Do ruské rakety Sojuz krátce po startu udeřil blesk, let ale nenarušil

Z ruského kosmodromu Pleseck v pondělí úspěšně odstartovala raketa Sojuz s družicí ruského navigačního systému Glonass. Do raketového nosiče během letu udeřil blesk, žádné škody ale nenapáchal, ač v takovém případě hrozí ochromení senzorů a přístrojů. Video s úderem blesku zveřejnil na Twitteru mimo jiné i šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin.

„Blesk pro vás není překážkou,“ uvedl Rogozin v gratulačním tweetu adresovaném vedení mise. Elektrický výboj zasáhl raketu deset sekund po startu:

Krátce před zážehem motorů se v oblasti zhoršilo počasí a bouřku provázely i blesky. Letová kontrola nicméně let neodložila. Portál nasaspaceflight.com poznamenal, že ruské sojuzy jsou schopné startovat téměř za každého počasí, ale tyto startovní podmínky byly mimořádně špatné.

Jsou blesky riziko?

Blesky jsou považovány za rizikový faktor startů, protože mohou nosiče či jejich náklad poškodit. Rakety jsou nicméně na blesky připraveny a není výjimečné, že raketa sama elektrostatický výboj při průchodu mračny vyvolá.

Poměrně známý je let amerického Apolla 12 v listopadu 1969 za velmi špatného počasí, kdy do rakety Saturn V blesk udeřil 36 sekund po startu. Ochranné obvody palivových článků v servisním modulu detekovaly přepětí a všechny tři články odpojily. Druhý úder blesku v čase 52 sekund po startu vyřadil umělý horizont, což je letecký přístroj zobrazující vodorovnou rovinu a osu kolmou k zemskému povrchu.

Narušeno bylo tehdy telemetrické vysílání do letového střediska a zmíněné odpojení palivových článků způsobilo komplikace s dodávkami elektrické energie v modulu, což následně vedlo k rozsvícení takřka všech varovných kontrolek na kontrolním panelu modulu a k vyřazení velké části přístrojů.

Portál Business Insider uvedl, že americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si tehdy nebyl jistý, zda může mise bezpečně pokračovat. Let rakety ale nijak narušen nebyl a astronauti Charles Conrad a Alan Bean následně úspěšně přistáli na Měsíci v oblasti Oceánu bouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...