Drahoše vystřídala v čele Akademie věd bioložka Zažímalová. V úterý ji jmenoval prezident

2 minuty
Prezident jmenoval Evu Zažímalovou novou šéfkou Akademie věd
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman v úterý na Pražském hradě jmenoval Evu Zažímalovou předsedkyní Akademie věd České republiky. Dvaašedesátiletá bioložka nahradila Jiřího Drahoše, kterému končí mandát příští týden.

Eva Zažímalová se stala teprve druhou ženou v čele největší vědecké instituce v zemi. V letech 2001 až 2005 tuto funkci zastávala Helena Illnerová.

  • Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; v současnosti v ní pracuje asi 6400 zaměstnanců, z nichž více než polovina má univerzitní vzdělání, resp. doktorský titul.

Delegáti akademického sněmu schválili nominaci Zažímalové loni v prosinci. Byla jedinou kandidátkou, získala 93 procent hlasů. Chce mimo jiné zlepšit financování akademie, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu. Její jmenování v polovině ledna vzala na vědomí vláda.

10 minut
Zažímalová: Bylo by ideální dostávat víc peněz z institucionálního financování
Zdroj: ČT24

Jednou z jejích hlavních priorit ve funkci by měla být podpora mladých vědců. V rozhovoru pro Lidové noviny uvedla: „Už dnes máme v Akademii několik programů na podporu mladých vědců – a to ve všech fázích jejich vývoje, od nejmladších až po ty zkušenější –, aby si mohli založit i vlastní výzkumnou skupinu. Nedávno přibyl program mezinárodní spolupráce mladých. To vše je důležité, ale potřebovali bychom tomu věnovat ještě více peněz. Nechci proto vymýšlet něco absolutně nového, ale spíše se budu snažit o prohloubení a finanční posílení těchto programů – ovšem stále s exkluzivitou, neboť z deseti mladých vyrostou dva, tři dobří a jeden špičkový.“

Zažímalová patří k nejuznávanějším českým vědkyním. Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů. Její výzkum zaměřený na auxiny (rostlinné hormony) může mít využití například v zemědělství.

Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR (dříve Československé akademii věd), v letech 2003 až 2007 byla zástupkyní ředitele a do roku 2012 ústav vedla. O rok později se stala členkou Akademické rady a na starosti má i hodnocení výzkumných organizací. 

  • 1. leden 1993 – 25. únor 1993 – Jiří Velemínský (předseda Výboru pro řízení pracovišť Československé akademie věd, než byla provedena řádná volba vedení)
    25. únor 1993 – 27. březen 1997 – Rudolf Zahradník
    27. březen 1997 – 27. březen 2001 – Rudolf Zahradník
    27. březen 2001 – 24. březen 2005 – Helena Illnerová
    24. březen 2005 – 24. březen 2009 – Václav Pačes
    24. březen 2009 – 24. březen 2017 – Jiří Drahoš


Její zvolení neporušilo dlouhou tradici. S nadsázkou se totiž mluví o tom, že předsedou je vždy chemik, jelikož čtyři poslední pocházeli z přírodovědných oborů a k chemii měli všichni blízko. „Nevím, jestli chemie je kvalifikace, jde spíše o náhodu,“ komentoval to předchozí předseda AV ČR Drahoš, který vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Programové prohlášení Evy Zažímalové najdete zde

Obavy má člověk z něčeho, co nezná, a jelikož jsem byla několik let ředitelkou jednoho ústavu Akademie věd a čtyři roky v akademické radě, tak už to není úplný krok do neznáma. Nové bude jednání s politickou reprezentací; strach nemám, ale mírné obavy si připouštím.
Eva Zažímalová
nová předsedkyně AV ČR

Kdo je Eva Zažímalová

Datum a místo narození: 18. února 1955, Praha

Vzdělání: Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1979), získala vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (1983); v roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin.

Profesní kariéra: Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR (dříve Československá akademie věd), mezi roky 2003 a 2007 byla zástupkyní ředitele ústavu, v letech 2007 až 2012 pak ředitelkou; od roku 2004 vede v ústavu laboratoř hormonálních regulací u rostlin, od roku 2012 pracuje na částečný úvazek také v Biologickém centru AV ČR; od roku 2013 je členkou Akademické rady Akademie věd ČR.

Vědecká činnost: Jejím hlavním oborem je biochemie, molekulární biologie, cytologie a fyziologie rostlin se zaměřením na mechanismus působení a transport fytohormonů auxinového a cytokininového typu v rostlinných buňkách; je autorkou pěti desítek publikací, její práce byly citovány více než 1400krát.

  • AV ČR ideově navazuje na činnost těchto institucí:
    Královská česká společnost nauk (1784–1952)
    Česká akademie věd a umění (1890–1952)
    Československá akademie věd (ČSAV) (1953–1992)

Rodina: S manželem Petrem vychovali dvě děti.

  • Je to významná skupina rostlinných hormonů, které i v malých koncentracích ovlivňují růst rostlinných buněk. Nejznámějším auxinem je kyselina indol-3-octová.

Ostatní: Patří k nejuznávanějším českým vědkyním, její výzkum zaměřený na auxiny může mít využití například v zemědělství. „Mnoho herbicidů funguje na bázi auxinů, způsobují například opad listů a ničí mnohé plevele. Nedávno můj kolega získal grant od Technologické agentury na další auxinové herbicidy, má zažádáno o dva patenty, jeho výzkum by tedy také mohl vést k tolik žádaným výsledkům užitečným pro praxi,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...