Do ruské rakety Sojuz krátce po startu udeřil blesk, let ale nenarušil

Z ruského kosmodromu Pleseck v pondělí úspěšně odstartovala raketa Sojuz s družicí ruského navigačního systému Glonass. Do raketového nosiče během letu udeřil blesk, žádné škody ale nenapáchal, ač v takovém případě hrozí ochromení senzorů a přístrojů. Video s úderem blesku zveřejnil na Twitteru mimo jiné i šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.

„Blesk pro vás není překážkou,“ uvedl Rogozin v gratulačním tweetu adresovaném vedení mise. Elektrický výboj zasáhl raketu deset sekund po startu:

Krátce před zážehem motorů se v oblasti zhoršilo počasí a bouřku provázely i blesky. Letová kontrola nicméně let neodložila. Portál nasaspaceflight.com poznamenal, že ruské sojuzy jsou schopné startovat téměř za každého počasí, ale tyto startovní podmínky byly mimořádně špatné.

Jsou blesky riziko?

Blesky jsou považovány za rizikový faktor startů, protože mohou nosiče či jejich náklad poškodit. Rakety jsou nicméně na blesky připraveny a není výjimečné, že raketa sama elektrostatický výboj při průchodu mračny vyvolá.

Poměrně známý je let amerického Apolla 12 v listopadu 1969 za velmi špatného počasí, kdy do rakety Saturn V blesk udeřil 36 sekund po startu. Ochranné obvody palivových článků v servisním modulu detekovaly přepětí a všechny tři články odpojily. Druhý úder blesku v čase 52 sekund po startu vyřadil umělý horizont, což je letecký přístroj zobrazující vodorovnou rovinu a osu kolmou k zemskému povrchu.

Narušeno bylo tehdy telemetrické vysílání do letového střediska a zmíněné odpojení palivových článků způsobilo komplikace s dodávkami elektrické energie v modulu, což následně vedlo k rozsvícení takřka všech varovných kontrolek na kontrolním panelu modulu a k vyřazení velké části přístrojů.

Portál Business Insider uvedl, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si tehdy nebyl jistý, zda může mise bezpečně pokračovat. Let rakety ale nijak narušen nebyl a astronauti Charles Conrad a Alan Bean následně úspěšně přistáli na Měsíci v oblasti Oceánu bouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.