poklesu intelektuálních schopností se podle nové studie objevují už kolem padesátky.

Vědci z Kalifornské univerzity zjistili, že duševní schopnosti žen začínají klesat už po padesátce. Studie, která sledovala stejnou skupinu zdravých žen po dobu deseti let po menopauze, ukázala, že průměrný pokles schopnosti mentálního zpracování dat činil během desetiletého období pět procent.

Rychlost kognitivních procesů, která zahrnuje rychlost vnímání a reakcí, vykazovala průměrný pokles přibližně o jedno procento každé dva roky, paměť na slova pak klesala v průměru o jedno procento každých pět let.

Předchozí rozsáhlejší studie u žen ve středním věku tyto poklesy kognitivních schopností nedokázaly popsat s dostatečnou přesvědčivostí.

V této studii ale autoři vzali v úvahu i jeden z efektů, který může ovlivnit výsledky vědeckých výzkumů, ale často se na něj zapomíná. Tento efekt říká, že opakované vystavení nějakým testům může zlepšovat výsledek v nich.

Funguje to podobně například u IQ testů, kdy se lidé, kteří se v nich zkoušejí opakovaně, „naučí“, jak odpovídat, a jejich výsledky tak bývají vyšší. U kognitivních testů, které si jsou do značné míry dost podobné, to funguje podobně. Pokud jsou ženy rok co rok vystavované prakticky stejným otázkám, je logické, že se budou v typizovaných odpovědích po nějaké době zlepšovat – ale nebude to vypovídat o jejich celkovém stavu.

Podle nové studie tyto efekty celé roky maskovaly některé účinky přechodu do menopauzy. Když vědci tyto vlivy odstranili, lépe vynikl pokles ve dvou oblastech kognitivních funkcí – a to v rychlosti zpracování úkolů a ve slovní paměti.

Přesvědčivé výsledky

Vědci zkoumali údaje o více než dvou tisících zdravých ženách zařazených do americké studie SWAN (Study of Women's Health Across the Nation), které byly po několik let pravidelně testovány právě kvůli měření kognitivních změn. Ženám bylo v roce 1996, kdy se do studie zapsaly, kolem 40 let a byly sledovány každý rok až dva po průměrnou dobu 6,5 roku.

Výsledky jsou ale podle autorů vlastně pozitivní. Ženy po čtyřicítce a padesátce, které si všímají, že častěji zapomínají nebo si myslí, že pomaleji reagují, mohou pouze prožívat obvyklé stárnutí, analogické postupnému zpomalování fyzické reakční doby, rychlosti běhu, rychlosti metabolismu a dalším poklesům, které všichni zažíváme ve středním věku.

Nemusí to tedy souviset s některými obávanými neurodegenerativními nemocemi, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, zdůrazňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...