Do roku 2035 mohou automatizované systémy nahradit až 30 procent lidské pracovní síly, u osob s nízkým vzděláním to pak může nastat až ve 44 procentech případů. Odhaduje to globální poradenská síť PricewaterhouseCoopers (PwC), která tento týden zveřejnila studii dopadů automatizace na trh práce ve 29 vyspělých zemích. Pracovní síla v Česku je podle této studie čtvrtou nejohroženější.
Do roku 2035 mohou stroje nahradit až 30 procent pracujících. Česko je čtvrtá nejohroženější země
Automatizaci rozdělili analytici PwC do tří vln, z nichž první dvě už se podle nich odehrávají. Jde o vlnu „algoritmickou“, během níž přebírají stroje jednoduché výpočetní úkony a analýzu utříděných statistických dat, a vlnu „zvětšování“ (augmentation), kdy jsou automatizovány opakující se úkony či analýza nestrukturovaných statistických údajů. Poslední vlna „autonomie“ bude podle PwC vážněji přetvářet trh práce až po roce 2030 a mají v ní být nasazeny stroje k řešení dynamických problémů z reálného života, jakým je například řízení automobilu.
Analytici PwC se domnívají, že v rámci algoritmické vlny přejdou na automatický provoz pouhá tři procenta současných zaměstnání, relativně vyšší je podíl pouze v odvětví finančnictví a pojišťovnictví, informací a komunikace a vědy a techniky. Dramatičtější má být dopad ke konci příští dekády a v první polovině té další, kdy by mohlo postupně zaniknout až 30 procent dnes existujících pracovních míst.
Problém se v Česku objeví do deseti let
V Česku se vysoké riziko automatizace týká 40 procent nynějších pracovních míst, což zemi v žebříčku zkoumané devětadvacítky řadí na čtvrtou pozici. Nejvíce přitom podle analýzy na trh práce v Česku dopadne druhá vlna automatizace, která se má výrazně projevit s nástupem příštího desetiletí. Vůbec nejhůře dopadlo Slovensko s vysokým rizikem u 44 procent pracovních míst, následované Slovinskem a Litvou. Na opačném konci spektra a vysokým rizikem u podílu míst mírně nad 20 procenty skončila Jižní Korea, Finsko, Řecko a Rusko.
Poradenská společnost zkoumala fenomén nejen podle geografického klíče, ale také podle jednotlivých odvětví a pohlaví. Zjistila například, že zatímco první vlnu proměn více pocítí ženy, v konečném důsledku transformace více dopadne na muže. Tento rozdíl je ještě markantnější u osob mladších 25 let: práci mladých mužů ohrozí automatizace ve 46 procentech případů, zatímco u žen je tento ukazatel o 20 procentních bodů nižší.
Ženy ohroženější než muži?
„Napříč všemi věkovými kategoriemi by ženy mohly být nahrazeny dříve vzhledem k jejich většímu zastoupení v kancelářských pozicích v různých oborech. Ovšem v širším pojetí jsou ženy více koncentrovány v sektorech jako je vzdělávání a zdravotnictví, které vyžadují více osobních a společenských dovedností hůře nahraditelných stroji (pro tuto chvíli),“ poznamenal americký server Quartz.
Podle odhadu poradenské společnosti McKinsey z konce loňského roku bude muset po celém světě změnit zaměstnání 375 milionů lidí, aby je stroje zcela nevytlačily z pracovní síly. Před automatizací loni varoval i prezident Světové banky Jim Yong Kim, podle kterého se civilizace v tomto ohledu řítí do vážných problémů.
„To, že něco může být automatizováno na papíře, ještě neznamená, že to bude v praxi ekonomicky nebo politicky schůdné,“ poznamenala ve své zprávě PwC. Skupina ale nevidí v převádění práce na chytré stroje pouze negativa a odhaduje, že automatizace může do roku 2030 přispět k výkonu globální ekonomiky částkou 15 bilionů dolarů (310 bilionů Kč).
