Drahoše vystřídala v čele Akademie věd bioložka Zažímalová. V úterý ji jmenoval prezident

Nahrávám video
Prezident jmenoval Evu Zažímalovou novou šéfkou Akademie věd
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman v úterý na Pražském hradě jmenoval Evu Zažímalovou předsedkyní Akademie věd České republiky. Dvaašedesátiletá bioložka nahradila Jiřího Drahoše, kterému končí mandát příští týden.

Eva Zažímalová se stala teprve druhou ženou v čele největší vědecké instituce v zemi. V letech 2001 až 2005 tuto funkci zastávala Helena Illnerová.

  • Akademie věd České republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutím České národní rady jako nástupnická organizace Československé akademie věd (ČSAV). V současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v Česku. AV ČR je financována především ze státního rozpočtu; v současnosti v ní pracuje asi 6400 zaměstnanců, z nichž více než polovina má univerzitní vzdělání, resp. doktorský titul.

Delegáti akademického sněmu schválili nominaci Zažímalové loni v prosinci. Byla jedinou kandidátkou, získala 93 procent hlasů. Chce mimo jiné zlepšit financování akademie, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu. Její jmenování v polovině ledna vzala na vědomí vláda.

Nahrávám video
Zažímalová: Bylo by ideální dostávat víc peněz z institucionálního financování
Zdroj: ČT24

Jednou z jejích hlavních priorit ve funkci by měla být podpora mladých vědců. V rozhovoru pro Lidové noviny uvedla: „Už dnes máme v Akademii několik programů na podporu mladých vědců – a to ve všech fázích jejich vývoje, od nejmladších až po ty zkušenější –, aby si mohli založit i vlastní výzkumnou skupinu. Nedávno přibyl program mezinárodní spolupráce mladých. To vše je důležité, ale potřebovali bychom tomu věnovat ještě více peněz. Nechci proto vymýšlet něco absolutně nového, ale spíše se budu snažit o prohloubení a finanční posílení těchto programů – ovšem stále s exkluzivitou, neboť z deseti mladých vyrostou dva, tři dobří a jeden špičkový.“

Zažímalová patří k nejuznávanějším českým vědkyním. Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů. Její výzkum zaměřený na auxiny (rostlinné hormony) může mít využití například v zemědělství.

Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR (dříve Československé akademii věd), v letech 2003 až 2007 byla zástupkyní ředitele a do roku 2012 ústav vedla. O rok později se stala členkou Akademické rady a na starosti má i hodnocení výzkumných organizací. 

  • 1. leden 1993 – 25. únor 1993 – Jiří Velemínský (předseda Výboru pro řízení pracovišť Československé akademie věd, než byla provedena řádná volba vedení)
    25. únor 1993 – 27. březen 1997 – Rudolf Zahradník
    27. březen 1997 – 27. březen 2001 – Rudolf Zahradník
    27. březen 2001 – 24. březen 2005 – Helena Illnerová
    24. březen 2005 – 24. březen 2009 – Václav Pačes
    24. březen 2009 – 24. březen 2017 – Jiří Drahoš


Její zvolení neporušilo dlouhou tradici. S nadsázkou se totiž mluví o tom, že předsedou je vždy chemik, jelikož čtyři poslední pocházeli z přírodovědných oborů a k chemii měli všichni blízko. „Nevím, jestli chemie je kvalifikace, jde spíše o náhodu,“ komentoval to předchozí předseda AV ČR Drahoš, který vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Programové prohlášení Evy Zažímalové najdete zde

Obavy má člověk z něčeho, co nezná, a jelikož jsem byla několik let ředitelkou jednoho ústavu Akademie věd a čtyři roky v akademické radě, tak už to není úplný krok do neznáma. Nové bude jednání s politickou reprezentací; strach nemám, ale mírné obavy si připouštím.
Eva Zažímalová
nová předsedkyně AV ČR

Kdo je Eva Zažímalová

Datum a místo narození: 18. února 1955, Praha

Vzdělání: Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1979), získala vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (1983); v roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin.

Profesní kariéra: Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR (dříve Československá akademie věd), mezi roky 2003 a 2007 byla zástupkyní ředitele ústavu, v letech 2007 až 2012 pak ředitelkou; od roku 2004 vede v ústavu laboratoř hormonálních regulací u rostlin, od roku 2012 pracuje na částečný úvazek také v Biologickém centru AV ČR; od roku 2013 je členkou Akademické rady Akademie věd ČR.

Vědecká činnost: Jejím hlavním oborem je biochemie, molekulární biologie, cytologie a fyziologie rostlin se zaměřením na mechanismus působení a transport fytohormonů auxinového a cytokininového typu v rostlinných buňkách; je autorkou pěti desítek publikací, její práce byly citovány více než 1400krát.

  • AV ČR ideově navazuje na činnost těchto institucí:
    Královská česká společnost nauk (1784–1952)
    Česká akademie věd a umění (1890–1952)
    Československá akademie věd (ČSAV) (1953–1992)

Rodina: S manželem Petrem vychovali dvě děti.

  • Je to významná skupina rostlinných hormonů, které i v malých koncentracích ovlivňují růst rostlinných buněk. Nejznámějším auxinem je kyselina indol-3-octová.

Ostatní: Patří k nejuznávanějším českým vědkyním, její výzkum zaměřený na auxiny může mít využití například v zemědělství. „Mnoho herbicidů funguje na bázi auxinů, způsobují například opad listů a ničí mnohé plevele. Nedávno můj kolega získal grant od Technologické agentury na další auxinové herbicidy, má zažádáno o dva patenty, jeho výzkum by tedy také mohl vést k tolik žádaným výsledkům užitečným pro praxi,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velké bahnotoky a mury mohou vznikat i v Česku, varují výzkumníci

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.
před 1 hhodinou

Testosteron jako byznys? Influenceři zneužívají mužské nejistoty

S myšlenkou, že testosteron je klíč k tomu být opravdový muž, doporučují někteří influenceři na sociálních sítích hlavně mladým mužům, aby si nechali otestovat hladinu tohoto hormonu. A případně pak kupovali přípravky, které ho mají zvýšit. Podle nové studie bývají takové výzvy nepodložené a jediným cílem je finanční prospěch. Výzkumníci i lékaři varují, že nekontrolované užívání testosteronu je spojeno s vážnými zdravotními riziky.
před 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 11 hhodinami

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 20 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 22 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 23 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
včera v 06:27

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
2. 3. 2026
Načítání...