Koprolity neboli zkameněné výkaly pravěkého archosaura jménem smok wawelski obsahují pozoruhodně velké množství úlomků kostí. Jejich nová analýza ukázala, že se tento tvor živil podobně jako dnešní hyeny.
Pro velké množství dnešních savců je častým způsobem potravy konzumace kostí. Získávají z nich nejen sůl, ale především kostní dřeň, která je nesmírně bohatá na živiny. Ale u archosaurů, blízkých příbuzných dinosaurů, bylo něco takového velmi výjimečné.
Většina těchto zvířat používala zuby ostré jako nože, aby s nimi vykusovala z kořisti kusy masa. Drcení kostí se u nich ovšem téměř nevyskytovalo.
Příšera z Krakova
Smok wawelski žil mnohem dříve než tyranosauři, po planetě se procházel přibližně před 200 miliony lety. Byl to vůbec největší archosaurus své doby. Jeho pozůstatky byly nalezené v jihopolské vesnici Lisowice. Jméno dostal podle polského výrazu pro draka, smok. Druhové jméno symbolizuje krakovský kopec Wawel, na němž leží stejnojmenný hrad.
Podle legend tu měl žít drak, který zabíjel místním dobytek. Zabít se ho podařilo až legendárnímu vojvodovi Krokovi, podle něhož dostal Krakov jméno. Některé legendy říkají, že je to ten stejný Krok, který byl předkem naší kněžny Libuše.
- Polské slovo smok, tedy drak, pochází ze stejného základu (od výrazu plížit se) jako slovo Smaug, tedy česky Šmak, což je jméno draka z Hobita od J. R. R. Tolkiena. Navíc je to i původ jména Sméagol, od kterého je odvozeno jméno další postavy, Gluma, z téže knihy.
Smok wawelski opravdu mytického draka musel připomínat. Měřil na délku asi šest metrů, jen jeho lebka měla nejméně půl metru. Paleontologové si nejsou jistí, kam tohoto tvora pohybujícího se podobně jako tyranosauři po zadních končetinách přesně zařadit, některé jeho znaky ukazují na archosaury, jiné zase na dinosaury.
Koprolity vypráví příběh z pravěku
Nyní paleontologové prokázali, že právě smokovi patřilo deset koprolitů plných rozkousaných úlomků kostí. Tři z nich analyzovali pomocí mikrotomografie a výsledek ukázal strukturu kostí v pozoruhodném detailu.
Díky tomu vědci zjistili, že asi polovina úlomků ve výkalech smoka pocházela z jeho kořisti. Tou byli velcí plazi nebo mladí dicynodonti, velcí býložraví čtyřnožci. Koprolit ale obsahoval také rozlámané zuby, které patřily samotnému smokovi.
Podle vědců to ukazuje, že zuby byly opakovaně vystavované silnému tlaku na tvrdé materiály, po svém poškození ale byly vždy nahrazovány. To znamená, že s největší pravděpodobností tento tvor drtil v zubech pravidelně kosti jiných zvířat.
Že je to možné, naznačují také další nálezy z Polska, zejména z Lisowic. Právě tam totiž paleontologové objevili množství rozkousaných kostí. Až doposud netušili, kdo je mohl zničit. Teorii podporují i další důkazy: masivní kosti na lebce Smoka i jeho zuby totiž připomínají jiná zvířata živící se mršinami a žvýkající kosti.
