Do ruské rakety Sojuz krátce po startu udeřil blesk, let ale nenarušil

Z ruského kosmodromu Pleseck v pondělí úspěšně odstartovala raketa Sojuz s družicí ruského navigačního systému Glonass. Do raketového nosiče během letu udeřil blesk, žádné škody ale nenapáchal, ač v takovém případě hrozí ochromení senzorů a přístrojů. Video s úderem blesku zveřejnil na Twitteru mimo jiné i šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.

„Blesk pro vás není překážkou,“ uvedl Rogozin v gratulačním tweetu adresovaném vedení mise. Elektrický výboj zasáhl raketu deset sekund po startu:

Krátce před zážehem motorů se v oblasti zhoršilo počasí a bouřku provázely i blesky. Letová kontrola nicméně let neodložila. Portál nasaspaceflight.com poznamenal, že ruské sojuzy jsou schopné startovat téměř za každého počasí, ale tyto startovní podmínky byly mimořádně špatné.

Jsou blesky riziko?

Blesky jsou považovány za rizikový faktor startů, protože mohou nosiče či jejich náklad poškodit. Rakety jsou nicméně na blesky připraveny a není výjimečné, že raketa sama elektrostatický výboj při průchodu mračny vyvolá.

Poměrně známý je let amerického Apolla 12 v listopadu 1969 za velmi špatného počasí, kdy do rakety Saturn V blesk udeřil 36 sekund po startu. Ochranné obvody palivových článků v servisním modulu detekovaly přepětí a všechny tři články odpojily. Druhý úder blesku v čase 52 sekund po startu vyřadil umělý horizont, což je letecký přístroj zobrazující vodorovnou rovinu a osu kolmou k zemskému povrchu.

Narušeno bylo tehdy telemetrické vysílání do letového střediska a zmíněné odpojení palivových článků způsobilo komplikace s dodávkami elektrické energie v modulu, což následně vedlo k rozsvícení takřka všech varovných kontrolek na kontrolním panelu modulu a k vyřazení velké části přístrojů.

Portál Business Insider uvedl, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si tehdy nebyl jistý, zda může mise bezpečně pokračovat. Let rakety ale nijak narušen nebyl a astronauti Charles Conrad a Alan Bean následně úspěšně přistáli na Měsíci v oblasti Oceánu bouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 31 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...